Masturbace - přirozený jev dospívání, nebo zlozvyk?

Dobrý den, je mi 13 let a už asi 2 roky masturbuji. Poprvé jsem to zkusil na křesťanském táboře, kde se o tom bavili starší kluci. Masturbuji skoro každý den a to většinou bez porna či jiných erotických fotografií a videí, ale občas se bohužel i na nějaké kouknu. Nevydržím více než tři dny bez masturbace. Můj dotaz tedy zní: Je to v mém věku závažný hřích? A popřípadě v jaké podobě a nebo jak se tomu vyvarovat? Už se s tím snažím nějakou dobu bojovat, ale je to obtížné. Když domasturbuji, mám pak celý den špatnou náladu a nulovou disciplínu. Také mám pocit, že mě to odděluje od Boha. Byl bych rád za nějaké typy, jak s masturbací bojovat, a to z křesťanského hlediska. Bojím se o tom říci rodičům či komukoliv jinému. Vzrušuje mě spousta žen, třeba učitelky, a ničí mě vědomí toho, co Ježíš řekl: že "kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci". Prosím o radu, nějaké konkrétní biblické verše, které by mě nasměrovaly. Předem děkuji za odpověď.

Milý ...

začnu Tvým "nadpisem", který je vlastně otázkou: Je masturbace přirozeným jevem dospívání nebo zlozvykem?Přirozeným jevem dospívání je rozhodně probouzení sexuality jako takové a každý jedinec toto probouzení prožívá s odlišnou intenzitou. Tím ale nechci říci, že by snad k tomu přirozenému jevu dospívání patřila i masturbace. Je ale dobré napsat, proč tomu tak je. Když totiž něco označíme za "hřích", musí být připojena poměrně důležitá věc, která říká "proč" je něco hřích.

A tak se nad tím zkusme zamyslet.

Sexualita je touhou po poznání druhého, jiného člověka, je zaměřena k plození potomstva, a proto by tedy měla být sdílena, prožívána, spolu s tím, koho miluji a s kým bych potenciálně opravdu toho potomka chtěl a mohl mít. Během sexuálního styku se člověk nechává obdarovávat tím druhým a současně i obdarovává toho druhého - každé pohlaví (ale myslím, že by se dalo říci, že i každý jedinec) sexuální styk prožívá trošku odlišně. Sexuální styk je něco velmi hlubokého, co spolu manželé sdílí a co je významně spojuje, kde se jeden druhému vydává, kde jeden druhého přijímá a spolu prožívají ten intenzivní pocit společného štěstí, naplnění a uspokojení. Sex by měl být postaven na základech hezkého vztahu mezi manželi.

Moc se mi líbí, jak se o sexuálním styku píše v Bibli: "I poznal Adam svou ženu Evu a ona otěhotněla a porodila Kaina" (Kniha Genesis, kapitola 4, verš 1). Během sexu se ti dva lidé jistým způsobem "poznávají" - jinak, nejen tělesně, ale také emočně, ten silný zážitek je spojuje.

A nyní je čas na to "proč" - proč je masturbace označena za hřích:

Protože to, co má být sdíleno a čím se mají dva navzájem obdarovávat, se stává prostředkem k vlastnímu uspokojení. Domnívám se, že i proto člověka po masturbaci provází prázdnota a špatná nálada - chybí mu prostě radost ze sdílení s druhým.

Píšeš, že Tě vzrušují třeba i učitelky... Myslím si, že toto je vcelku normální jev, ale neznamená to, že to musí nutně skončit masturbací. Sex předpokládá vzájemný hluboký vztah. Vzájemný hluboký vztah je nutno budovat pomalu, postupně - život člověka přece není jen sex, ale také vzájemné kamarádství, společné vycházky, chození do divadla, kina, na koncerty, společná práce, hledání společných zálib, učení se vyjít tomu druhému vstříc, společné hledání cílů, plánování budoucnosti, společného života, ... A pak, když už vím, že s tím druhým opravdu chci být celý život, je tu čas a prostor na to "poznání" intimity - vlastní i intimity toho druhého a taky její sdílení, přijímání a darování.

Proto je masturbace problematická minimálně ze dvou důvodů:

1) Zaměřuje člověka sama na sebe, hledá uspokojení jen sama sebe. Člověk si tedy zvyká na sobecké jednání.

2) Při masturbaci není důležitý celý akt, ale jen vyvrcholení. To může mít za následek "zrychlení" celého styku až k něčemu, čemu se říká předčasné vyvrcholení.

Jak s masturbací bojovat?

1) Snažit se vyhýbat tomu, co k ní přímo vede. Jistě najdeš konkrétní věci, o kterých víš, že téměř jistě skončí masturbací. Zkus se jim vyhýbat.

2) Pokud Tě vzrušuje nějaká žena, snaž se nezůstávat u toho a nepřemýšlet nad tím vzrušením, ale odvést myšlenky jinam, například se zamyslet nad tím, jestli je milá, jak se chová, jestli bys s ní chtěl prožít celý život... Možná Tě zklamu, ale celý život není jen o sexu, ale hlavně a především o těch na první pohled mnohem nudnějších věcech, jako práce, výchova dětí, pomoc v domácnosti, rodině, hledání kompromisů, koníčky, setkání s přáteli...

3) Velmi doporučuju sport, ale pravidelný. Budeš tím cvičit svoji vůli - ono např. vědět, že mám na dnešek naplánovaný běžecký trénink a prší a já se přesto přemůžu a jdu si na půl hodinky nebo na hodinku zaběhat - to je opravdu skvělý trénink vůle. Třeba se můžeš přihlásit do nějakého sportovního oddílu...

4) Docela pomáhá cvičit se v odříkání, ačkoliv to vypadá divně: člověk si na malých věcech vyzkouší, že je nutně nepotřebuje a může si to pak říci i o masturbaci... Takže můžeš třeba začít čokoládou, zmrzlinou...

Myslím, že je to těžké, jako ostatně boj s jakoukoliv závislostí. Mohli by ti pomoci i lidé okolo těchto stránek:

https://nepornu.cz/

Další tipy:
2 skvělé publikace z nakl. Paulínky: Jak se osvobodit od pornografie a Láska, která za to stojí

Můžeš také využít naše zveřejněné odpovědi na téma Masturbace 

Je dobře, že vnímáš, že je to problém a že to nezlehčuješ, každopádně je dobré to v modlitbě předkládat Pánu a prosit o uzdravení.
Budu se za Tebe taky modlit, věřím, že Ti Bůh může dát sílu, abys nad touto závislostí zvítězil. Třeba to nebude hned, ale stojí to za to, vytrvej!

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Sexualita jiné, Náctiletí - sexualita, vztahy