16. 8. 2010, peb
Marihuana jako prostředek k meditaci
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Modlitba
Dobrý den,
velice by mě zajímalo Váš názor ohledně vztahu mezi vírou a konopím. Konkrétně: Je z pohledu křesťanské víry přijatelná OBČASNÁ konzumace této drogy? Jaké stanovisko zaujímá církev vůči marihuaně? Z jakého tvrzení v Bibli vychází??
Pokud je postoj církve záporný, prosil bych o porovnání rozdílu mezi konzumací alkoholu a konopím. Uvědomuji, že je to všechno o přiměřeném množství a přístupu jedince k těmto drogám.
Chci zeptat na konzumaci z důvodu navodění uvolněného a poklidného stavu. Myslíte si, že je možné akceptovat občasné kouření marihuany z důvodu meditace a rozjímání? Pod jejím vlivem člověk vidí věci zase z jiného úhlu, což je obohacující a dochází také k bližšímu propojení s Bohem.
"Hlubší vhled do reality" je naopak často únikem
Dobrý den,
co se týče porovnání vztahu mezi užíváním alkoholu a marihuany, asi lze souhlasit s tím, že rozdíl nemusí být až tak zásadní a že rozhoduje do značné míry především požité množství té či oné látky. Na alkohol jsme však v našich krajích přece jenom více zvyklí a je i společensky více akceptován.
Dlouhodobé kouření marihuany se ale navíc může projevovat postupnou ztrátou vůle a motivace a je popsáno i zvýšené riziko rozvoje psychotických onemocnění (deprese nebo schizofrenie) v souvislosti s jejím kouřením.
Užívání látek či technik, které by navozovaly změněné stavy vědomí z důvodu hlubší meditace, pro křesťanskou tradici přijatelné nejsou. To, co v těchto stavech mysli člověk vnímá jako hlubší vhled do reality, je často naopak únikem z ní. Křesťanství klade značný důraz naopak na bdělost mysli a zakotvení v realitě.
V Bibli se samozřejmě o marihuaně nic nepíše a ani církev k ní nevydala žádné oficiální stanovisko. Můžeme ale připomenout několik obecných křesťanských zásad, která se dají vztáhnout i na kouření marihuany:
Své zdraví jsme si sami nedali a máme za něj před Bohem zodpovědnost. Je tedy třeba mít na zřeteli nezanedbatelná rizika s kouřením spojená. Křesťanská tradice navíc nepřipouští, že by někdo mohl svým jednáním "škodit sobě". Každý čin má důsledek i pro společnost. Ta je ohrožena tím, kdo je pod vlivem omamných látek, platí případně způsobené škody a potřebnou léčbu. Člověk s poškozeným zdravím také přináší lidem okolo sebe méně, než by mohl, atd.
Paralelu můžeme vidět v Ježíšově varování před opilstvím, které bylo v Ježíšově době nejběžnějším zneužíváním omamných látek, viz Lukášovo evangelium 21,34, a dále v listech apoštolů Pavla a Petra (Římanům 13,13; Galaťanům 5,21; 1 Petr 4,3).
Kategorie otázky: Modlitba, Křesťanská etika, hřích