Manželství s rozvedeným

Dobrý den,

jsem věřící, pravidelně jsem přijímala svátosti. Můj partner je také věřící a biřmovaný, ale je také rozvedený a první sňatek měl církevní. (Jeho první žena pokřtěna, byť do kostela moc nechodila). To, že nemůžeme mít církevní sňatek, víme. Chtěla bych se zeptat, zda můžu přijímát svátosti eucharisti a smíření, když uzavřeme civilní sňatek? Znám v okolí spousty takových případů a oba manželé ke svatému přijímání chodí. Navíc, kdejaký vrah, násilník a zloděj se ze svých hříchů vyzpovídají a dostanou rozhřešení, kdežto my, co jsme se neprovinili, snad jen láskou (a to myslím i láskou k Bohu) máme smůlu.
Dále by mě zajímalo, pokud nebudeme mít uzavřeny církevní sňatek, zda je možnost křtu dětí. Děkuji

Milá 
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na linku víry obracíte.
Ze všeho nejdřív bych Vás chtěla potěšit, vaše děti můžou být pokřtěné. Podmínkou je, že je budete vychovávat ve víře, a tu splňujete.

Ostatní moje psaní moc potěšitelné nebude. Vážím si toho, že se ptáte, že hledáte pravdu. Myslím, že Bůh nějakým zvláštním způsobem oceňuje, když chceme žít v pravdě a poslušnosti.
Svaté přijímání je svým charakterem stejná svátost jako manželství, svatá zpověď i všechny ostatní svátosti. Podle současné církevní morálky po civilní svatbě nesmíte přijímat žádné svátosti, protože původní manželství Vašeho manžela je stále platné, a tak budete žít v cizoložství, tedy v těžkém hříchu.

Milá..., moc dobře chápu Vaše rozhořčení i argumenty. V blízké rodině máme stejnou situaci - nebylo možné uzavřít církevní sňatek, protože si dotyčná brala rozvedeného. Společně jsme to probírali a probíráme ze všech stran. Musím říct, že mě tato blízká zkušenost v této oblasti otevřela oči. Jazyk církevního práva je tvrdý.

Určitě je dobře, že církev hájí velkou hodnotu nerozlučitelnosti manželství. Ale co s těmi, kterým se to nepodaří?
Vím, že jsou lidé, kteří v takovém případě argumentují: my žijeme v lásce, ne v hříchu a ke svatému přijímání chodí.
Církev říká, že jsou i jiné možnosti, jak čerpat Boží posilu, než jenom svátosti. Např. Boží slovo, různá požehnání i obětování těžkostí apod. Určitě ano, Bůh nás ze své lásky nepřestává obdarovávat nejrůznějšími způsoby. Ale jsme bytosti tělesné, tak věci viditelné potřebujeme. Dotyčná příbuzná říká, že se v kostele cítí jako méněcenná, že tam nepatří, že někteří kněží jí opravdu žehnají, někteří ji jen přezíravě odbudou, a tak že chápe ty, kdo do kostela chodit přestanou.

Kanonické právo nabízí možnost prohlásit původní manželství Vašeho partnera za neplatné od začátku, pokud se prokáže, že nebyla splněna nějaká podmínka pro jeho platnost. Je to dlouhý soudní proces, ale potom byste mohli mít svatbu v kostele. Pan farář by Vám mohl poradit, jestli by stálo za to se o to pokusit.

Papež František má velké pochopení pro všechny, kdo jsou z jakýchkoliv důvodů „na okraji“. Církev vidí jako polní nemocnici, která pomáhá všem na cestě k Bohu. Ne jako výlučné společenství bezchybných. Vybízí, aby lidé byli posuzováni podle konkrétních podmínek a ne striktně podle platných zákonů. Připouští výjimky a polehčující okolnosti. Bohužel je za tento přístup mnohými  kritizován, a v církvi se zatím oficiálně nepraktikuje.
Vím, že se najdou kněží, kterým je duch papeže Františka natolik blízký, že se s lidmi v „nestandardních situacích“ snaží hledat cestu.

Milá, moc Vám přeji, že jste našla člověka, který s Vámi chce jít životem. Je to velký dar. Nenabízím Vám radu, jen ujištění, že dobrý Bůh je nade vším. On Vás zná, zná i Vašeho partnera, raduje se z vaší lásky a žehná vám. Na to se můžete spolehnout. Otevřete mu svá srdce, ptejte se Ho, co je vaše cesta. Která cesta vás povede nejlépe do království jeho lásky a radosti? Možná to nebude jednorázové rozhodnutí, ale povede vás metodou postupných kroků. Jeho cesta není vždy snadná, ale přináší do srdce pokoj.

Modlím se za vás a ze srdce přeji, ať vás radost z lásky posiluje.

Kategorie otázky: Církevní sňatek, komplikace