Manželská krize - manžel pivař

Dobrý den, chci se vám svěřit se svými trápeními.
Vydalo by to určitě na mnohem delší mail než ten, který vám sepíšu.

Jsem se svým mužem 15 let. Během těch společných let jsme to měli těžké, řekla bych, ve všech ohledech. Tolik bolesti a trápení mezi námi bylo a asi i je. Myslím, že během těch let to negativní převažovalo, radosti a štěstí mnoho nebylo. Někdy mě napadá otázka, co mě s ním drželo, co tady ještě dělám?!
...
Celé roky jsme se potýkali s nedostatkem peněz, manžel měl problémy se zaměstnáním, nemocí. Museli jsme si vybojovat na krev úplně všechno. Nakonec se spustil se s alkoholem. Prožili jsme mnoho konfliktů a vyostřených situacií, hodně si slovně naubližovali. Z většiny velkých událostí ale bohužel nemám pocit posilnění, spíš opačně.
...
Nyní mě nejvíc trápí manželův vztah k alkoholu. Zálibu má v pivu a nejvíc mi vadí, když si dá, aniž by se najedl. Asi vždycky měl tendence napravit se, ale nikdy mu to nevydrží. Je to taková horská dráha nahoru dolů, ale dobře si uvědomuje ty problémy. Pro představu pije 2-3 půllitry piva denně, ale umí i horší dávky. Do hospody nechodí, pil vždy jen sám doma. 
...
Manžel to se mnou taky neměl nikdy moc lehké, jsem takový policajt až pedant, a občas jsem ho asi trochu dohnala do napití svým chováním. Dopracovali jsme to tam, že skoro pokaždé mi vysvětloval proč si dává pivo, uklidňoval mě nebo já prudila i v obchodě. Pak býval naštvaný.

Před týdnem mě asi osvítil Duch svatý, rozhodla jsem se poprvé za celou dobu, že bylo ode mě vysloveno vše k jeho pití alkoholu a už nebudu vůbec komentovat co si koupil, kolik vypil, jestli se předtím najedl, žádné poučování atd. V té souvislosti jsem se pak i od něj dozvěděla, jak si připadá méněcenný když ho pořád napomínám a vlastně tento pocit nedostatečnosti zapíjí. Něco podobného už mi už kdysi sděloval, ale já zas sklouzla k nevhodnému přístupu. Měla jsem pocit, že když ho nebudu s utrácením a pitím hlídat, urve se úplně z řetězu. Teď jsem tak otrávená, že už ve stávající roli nechci zůstat. 
...
Během let jsem se v oblasti alkoholu  na Boha moc neobracela a nespoléhala, přišlo mi prostě, že jsou to příliš světské problémy, aby nám mohl pomoct. S postupem let jsme se přestali společně modlit, modlíme se každý sám. Z rodiny o těchto problémech ví málokdo, ale nedávno jsem se svěřila tetě, mají společnství kde se za manžela modlí. Taky jsem za jeho osvobození od závislostí nechala sloužit mši v jednom klášteře. Během let jsem mockrát chtěla odejít, ale vždy dopadlo, že nebylo kam nebo on projevil snahu o změnu.
...

Pročítala jsem ve vaší Poradně odpovědi na dotazy z kategorie manželských krizí a pomohly mi některé vaše rady. Že když sebe změním, on nezůstane stejný, že mu mám žehnat. Nějakou dobu ho jen chválit, chovat se k němu uctivě. Nekárat, nepeskovat, nezpochybňovat ho. Zkouším to a ze vší vyčerpanosti ztrácím naději na změnu a že Bůh vyslyší... Zdá se mi nemožné, že bysme měli manželskou krizi tolik let v kuse. Ptám se sebe, kdy budem konečně spolu šťastní...

Děkuji za přečtení a prosím i o přímluvy a podporu v modlitbách.

-redakčně upraveno-

Milá..
děkuji za důvěru, se kterou nám píšete svůj příběh a své trápení. Obdivuji Vaši poctivost, se kterou se snažíte dívat na všechny aspekty toho, co je mezi vámi těžké, a to včetně vašeho vlastního přístupu k manželovi. Zároveň je mi líto, kolik bolesti a hořkosti z Vašeho emailu cítím. Mrzí mne, že neprožíváte ve svém manželství štěstí a spokojenost, že jste za tolik let společného života prožívala v manželství tolik tíhy.

Pro to, aby se věci mezi dvěma lidmi mohly zlepšit, je potřeba práce obou z nich. Z toho, co píšete, se o to oba pokoušíte. Evidentně spolu o věcech můžete mluvit, hledáte nová řešení problému (například společný účet, návštěvy psychologa...). To je skvělé a je vidět, že vám na vašem vztahu oběma záleží. Někdy ale věci nejdou, i když se snažíme. Buď proto, že nás problémy přesahují (například závislost) a je potřeba přizvat odbornou pomoc nebo proto, že již máme tak obrovskou zátěž z minulosti, že to nejde jen tak odložit a začít jinak. Pak je potřeba nejen vyřešit, co do budoucna, ale také projít procesem odpuštění a obnovení lásky a to může trvat.

Píšete, že  jste pro manžela vším. Vnímáte, že Vás manžel miluje? Že pro Vás je ochotný na věcech pracovat, i když to nebude třeba příjemné? (například navštěvovat psychologa). A jak to máte Vy? Milujete svého muže? Jste opravdu ochotná snášet s ním to dobré, ale i to zlé? Co Vy od svého muže potřebujete? Čeho se Vám nedostává? Píšete, že jste mnohokrát chtěla odejít... možná je pro Vás těžké odložit všechny křivdy minulosti a dívat se na svého muže s láskou, s touhou mu pomoci.

Napadá mne několik věcí, které by Vám mohly pomoci. Jednak pro vás, si najít čas a prostor na prozkoumání všeho, co se ve Vás vůči Vašemu muži nahromadilo, co Vám vadí, vzorce dle kterých znovu a znovu jednáte, co ve vztahu potřebujete, po čem toužíte, co je třeba odpustit,....To se dělá nejlépe v doprovodu někoho zkušeného, komu můžete věřit. Pokud nemáte terapii (zmiňujete, že dříve jste někam chodila), doporučila bych Vám si nějakou zajistit.

Dát manželovi jasně najevo, co je pro Vás přijatelné a co ne, zejména v jeho vztahu k alkoholu a k jeho koníčku. Zkusit se společně domluvit na pravidlech. Promyslet, zda koníček manžela je již také závislost, se kterou potřebuje pomoci, nebo jestli je to forma koníčku, na kterou pouze nemáte stejný názor vhledem k prioritám. Například se můžete zkusit domluvit kolik každý z vás (vzhledem k vaší finanční situaci, názorům) může měsíčně utratit za své koníčky. V manželství je potřeba se domlouvat společně, dojít ke shodě, ale také respektovat jeden druhého. Pokud ale oba vnímáte (což naznačujete), že má manžel situaci s penězi mimo kontrolu, je potřeba se domluvit na dalším řešení. Můžete požádat manžela, aby znovu začal navštěvovat psychologa, který mu pomůže s jeho závislostmi. Případně se obrátit přímo na nějakou adiktologickou kliniku, organizaci, která pracuje přímo se závislostmi. Záleží na místě vašeho bydliště, ale tyto organizace mají často poradnu, kde vám budou moci poradit, případně vás někam nasměrovat v místě vašeho bydliště (např. Sananim). Pokud manžel nebude chtít, můžete jej o to požádat ve prospěch vašeho manželství, aby to udělal kvůli Vám. Že to po něm chcete Vy, abyste s ním mohla zůstat. Závislost se totiž bez odborné pomoci zvládnout obvykle nedá, touha a sliby nestačí.
Pokud by pro Vás společná komunikace a snaha se dohodnout byla příliš náročná, i zde se dá využít odborná pomoc, například párové terapie.

A další věc, kterou bych Vám doporučila, je starat se o váš partnerský vztah. Někdy problémy zastíní všechny další oblasti života, takže je těžké chytit se ve vztahu něčeho pozitivního. Pokud je problém závažný, je třeba jej řešit přednostně (posoudíte s odborníky) a vše ostatní může přijít až později. Ale vždy je to třeba. Pracovat na obnově a růstu vašeho vztahu je nutné proto, abyste mohli jít dál. Pokud budete chtít. A zase je to něco, na co nemusíte být sami. Kromě toho, že si vyhradíte čas výhradně na vás dva, budete komunikovat o tom, co byste ve vztahu chtěli, můžete se zapojit do nějakého společenství v církvi například, najít si duchovní doprovázení, někoho, kdo v tom bude s Vámi.
Můžete také využít duchovní cvičení pro manžele Kána nebo Manželská setkání, případně manželské večery, které se konají pravidelně na více místech naší republiky. Někdy se v partnerské komunikaci motáme v začarovaných kruzích a mít bezpečné místo, kde to mohu sdílet s ostatními a kde dostávám impulsy do našeho partnerského vztahu může být skvělým odrazovým můstkem do etapy, kdy to chceme dělat jinak.

Nebojte se také znovu zvát do Vašeho vztahu Boha. Pokud se Vám to povede společně, pak ještě lépe. Věřím, že pro Boha není žádný náš problém dost malý nebo dost světský. Bůh je dobrý otec, který Vás nesmírně miluje. Vás, i Vašeho manžela. A stejně jako Vy touží, aby Váš vztah byl zdravý, pevný, radostný a svobodný bez závislostí a zátěží. A protože Bůh může, co my nemůžeme, věřím, že když jej mezi vás pustíte, nenechá vás v tom samotné, ale bude jednat.

Milá.., přeji Vám, aby jste neztrácela naději a vyprošuji vám oběma od Boha milost odvahy dělat kroky, které jsou třeba, aby vaše manželství mohlo vzkvétat a mohli jste se ze sebe navzájem zase těšit, abyste si mohli důvěřovat a mohli se vzájemně milovat.

-redakčně upraveno-
 

Kategorie otázky: Manželské krize