Manžel se zamiloval

Dobrý den, jsem ztracená. S manželem jsme spolu skoro 20 let, děti jsou ještě poměrně malé.  Potkali jsme se velmi mladí a za tu dobu spolu ledacos zažili. Někdy to nebylo lehké, ale vždy jsem cítila, že se milujeme, že on je můj klidný přístav. Jenže aniž bychom si to asi uvědomovali a přes to, že spolu mluvíme hodně, někde nám asi vznikl problém v komunikaci a nezvládli jsme si předat, co bylo třeba. Manžel byl zřejmě ve vztahu ne úplně spokojený a vstoupila mu do života mladá dívka. Zamiloval se, tráví s ní veškerý volný čas, pokud je doma nebo v práci, píší si přes sociální sítě. Trvá to již skoro rok. Tvrdí, že k ničemu fyzickému nedošlo, ale kamarádství to také není... Komunikace mezi nimi je mnoh intimnějsi. Prohádali a protrápili jsme se takto poslední dva roky. Manžel neodešel, prý se rozhodl zůstat s námi. Ale je na něm vidět, že se trápí. Dny, kdy je milý a cítím, že mě má rád střídají dny, kdy je nervózní, zlý. Na čas přerušil komunikaci s tím, že to má vyřešené, že je konec. Jenže slečna se znovu ozvala... Strašně žárlím, nemůžu si pomoct. Hrozně se bojím, že to celé začne nanovo. Bylo to až příliš intenzivní. Šílím teď pokaždé, když má manžel mobil v ruce, pokaždé když jde pryč se bojím, že jde za ní. Vím, že tím  neprospívám sobě ani našemu vztahu, ale nemůžu si pomoct. Každý večer se modlím o sílu, ale jsem spíš hromádka neštěstí. Prosím, poraďte, co dělat.

Milá ...
pěkně Vás zdravím z linky víry a děkuji za důvěru i za odvahu napsat o svém trápení. Vůbec se nedivím, že je Vám tak těžko a nevíte, co dělat. Máte malé děti, většinu času spotřebovává péče o ně. A k tomu se Váš manžel zamiloval a volný čas věnoval mladé dívce. I když nedošlo k fyzické nevěře, nevěra psychická a virtuální nejsou malichernost. Není divu, že Vás to zraňuje a že žárlíte.

To, že se jeden z partnerů zamiluje, se stává poměrně často. Většinou je to proto, že v manželství něco schází. Podle zkušeností párových terapeutů je možné obtížné věci rozmotat a dát manželství nový impulz. Doporučují nedělat ukvapené závěry, dát si čas a nějakou dobu nevyjasněnou situaci vydržet. To jste dokázala, píšete, že bolestná situace trvá už skoro rok. Snažíte se ze všech sil manžela přijímat, hledáte vinu i na své straně, snažíte se odpouštět. Útočiště hledáte u Boha, prosíte ho o sílu, ale přitom se cítíte se jako ztracená.

Je dobře, že jste se pokusila svoje pocity alespoň trochu vypsat. Nevím, jestli máte někoho, s kým byste si mohla popovídat. Zdá se, že i Váš manžel si neví rady. Nechce Vás s dětmi opustit. Jsou dny, kdy je milý a cítíte, že Vás má rád. To je nadějné. Kéž by jich bylo víc než těch opačných. Mám zkušenost, že ve vztahu se potkáváme jako dva zranění lidé, každý sám se svojí touhou po přijetí a po pochopení. S touhou po velké lásce, kterou sami ale neumíme dát, protože jsme slabí a nedokonalí. Nevím, jestli jste uvažovali o tom, že byste spolu vyhledali manželskou poradnu nebo párovou terapii. Mohla by to být pomoc, jak odkrývat, co potřebujete a jak zahojit zranění, které Vás bolí. Kontakty na poradny byste našla na https://www.manzelstvi.cz/zivot-v-manzelstvi/krize-v-manzelstvi/kde-hledat-pomoc-pro-manzelstvi.html. Mohu doporučit i on-line kurz https://pavelrataj.cz/nevera/. Pokud by manžel nebyl ochotný jít do poradny s Vámi, má smysl hledat pomoc a podporu pro sebe. Můžete taky zkusit zavolat na Linku pro ženy a dívky 603210999 (po, st, pá od 8 do 20).

Obracíte se na Linku víry, a tak si dovolím povzbudit Vás, abyste zkusila znovu pozvat Ježíše do Vašeho manželství, do celé situace. Nebojte se mu vypovědět všechno, co Vás tíží. Zkuste se modlit i za manžela, zkuste mu žehnat. Manželčina modlitba má velkou sílu. Proste o chvíli, kdy byste si mohli v klidu promluvit, abyste si dokázali zase otevřít srdce, jako tomu bylo dřív.

Milá ..., nemůžu Vás vzít za ruku ani obejmout, ale věřím, že právě ve chvílích, kdy je Vám tak těžko, můžete zakusit, že Ježíš je s Vámi. Zkuste se ho chytit za ruku s důvěrou, jako se děti drží Vaší ruky. Může Vám pomoci překonat nutkavé myšlenky. Není snadné dát opět důvěru tomu, kdo nás zklamal. Ale zároveň bez důvěry se nedá žít.

A na závěr ještě jedna konkrétní nabídka: Zkuste začít svému muži žehnat...
Jste zraněná, tlačená do kouta.... Zkuste začít svému muži žehnat – je to věc, která nezávisí na problémech mezi vámi. Je to něco co se děje v modlitbě ve Vašem srdci mezi Vámi a Bohem a může přinést dobro do vašeho vztahu. Je to něco, co nestojí na něčem hmatatelném, ale je to vzbuzení Vaší schopnosti milovat. Je to to, co máte v sobě a dát můžete. Je to nezávislé na chování druhého, je to výrazem Vás samé. Třeba zprvu jako akt dobré vůle.

Opřete se o to, že pokud budete ve spojení s Bohem, tak se to vymknout nemůže. I když třeba nebudete schopna dávat ze srdce, můžete dávat z rozumu – tedy ze spolehnutí se na pomoc Boha. Na to, že s Vaším manželstvím počítá, a tak je tu možnost, jak v něm znovu žít. Třeba to zvenku může trvat nějaký čas, ale nebude to už stejné jako doteď.

Pokud pozměníte svůj vnitřní postoj, pak nezůstane stejný ani ten druhý. Něco se prolomí, zjemní. V tom je naděje na lepší život.

Moc bych Vám přála, aby zatěžkávací zkouška Vašeho vztahu přinesla do Vašeho manželství nový život. Modlím se za celou Vaši rodinu.

-redakčně upraveno-

 

Kategorie otázky: Manželské krize