Konflikt mezi mým manželem a mými rodiči

Dostala jsem se doprostřed konfliktu mezi mým mužem a mými rodiči a jsou do toho vtaženy i naše malé děti. Rodiče mého manžela nesnáší. Dlouhodobě mezi nimi panovaly špatné vztahy, až kontakt s ním úplně přerušili.  Já jsem měla s rodiči vztahy dobré, pravidelně  jsem za nimi s dětmi jezdila.

Rodiče mluví o mém muži jen negativně, dávají ostentativně najevo, že je u nich odepsaný. Na různé rodinné sešlosti jsem byla vždy výslovně pozvaná pouze já a děti.

Nedávno jsem už řekla, že pokud nemůžeme přijet společně, nebudu jezdit vůbec. Rodiče se stáhli a řekli, ať už tedy nejezdím a že se mnou skončili. Ježdění vnoučat k nim ale dál považují za samozřejmé a dávají mi najevo, že na to mají nezpochybnitelné právo. Vnímám to jako trest za to, že jsem si vzala někoho, kdo se jim nelíbil.

To nejhorší se ale děje teď. Můj muž po posledních událostech trvá na tom, abychom s rodiči přerušili veškeré styky i dětí. Zakázal jakékoli návštěvy dětí.  Asi nemusím psát, jak je mi to líto, hlavně kvůli dětem, chtěla jsem pro ně idylické dětství, prázdniny u babičky a dědečka… Asi mi nezbyde než si vybrat stranu. Myslím, že nejrozumnější by bylo zachovat klid v manželství a nukleární rodině, přece jen, děti potřebují víc otce než prarodiče. A i kdyby se mi manželství z nějakých důvodů v budoucnu rozpadlo, nechci, aby se tak stalo z příčin vnějších (rodiče).

Jak to ale vysvětlit rodičům, že kontakt s dětmi už nebude? Jak se s něčím takovým vůbec vyrovnat? Jak to vysvětlit dětem? Nenapadne vás jiné řešení? Terapii a mediátora všichni odmítají.

-redakčně upraveno-

Milá tazatelko,

děkuji za Váš dotaz a otevřenost, se kterou popisujete situaci ve Vaší rodině. Jste opravdu ve velmi těžké situaci, tak nějak mezi dvěma kameny. Vztah s manželem a vztah s rodiči jsou velmi důležité a zásadní vztahy.

Každý vztah je tvořen dvěma stranami. Každá strana je odpovědná za svoji část, za svoji ,,polovinu‘‘ vztahu. Možná se zkuste zamyslet, zda ještě pro vztah s rodiči můžete něco - ze své strany - udělat. Je potřeba se za něco omluvit? Nebo znovu vysvětlit, co potřebujete, abyste ve vztahu mohla (mohli) zůstat? Nebo jasně říci, co Vás zranilo a zraňuje?

Možná jste si nikdy s rodiči nenastavila nové ,,hranice‘‘. Jste stále jejich dcera, ale už jste dospělá. Oni si to možná vůbec neuvědomují. Možná jim nedošlo, že už nejste povinna je poslouchat ani žít život podle jejich představ. Možná mají strach, že s tímto mužem budete nešťastná. Možná…….nevím, co vše je za jejich chováním.

Nevím, proč Vaši rodiče nesnáší Vašeho manžela. Představovali si pro Vás někoho jiného? Nebo jim nějak ublížil? Nebo mají strach o Vás, že Vás nějak ohrožuje, že život s ním je pro Vás nebezpečný? Nebo podle nich není pro Vás dost dobrý? …..

Zdá se mi velmi životodárné, že stojíte na straně své současné rodiny. Vy jste si manžela vzala a víte proč (doufám:-)). Důvěřujete mu? Můžete se na něj spolehnout, opřít se o něj? Můžete spolu o všem v klidu mluvit? Můžete hledat společně řešení? Můžete se za celou situaci spolu modlit? Zkuste se na celou situaci znovu společně podívat.

Nevím, jakým způsobem komunikujete s rodiči. Možná by bylo dobré jim napsat dopis. Laskavý, ale jasný. Poděkovat za jejich výchovu, za vše dobré, co Vás naučili, co Vám předali…. Pokud je třeba se za něco omluvit, omluvte se a poproste o odpuštění. Vyjádřete, že byste o vztah s nimi stála. A že byste chtěla i pro své děti babičku a dědečka. Pokud máte dobrou zkušenost s tím, jak se k vnoučatům chovají, nezapomeňte to napsat a ocenit. A také můžete napsat, že si velmi přejete dobrou tchýni a tchána pro svého manžela.

V další části dopisu můžete napsat, co Vás od rodičů zraňuje a co byste potřebovala jinak. Neútočte. Jen vyjádřete, co s Vámi dělá jejich chování – odmítání a očerňování manžela, zvaní jen části rodiny, ...

Jejich chování už teď ovlivňuje Vaše děti. Už teď získávají ,,divný‘‘ pohled na svého tátu. Prarodiče ani nemusí nic dětem proti tátovi říkat (pokud byly děti u nich samy, tak vlastně i mohli a Vy o tom ani nemusíte vědět), ale děti nejsou hloupé a velmi rychle prokouknou, jak to ve vztazích je. A pokud se o tom nemluví, mohou zažívat i úzkost a velkou nejistotu. A musí si na to udělat nějaký ,,názor‘‘ samy. Musí najít nějaký způsob, jak tyto vztahy ,,nelásky‘‘ přežít. Naučí se žít podle ,,programů‘‘, které jim jednou mohou velmi komplikovat život.

Napište, že Vy své manželství a svoji rodinu nechcete ničit, ale budovat a chránit. Můžete nabídnout setkání, kdy si o všem znovu můžete popovídat. Můžete také ze strany vaší rodiny nabídnout řešení ohledně kontaktu s vnoučaty. Například - pokud by manžel souhlasil - prarodiče mohou přijet k vám na návštěvu. A manžel tam samozřejmě bude také. Domnívám se, že prarodiče si nemohou nárokovat kontakt se svými vnoučaty. 

Na celé situaci je vidět, že Vy se snažíte vycházet rodičům vstříc a oni jdou stále dál. Stále více narušují vaši rodinu. V bibli čteme….,,proto muž opustí svého otce a matku a přilne ke své ženě…a budou jedno tělo a jedna duše‘‘. Píše se to o muži, protože se předpokládalo, že žena svého muže následuje automaticky.

Jak vysvětlit celou situaci dětem? Přiměřeně jejich věku. Neočerňujte prarodiče. Můžete říci, že je Vám to moc líto, ale že je teď nemůžete za nimi vozit. Ale že se za to můžete modlit, aby to zase bylo možné. Ale že mohou přijet oni (pokud se na tom s manželem shodnete) nebo budete jezdit za nimi, ale celá rodina. A že to hodně záleží, jak se babička s dědečkem rozhodnou. Pokud se děti budou doptávat, snažte se odpovídat jednoduše, pravdivě a přiměřeně věku.

Moc Vám i celé Vaší rodině přeji, aby celá situace přispěla k dobrému. Aby vás všechny vedla k modlitbě, k důvěrné komunikaci, k větší jednotě mezi Vámi a manželem. Aby se o Vaši pevnou a bezpečnou lásku mohli děti opřít a učili se od vás obou, jak zvládat a řešit nelehké situace. S láskou, ale v pravdě.

Kéž Vás Hospodin ochraňuje, žehná Vám a naplňuje pokojem a radostí, kterou svět nemůže dát.

Kategorie otázky: Vztahy dětí k rodičům, Výchova, rodiče a děti