Koncil a synoda. Rozdíl?

Dobrý den,
rád bych se zeptal, jaké jsou rozdíly mezi koncilem a synodou. Je snad koncil pro věrouku závaznější než synoda? Může synoda vydat jakékoliv rozhodnutí?

Jde o zásadní věc vztahující se k životu v církvi. Pán Ježíš totiž neustanovil církev jako organizaci s jedním ředitelem, ale jako společenství vedené dvanácti apoštoly. Společná správa se tak stala klíčem ke správě celé církve i do budoucnosti a je tomu přes staletí až dodnes. A brzy po Kristově smrti a zmrtvýchvstání se také apoštolové – biskupové museli sejít, aby rokovali o zásadních otázkách života z víry (Sk 15). Další klíčový sněm (koncil) známe z roku 325 (Nicejský koncil), který formuluje vyznání víry, jak ho dnes recitujeme při mši. Následuje řada dalších koncilů, které řeší velká teologická témata.

Církevní právo dnes o koncilech mluví jako o obecných ekumenických sněmech, (Kán 337). Jde o to, že správu nad církví vykonává celý sbor biskupů. Tedy nejen papež a jeho úřad, ale celý sbor biskupů. Papež (biskup města Říma) v tomto sboru je první, ale zároveň také jeden z nich. Společně tak mají rozhodovat o podstatných článcích víry a praxe víry.

Koncil jako shromáždění všech (resp. velkého množství) biskupů má závazný charakter. Od středověku probíhá teologická diskuse, zda je papež podřízen nebo nadřízen koncilu. Dnes je to tak, že koncil vypracuje nějaký postoj a papež ho podepisuje (stvrzuje). O takových závěrech se na koncilu hlasuje.

Existuje pak také partikulární koncil či sněm, který se týká konkrétní oblasti jedné biskupské konference. Členy sněmu jsou biskupové. Česká republika si také zažila takový „malý“ koncil před dvaceti lety. Probíhal pod pojmem „plenární sněm“.

Synod či synoda je shromáždění biskupů, kteří jsou vybráni (tedy je to malá skupina z biskupů) k jednání nad nějakým tématem. Může jít o určitou zeměpisnou oblast nebo o konkrétní téma (např. pastorace mládeže, rodin nebo aktuálně o synodalitě v církvi).

Dnes církevní právo odlišuje biskupskou synodu od diecézní synody. Biskupskou synodu svolává papež a konzultuje s vybranými lidmi, především biskupy různá témata. Diecézní synoda představuje podobě konzultaci na úrovni místní církve. Diecézní synod je shromáždění vybraných kněží a vybraných laiků jedné konkrétní diecéze.

Synoda sama nemůže rozhodnout o nějakém dogmatickém postoji. Vždy jen předkládá papeži pohled na určitou věc a papež ze synody sepisuje závěr (často formou písemného dokumentu, např. papežské exhortace). Papež Pavel VI. po ukončení Druhého vatikánského koncilu hledal formu, jak nadále udržovat s biskupy kontakt a konzultovat témata, která se otevírala. A tak zavedl více méně pravidelná setkání tzv. biskupských synod (současná biskupská synoda je od Druhého vatikánského koncilu již šestnáctá). Jako i ve středověku se jich účastnili teologové, pozorovatelé z jiných církví atd., ale v minulosti neměli možnost hlasovat nad závěry synody. To se změnilo v novodobých dějinách na současně běžící synodě. Ale vyhlašování rozhodnutí ve věcech víry či mravů nemůže učinit sama synoda. Ta pouze předkládá papeži závěry svého jednání, ze kterých pak papež může nějaké rozhodnutí odvodit.

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů