28. 2. 2022, Juh
Jóga ve školce
Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Výchova, rodiče a děti
Dobrý den, prosím o radu nebo doporučení.
Naše dcera nastoupila do školky, kde se cvičí jóga. Věřící známá mě povzbuzovala, abych tomu nepřikládala význam, že je to jen cvičení na protažení atd. Podporu v mých obavách jsem nenašla ani u jiných věřících maminek, říkaly že křesťanství nemá žádný systém na protažení atd. Že se nemám bát. Kněz mi pouze řekl, že by byl opatrný v této věci. Modlím se za rozlišení. Podporu nemám ani u manžela ani v rodině ... prý mám pořád se vším problém.
Včera mi dcera začala ukazovat, co cvičí - nějaké pozice jógy - že jí to nejde - sedla si, nohy přes sebe chodidly ke kolenům a spojila ruce, zavřela oči a říkala ohm... a přislo mi, že se usmívá... ona ví, že mi to vadí.
Každé ráno dceři žehnám a při příchodu do budovy se modlím nahlas, aby to dcera slyšela "pokoj tomuto domu i všem, kdo v něm přebývají" a dávám jí pak i křížek na čelo. Nevím, co dělat více. Vnímám, že to nebude jen cvičení...
/.../
Ráno není prostor s učitelkami mluvit, odpoledne vyzvedává někdo z rodiny. Mám i strach s nimi o tom mluvit, aby naopak nezesílil nápor zla, o kterém bych ani nevěděla..
/.../
Děkuji za pochopení a případnou radu. Dcera bude ve školce ještě další 2 roky, vnímám, že si musím s učitelkami promluvit. Bude to těžké, nevím jak reagovat, když mi řekne třeba, že jsou ta "slova" k tomu důležitá... mohu nesouhlasit.. ale co víc???!!
Možná to vsechno fakt jenom moc řeším:-( Dcera mi někdy řekne, že chce abychom se s tátou hádali (kvůli ní), cítím útok na naše manželství... poslední roky jsou velice náročné, je toho tolik..
Když nebojujeme, ale žádáme o pomoc, lidé bývají vstřícnější naslouchat
Milá N,
děkuji za důvěru, se kterou se nám svěřujete se svými obavami.
Vídím, jak poctivě se snažíte k otázce jógy přistupovat a hledat, co je správné. Snažíte se chránit své dítě a cítíte se být na toto hledání sama. Bohužel jako křesťané jsme v mnoha otázkách osamocení, jsme menšinou, která jde v mnoha věcech proti proudu. A v dnešním rychlém a globalizovaném světě je tak těžké se vyznat v mnoha hnutích a proudech, které přinášejí vliv do naší společnosti, že i mnozí křesťané jsou ztraceni nebo vzdali snahu hledat, co je opravdu správné. Proto se tak i v křesťanském společenství, počínaje Vaší rodinou, můžete v této otázce cítit nepochopená a sama.
Je určitě dobře, že se snažíte hledat, co je dobré. Zároveň ale vnímám, že Vás tato otázka až zúskostňuje, až možná ztrácíte od situace odstup a sílu k otevřenému dialogu. Máte obavy promluvit si s učitelkami, i když sama cítíte, že to je zřejmě ten správný další krok. Cítíte, že se budete muset obhajovat, odpovídat na otázky, že možná budete odsouzená a dceři spíš uškodíte. To je riziko, které budete muset podstoupit, pokud se do toho pustíte. To je ale riziko být křesťanem. Školka je vlastně první místo, kde se naše děti dostávají poprve více mimo náš vliv, kde si poprvé můžeme vyzkoušet, jak budeme řešit situace, které jsou v rozporu s naší výchovou a s našimi hodnotami. Prochází si tím všichni rodiče, my křesťané ale zřejmě ještě více, protože naše hodnoty a názory jsou často odlišné od většinového.
Chci Vás tedy povzbudit, abyste se nebála udělat, co považujete za důležité. Je dobré se na to ale připravit. Nemusíte jít s učitelkami hned "do boje". Možná je dobré si domluvit schůzku mimo těch pěti minut předávání v šatně. Zařídit si to jeden den v práci a v klidu si si na chvíli sednout. Zeptat se, která učitelka jógu cvičí, a sjednat si s ní schůzku. Můžete se v klidu, s otevřeností zeptat, jakým způsobem jógu cvičí, jak to vypadá. A stejně v klidu vysvětlit, že jste křesťanka a některé věci jsou pro Vás nepřijatelné, a požádat, jestli by Vám mohli vyjít vstříc.
Jóga v pravém slova smyslu je opravdu s křesťanstvím neslučitelná, je to vlastně hinduismus, ke kterému se nemůžeme přiznat. Na druhou stranu je dnes jóga tak moderní, že mnohokráte je to opravdu "jen cvičení" a sami učitelé této jógy nemají o náboženském pozadí jógy žádné ponětí. A to dokonce, ani když říkají OM. Berou to prostě jako součást dechového uvolnění. Proto je potřeba se za to v klidu zeptat. Sama si stanovte, jestli takové "pouze cvičení" je pro vás v pořádku nebo ne, a podle toho se s učitelkami domluvte, jak bude nebo nebude dcera na těchto cvičeních participovat. Máte na to stejné právo, jako když by v křesťanské školce nemohli nikoho nutit, aby se modlil nebo dělal kříž. Myslím, že prostě nikoho ani nenapadne, že by to pro nějakého rodiče mohl být problém. Právě dokud nebude mít některý rodič odvahu to vysvětlit. Často když nebojujeme, ale žádáme o pomoc, lidé jsou vstřícnější naslouchat. Je ale potřeba vědět, co chcete, a to už je na vás.
Dál se za to modlete, aby Vám Bůh dal správná slova až bude třeba. Pokud cítíte, že je to na Vás moc, mohla byste požádat o rozhovor s učitelkami také manžela, pokud si zvládnete vy dva promluvit společně o tom, co je pro Vás důležité a byl by k tomu ochotný, i když to třeba necítí stejně.
Ona jednota mezi rodiči je vůbec něco, co děti silně vycítí a možná vaše manželství je právě to místo, kde je potřeba začít. Píšete, že cítíte útoky, že se hádáte, že je toho na Vás moc. Možná je třeba si v první řadě udělat čas na váš pár. Např. sehnat si hlídání, udělat si pěkný večer, čas pro sebe. Čas na upřímný rozhovor mezi Vámi, o tom co prožíváte. Čas, kdy si vytvoříte atmosféru naslouchání a přijetí jeden druhého. Pokud je to něco, co vám připadá cizí a nad vaše síly, není špatné ani vyhledat pomoc zvenčí. Někdy pomůže i komunita lidí, kteří prožívají podobné věci jako vy. Nevím, zda máte kolem sebe nějaké společenství rodičů, nebo jiné společenství, třeba duchovní...
A co se týče Vaší dcery a jógy - čím víc na to budete upozorňovat, čím víc ohledně tohoto tématu dítě bude cítit napětí, tím víc ho to bude lákat. Protože ucítí, že je to místo, kde může zkoušet vaše hranice. Zkoušení hranic je přirozený způsob, jak si dítě osahává svět, jak přichází na to, kde jsou mantinely a je to důležitou součástí vývoje. Mohlo by Vám proto pomoci si s ní jen se zájmem povídat, co se jí na cvičení líbí, co se jí ve školce daří...
Přeji Vám, aby Vám Pán dal pokoj do srdce, odvahu udělat krok, kde je to třeba a schopnost pustit to, co třeba řešit není.
Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti, Alternativní směry - léčitelství, reiky, terapie,....
Související texty k tématu:
Láska v rodině (a výchově):
- Příprava na rodičovství a výchovu s humorem :-)
- Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
- Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
- Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu rodina zde, výchova zde