Je pro mě ten pravý? Vztah s nevěřícím

Dobrý den,
Obracím se na vás s pocitem a otázkou, kterou mám už dlouho v hlavě...

Už delší dobu chodím s jedním úžasným klukem. Skvěle si rozumíme, máme se rádi, plánujeme budoucnost. Jenže, já jsem věřící a on ne. Nevadí mu to a mně taky ne. No, chodíme spolu i jako nevěřící mladí, jestli mi rozumíte... Akorát, už delší dobu si kladu otázku, jak by mi by mi bylo s jiným, věřícím mužem? Asi bychom na sebe v téhle oblasti počkali...  Ta představa se mi moc líbí, i když vím, že v mém případě to už nikdy nebude možné...

Přítele mám moc ráda, miluji ho a chci s ním být, ale takové přemýšlení o jiném a věřícím mě trápí.  Vím, že je to hloupé takto přemýšlet...Těším se na naši společnou budocnost, ale pak mi dojde, že ho duchovní záležitosti, Bůh apod, nebude zajímat a že naše děti bych víře vedla jen já.

...

Toužím mít rodinu a manžela, který bude i věřící... Modlím se, aby se obrátil a začal taky věřit, ale stále nic. Do toho všeho ho ale miluji a chci s ním být... Jsem hrozně zmatená a trápí mě to. Podvědomě se dívám  kolem sebe na úžasné věřící mladé lidi, někdy trochu závidím těm párům, kde jsou oba věřící... Nevím, co mám dělat...
 

Milá...
snad trochu rozumím Tvému trápení. Zmítáš se zřejmě mezi životní realitou a svými představami, hlavně v těchto směrech:
1/ Na jedné straně už dlouho poznáváš mnohé klady a přednosti svého partnera, pro které ho miluješ, na druhé straně bys ho ráda změnila v oblasti, která Ti asi teprve teď začala připadat důležitá. Ale měnit můžeme jen sami sebe, u druhých s tím moc nepočítejme. Nejde tu tedy spíš o Tvoje obrácení, prohloubení víry, změnu pohledů?

2/ Na jedné straně jsi přesvědčená o vaší velké lásce, kterou už jste do velké míry zavázáni tím, že jste zašli za hranice svobodného vztahu, na druhé straně bys ji byla schopná vyměnit za nejistotu nějakého jiného partnerství, které si idealizuješ jen na základě vnějších dojmů z jiných párů. Věř, že žádný z nich, ač vypadají tak úžasně, není tak bezproblémový. Sama na sobě jsi poznala, že být pokládán za věřící neznamená, že tak skutečně žiju, že vedu nějak automaticky „lepší život“.

3/ Na jedné straně si děláš starost o křesťanské vedení svých dětí v budoucnosti, na druhé straně - pečuješ v současnosti o svou vlastní víru a snažíš se o křesťanské jednání, abys mohla také žít naplno ze svátostí? Bez nich těžko předáváme svou víru druhým a k dobrému životu svátosti potřebujeme. Sama k nim teď kvůli vašemu porušování 6. přikázání přistupovat nemůžeš – nedalo by se to změnit?

Je dobře, že poznáváš důležitost víry pro společný život. Je to jeden z podstatných aspektů, v nichž by si manželé měli nějak rozumět, přinejmenším se v nějakých kompromisech respektovat, ale zároveň není jediný. Víra se však projevuje skutky lásky, takže obě tyto „Božské ctnosti“ nemůžou být v rozporu. Jestli Tvůj partner má dobré srdce a snaží se jednat podle svého nejlepšího svědomí, je to z Boží síly, i když on to nevyznává. Naopak když se vírou oháníme, ale naše skutečné jednání tomu neodpovídá a někdy se chováme hůř než mnozí „nevěřící“, k čemu nám naše víra je? viz sv. Jakub ve svém listu v NZ (Jk 2,14 a násl.).

Když budeš sama plná upřímné radosti a pokoje, opravdového nadšení ze života s Ježíšem Kristem a nasazení pro Něj, dotkne se to jistě i Tvého okolí a On bude tím, kdo vás bude v manželství držet a posilovat. Do tohoto svazku už jste nakročili, jste oba dospělí, proč by měla být svatba daleko, pokud si budete jisti, že jste ochotni vzájemně tolerovat i to, v čem se úplně neshodujete, či si dokonce vadíte?

S vděčností za váš pěkný vztah zkuste spolu třeba probírat různé záležitosti, které se víry týkají. Nabídni diskuse o nějakých tématech z Bible, nezůstávej jen u formálního „chození do kostela“, zapojte se podle možností a partnerovy ochoty do nějakých křesťanských skupinek ve vašem okolí nebo využijte různé křesťanské aktivity, naživo i virtuálně .... To vše Ti může kromě modlitby pomoct, abyste každý na své úrovni, ale oba, ve víře někam pokročili a vzájemně se lépe poznali i v názorových oblastech, do kterých jste možná zatím nevstoupili.

Promysli si sama i s partnerem také to, jaký má smysl dodržovat hranice svého sbližování (a nejednat nadále, podle Tvých slov, „jako nevěřící mladí“ - může k tomu pomoct i tento web, kde najdete plno odpovědí na téma Láska a vztahy), dokud si nejste schopni definitivně slíbit věrnost. Tím budeš také žít přesvědčivěji své křesťanství, ne jen podle toho, jak se to zrovna hodí. A zjistíš tím také, nakolik je partner ochoten Tě respektovat. V upřímnosti, věrně a důsledně se drž toho, co poznáváš jako správné, při vhodné péči o své svědomí, např. s pomocí nějakého zpovědníka či duchovního vedení, kdybys je našla. Patří to i k dobré a zodpovědné přípravě na manželství.

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská, Vztah s nevěřícím