Jak se správně modlit? Jsem začátečník

Přeji Vám dobrý den!
Prosím, o konkrétní podání odpovědi na otázku: "Jak se modlit?" Znamená to, odříkávat Otčenáš? Vím, že základem psychické a fyzické pohody je neodmyslitelná modlitba, ale jak se správně modlit? Jsem "začátečník" na cestě za duchovním osvícením a vírou v Boží lásku. Velmi silně věřím na "vyšší" bytosti (andělé)..

Předem děkuji za Vaši odpověď a přeji s upřímností vše jen to dobré...

Milá ...

Odpověď na Vaši důležitou otázku vůbec není snadná, zvláště pokud to má být jen takto stručně. Pokusím se tedy napsat něco pro Vás jako začátečníka a to z pohledu křesťanství.

Modlitba není jen nějaká technika, ani to není něco, co děláme jen proto, abychom se cítili dobře. Modlitba je především projevem naší víry v Boha, realizací vztahu s ním. Modlit se znamená pozdvihnout duši k Bohu, dát prostor jeho přítomnosti a jeho lásce v našem životě.

Modlitba může mít podobu předem formulovanou (např. Otčenáš) nebo spontánní, může se jednat o děkování či prosbu, může to být meditace nad úryvkem bible nebo také mlčenlivé klanění.

Co se týká postoje, místa i času modlitby, pokud se člověk modlí sám, záleží především na něm, co mu vyhovuje. Může klečet či pohodlně se usadit; může být ve svém pokoji, na posvátném místě, v přírodě nebo dokonce v autobuse; vhodnou příležitostí k modlitbě je ráno a večer, ale i každá důležitá událost během dne; důležitější než délka a propracovanost modlitby je její pravidelnost, protože modlit se naučí člověk pouze modlitbou.

V rámci svého dotazu uvádíte, že věříte ve "vyšší" bytosti a jste "začátečník" na cestě za duchovním osvícením a vírou v Boží lásku. Ano, naše víra určuje ke komu se obracíme. Pokud Vás oslovuje křesťanství, jistě brzy poznáte Ježíše Krista, který je Božím Synem a který vykoupil lidstvo z hříchu svou smrtí na kříži. Naše modlitby se obrací k Bohu právě skrze něj a nejsou tedy jen nějakým neurčitým pocitem vztahujícím se k neurčitému absolutnu.

Když se k Bohu začneme modlit, poznáváme jeho existenci skrze vlastní zkušenost. Očima víry se zde učíme vidět celý svět i sebe jako dar Boží lásky. Tak se modlitba stává skutečným setkáním nebe a země, Stvořitele a tvora, Milujícího a milovaného.

Kromě osobní modlitby je však důležitá také modlitba ve společenství s druhými. Dnešní nábožensky vykořeněný člověk to v tomto smyslu vůbec nemá jednoduché. Ve všech dobách, místech a náboženstvích se víra i modlitba předávaly přirozenou cestou z generace na generaci, takže dospělému člověku byly tyto věci celkem jasné a patřily k jeho životu. Dnes si zájemci o duchovní život často myslí, že si musí vytvořit své vlastní náboženství a ještě k tomu sami. Vůbec si nejsem jistý, zda má takový přístup dlouhodobější perspektivu a může přinést očekávané výsledky.

Mnohem spíše bych Vám doporučil, abyste se pokusila seznámit s nějakým živým společenstvím křesťanů a tam poznala víru a modlitbu v praxi. To může člověku dát více než jen osobní studium a izolované usilování o duchovní život. Nakonec křesťanství je svou podstatou společenské, vždyť i v modlitbě Otčenáš se člověk modlí nejen za sebe, ale i za druhé a s druhými.

Přeji Vám smělé pokračování na započaté duchovní cestě!

Kategorie otázky: Modlitba