Jak předávat v dnešním světě víru dětem?

Žijeme v době, kdy se v mladé společnosti (zvláště v naší zemi) o víře moc nemluví. Někdy jsou děti od víry odrazovány a dokonce jsou terčem posměchu.
Napadá Vás nějaká moderní forma předávání víry dětem, tak aby to pro ně bylo srozumitelné? Aby v tom viděli i v dnešní době význam, přestože valná většina společnosti víru a církev degraduje? Bereme syna pravidelně na mše,  čtu mu z dětské Bible a snažím se mu přirovnávat evangelium / biblické příběhy s různými životními situacemi. Myslím si, že pouhé docházení do kostela nemusí v dnešní době děti přesvědčit. I když nepopírám, že nás každého Pán může individuálně oslovit a také že oslovuje. Prosím o Váš názor a radu.
Děkuji.

Milý A.,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na linku víry obracíte. Máte pravdu, že v dnešní době a v naší společnosti není snadné dětem víru předat. Vidíme kolem sebe, že staré formy nefungují, pouhé docházení do kostela nestačí. Děláte dobře, že se ptáte po nových formách. Téma by vydalo na dlouhý rozhovor, ptala bych se Vás na věk synka i na konkrétní prostředí, kde žijete, ale několik obecných bodů Vám nabídnout mohu.

Papež František k tématu předávání víry dětem klade důraz na svědectví životem. Aby děti zažívaly lásku, odpuštění, bezvýhradné přijetí, apod. a přitom se dozvídaly, kde rodiče ke svému životnímu stylu berou inspiraci a sílu. Aby s nimi rodiče o svém prožívání víry a proč chodí do kostela, mluvili.

Vím, že mluvit s dětmi o víře není snadné. Myslím, že si nemusíme dělat velké starosti, jak dětem vysvětlovat složitou teologii a Boží tajemství. Děti rozumí slovům o lásce, vycítí, naše zaujetí pro Boží věci a stejně se nejvíc se učí napodobováním. Pozor bychom si měli dát jen na přílišné moralizování a katechizmové odpovědi. Raději opravdu „svědčit“. Co já v kostele dělám, co Bohu říkám, co mi to dává, s čím odcházím...

Určitě je dobře, že berete syna na mše a čtete mu Bibli (osvědčená je např. dětská bible "Bible vypráví o Ježíši" z nakl. Návrat domů) a propojujete s životem. Víru předáváme tím, že dětem ukazujeme krásu stvoření, Boží moudrost a velikost. Přitom je můžeme vést k vděčnosti a později zodpovědnosti za svůj život, naplnění svého života. Děti nemají problém zároveň vnímat Boží blízkost a osobní lásku. Pomáhá, když je upozorňujeme na jejich konkrétní Boží obdarování. Děti pak dokážou navázat bezprostřední vztah, dokážou mluvit s Ježíšem ve svém srdci o svých radostech i těžkostech jako s důvěrným kamarádem.

Kromě svědectví rodičů je pro předání víry pro děti pomocí, že mají alespoň nějaké věřící kamarády. I malé děti jdou do kostela raději, když tam potkají vrstevníky. Pro puberťáky to už je téměř nutnost. Vztahy se budují postupně a delší dobu, proto je lepší snažit se navázat kontakty s rodiči dětí, už když jsou děti malé. Účastnit se vhodných farních akcí, posílat děti na náboženství, mezi ministranty a podobně. Sledovat můžete akce pořádané diecézním centrem pro mládež ve Vaší diecézi, nabídku letních křesťanských táborů, které se mnohdy pořádají při větších farnostech, nebo jsou otevřené pro mládež a děti z celé ČR, skvělý  může být také křesťanský skaut. 

Tento formát mi neumožňuje se příliš rozepisovat. Mnohou inspiraci Vám poskytnou naše sesterské stránky: deti.vira.cz  Ráda bych Vám doporučila dětský časopis Duha. Je pro školní děti. Mluví k dětem o Bohu a aktuálních tématech moderním jazykem. Na webové stránce www.mojeduha.cz je možné k jednotlivým číslům časopisu najít další pomůcky. Společné pročítání časopisu je dobrou příležitostí s dítětem mluvit o Bohu i jeho životě a starostech. To je pro výchovu moc důležité. Mno

Podrobnější inspirace i pro menší děti byste mohl načerpat například v přednášce „Jak vést děti k Bohu“. 
Doporučujeme také přednášku P. Aleše Opatrného:  Jak moc lze předat víru v rodině nebo přednášku P. Pavla Poly: Naše děti nežijí tak, jak jsme si představovali 

Milý A., máte před sebou těžký, ale krásný úkol. Víra je dar. Výchova dětí ve víře je dobrodružství. I v dnešní době se můžeme spolehnout, že dobrý Bůh má naše děti rád a že je mocnější než my. Když mu je v modlitbě svěřujeme a děláme, co můžeme, On si je povede. To se můžeme spolehnout.

Připojuji se k Vašim modlitbám.

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti