Jak dál po svatbě? Život novomanželů v církvi.

Dobrý den,
plánujeme svatbu a docházíme na  přípravu na faru. I když nejsme pravidelnými návštěvníky bohoslužeb, setkání jsou pro nás velmi oslovující, inspirativní. Přichází nám na mysl spousta otázek. Rádi bychom naplňovali naše budoucí manželství i po jeho  duchovní stránce.  Jak ho žít prakticky s Bohem? Co rozumět čistotou v manželství?

Po svatbě bychom se také v novém místě rádi přidali k nějakému manželskému společenství. Kde najít kontakty?  Jaké máme možnosti zapojit se do života v církvi?

Děkujeme a přejeme hezký den!

Milí..
díky za krásné dotazy. Začnu těmi nejkonkrétnějšími. Kde najdete akce pro manžele? Při každém biskupství je zřízeno Centrum pro rodinu, které pořádá nejrůznější programy, jak pro snoubence, tak pro manžele a rodiče. Nabídka bývá bohatá: vzdělávání, doprovázení i duchovní programy. Věřím, že si vyberete.

Jak se manželé mohou zapojit do dění farnosti, na to není jednotný návod. Někde stačí zajít za panem farářem, představit se mu, že jste se přistěhovali do farnosti a hledáte společenství a on Vás už nasměruje, s někým seznámí… Nebo je dobré zúčastnit se nějakého farního programu, hodí se k tomu i úklid nebo brigáda, kde se dá při práci dobře seznámit. Někde pořádají třeba farní duchovní obnovu pro manžele, tam se s někým seznámíte a postupně poznáte další manžele. Jinde pořádají přímo seznamovací víkendy pro rodiny s dětmi… Dobře se seznamují maminky s malými dětmi, stačí přijít na setkání maminek, nebo na modlitby matek za děti, pokud se ve farnosti pořádají. Manželská společenství se většinou scházejí po domácnostech a vznikají tak, že se dva nebo tři páry domluví, že se začnou scházet a pozvou další páry. Často mají předchozí zkušenost ze společenství mládeže a mají touhu vytvářet i společenství manželské. O zkušenostech manželských společenství , jak ho založit, co se osvědčuje, o možných  programech se můžete dozvědět např. zde ... S manželem jsme se za to, abychom našli společenství přátel, se kterými bychom mohli jít a hledat cestu, jak žít spolu a s Bohem, několik let usilovně modlili. Pán Bůh je grand a naše modlitby slyší, pomohl nám stát u zrodu jednoho společenství, které je pro nás darem.

A jak žít duchovně a naplno, hluboce s Bohem v manželství? Ani zde nemám jasný návod. Každý člověk je originál, každý pár je jedinečný. Platí ale, že tak jako dýcháme každý za sebe, tak bychom měli stále budovat svůj osobní vztah k Bohu. Podstatou křesťanského manželství je jít společně za Bohem, růst v lásce, abychom se jednou mohli setkat tváří v tvář s Bohem, který je Láska. To jakým způsobem žije svůj duchovní život náš partner, se nás bude bezprostředně dotýkat, protože vztah k Bohu se projevuje ve všech oblastech života. Stejně jako láska se projevuje v každodenním obyčejném životě, v maličkostech, které pro sebe děláme. Stačí žít každodenně svůj manželský slib pravdivě a upřímně a Bůh, kterého jste pozvali do svého vztahu, bude s Vámi a povede Vás. Pro povzbuzení a pro inspiraci můžu doporučit články na www.manzelstvi.cz, nebo knížku: John a Stasi Eldredgeových: Láska a boj, Portál, 2011 anebo Výstup na horu manželství od Eliase Velly, Karmelitánské nakladatelství 2014. K radosti z lásky povzbuzuje taky papež František ve své adhortaci Amoris Laetitia.

Za pročtení stojí třeba 4. kapitola, kde papež podrobně vysvětluje 13. kapitolu z listu Korintským o Lásce v manželství. Tam byste našli i odpověď na otázku, jak by měl vypadat čistý vztah manželů. Erotickému rozměru lásky jsou věnované články 150 až 157. František zdůrazňuje, že „sexualita je řečí mezi dvěma lidmi, kde druhý je brán vážně s jeho posvátnou a nedotknutelnou hodnotou.“ Kromě Božího daru, který působí setkání manželů krásným, píše i o nebezpečí, když se sexualita stává nástrojem sobeckého uspokojování, když se s tělem druhého zachází jako s věcí, když se sexualita stává zdrojem utrpení a manipulace… Odmítnutí deformací sexuality a erotiky by ale nemělo vést k druhému extrému, k omítnutí sexuality… „Žít v manželství čistě znamená udržovat křehkou rovnováhu mezi dáváním a přijímáním lásky.“

 Z poslední doby mě k tématu čistoty a manželství oslovily také katecheze papeže Františka k Desateru, speciálně k šestému přikázání. Jedna je spíš pro snoubence: S láskou si nelze zahrávat, v sázce je celý život a druhá pro všechny: K manželství nestačí mít svatbu!, kde se uvádi:  „K manželství nestačí mít svatbu! Je zapotřebí vydat se cestou od já k my. Od sólového přemýšlení k přemýšlení ve dvou, od života osamoceného k životu ve dvou. Je to krásná cesta. Dokážeme-li se zbavovat sebestřednosti, pak se každý čin stává snubním: pracujeme, mluvíme, rozhodujeme a setkáváme se s druhými v postoji vlídnosti a obětavosti.“

Milí…, snad jsem Vás nezahltila mnoha informacemi. Nebojte se,  v manželství na nic nebudete sami. Bůh  Váš slib vezme vážně. Můžete se opřít o jeho věrnost a dobrotu. Se všemi potřebami a starostmi se k němu můžete utíkat.

Moc Vám oběma přeji, abyste zakusili radost z lásky, ke které nás Bůh zve.
 

Kategorie otázky: Láska v manželství