Halloween ve školách

Dobrý den,
ve škole, kam dochází naše děti, se již tradičně slaví Halloween. Jako křesťané máme k tomuto "svátku" negativní postoj a před dětmi se tím netajíme. Sami však nevíme, jak se s tím porovnat.
Jak to máme vlastně jako křesťané celé pojmout? Intuitivně cítím, že bychom to nemuseli nijak vyhrocovat a nechat děti, aby se toho účastnily, ale doma o tom povídat, aby znaly náš názor a později ho svobodně přijaly. Nebo je to příliš alibistické a bylo by lepší razantně vystoupit a děti do školy v tento den neposílat?

Z výchovného hlediska je podle mně nejdůležitější, aby děti viděly, že rodiče názor mají a do jaké míry a jakým způsobem ho hájí. To utváří jejich vlastní postoje a také schopnost konkrétním způsobem si stát či nestát za svými názory, i způsoby, jakými je pak prosazují. Proto si myslím, že je dobré se o věci zcela přirozeně bavit, aby děti chápaly, PROČ s tím nesouhlasíte.

Naše společnost upouští od víry v Boha a s ní spojenými svátky, a tak se k nám v poslední době tlačí taková spousta různých oslav a svátků, které u nás tradici nemají a s křesťanstvím nemají nic společného.

Myslím, že je úkolem křesťanů tuto tendenci nepodporovat a v rámci vlastních možností oživovat to, co je krásné, dobré a má hluboký vnitřní smysl. Myslím, že tudy vede i cesta ve výchově. Řekla bych, že radikalizace ve smyslu "bojovat proti" nemá tolik smyslu (a navíc může přinášet zlo nelásky do duší našich dětí).

Spíš podporujme to, co naplní lidskou potřebu prožívání úcty, slavení, určitého tajemna, a s čím zároveň v hloubce svého srdce souhlasíme. Je to výzva pro nás rodiče, abychom křesťanské slavení oživovali.

O Halloweenu a přístupu křesťanů k tomuto pro nás cizímu, ale i dost spornému a divnému svátku toho bylo poslední dobou napsáno docela dost. Jako zásadní výzvou vnímám: zaměřme se, místo přizpůsobování se tradici Halloweenu, na prožívání svátku všech svatých a památky zemřelých.

Tyto věci se totiž dají prožívat krásně a pro děti velmi inspirativně. Místo převlékání se za podivné příšery (což může opravdu velmi deformovat cítění dětí, např. vzbuzovat v nich představy, že se po smrti lidé stanou příšerami nebo může  obecně devalvovat víru v posmrtný život a potlačovat úctu k zemřelým), zajít s dětmi na hřbitov, nejlépe k večeru.

Dopřejme dětem, ať mohou vnímat romantiku krásně nazdobených hrobů ozářených svíčkami (sama si to z dětství pamatuji jako něco krásného, tichého, kouzelného, v nejlepším smyslu duchovního...). Tak také vzniká příležitost popovídat si o tom, že když člověk umře, tak nekončí tady, v hrobě, ale v milující Boží náruči. Že se můžeme přimlouvat za lidi, kteří nás předešli, ať už to jsou naši blízcí, nebo třeba někdo nám úplně cizí, a proto taky chodíme sem, na hřbitov. Je možné si s dětmi třeba všimnout nějakého hrobu, který vypadá opuštěně, zapálit na něm svíčku a pomodlit se za toho člověka, za kterého se třeba nikdo jiný nemodlí. To jsou krásné, důležité věci, které vychovávají děti ke vztahu k ostatním, k těm, na které bychom neměli zapomínat, i ke vztahu k Bohu.

U Halloweenu ve školkách a školách bych to řešila asi hodně na základě toho, jak to konkrétní dítě (v daném věku) cítí. Pokud by se dítě cítilo znevýhodněno tím, že by se svou neúčastí vyčleňovalo z kolektivu, pak si myslím, že není na místě dítěti za každou cenu bránit. Důležitější je, jaký vnitřní postoj si na základě Vašeho příkladu a Vaší výchovy samo vytvoří.

Pokud je pedagog otevřený, na rovinu s ním promluvte o Vašich důvodech, proč věc nepodporujete a domluvte se na přístupu k dítěti, k jeho účasti či neúčasti ve škole ten den. Může to být od Vás svědectví a dokonce můžete zjistit, že je vděčný za podporu vlastního názoru, který pro něj není lehké uplatňovat.

Celkově bych řekla, že správný postoj rodičů by měl být jasný, ale prezentovaný klidně, bez negativních emocí vůči lidem, kteří to vidí jinak, bez zbytečné dramatizace, v lásce k našim dětem i k ostatním. Děti v nás potřebují najít jistotu, názor a vzor láskyplného jednání.

Přeji Vám, ať zažíváte velkou radost z možnosti být rodiči a denně ať se setkáváte s Boží pomocí a moudrostí při výchově.

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti