Církev to zakazuje, ale kolik lidí to vydrží?

Mám přítele, skvělého kluka, se kterým bychom se chtěli vzít.
Máme se rádi a nějaké objímání a líbání nám už nestačilo, tak jsme se spolu několikrát vyspali. Já vím, že jsme neměli, a já ze začátku byla dost proti, oba jsme věřící, jenže i přes vzájemné ujištování, že to bylo naposled, jsme to udělali znovu, a co ted s tím, já nemohu litovat něco co se mi líbilo, a myslím, že pokud v tom budeme pokracovat, nemeli bychom jít ani jeden ke zpovedi. Sex není ve vztahu tím nejduležitějším, na druhou stranu spousta našich kamarádu katolíků to spolu dělá. Já ale touhle cestou dřív ani jít nechtěla.......... Jenže já ho miluji....................... a nevím co s tím.

Milá...

děkuji Vám moc za otevřenost a upřímnost, s kterou se na nás obracíte!

Oba prožíváte obrovský rozpor: Na jednu stranu jste byli vedeni svými rodiči, duchovními ..., že před svatbou se spolu spát nemá, ano nesmí. Na druhou stranu jste ten krok směrem k "zakázanému ovoci" udělali a je to pro vás subjektivně tak silný pozitivní zážitek, že nejste schopni toho litovat.

S tím, kam jste dospěli nemohu souhlasit. Ale nebudu nad vámi lámat hůl. Spíše se pokusím vám nabídnout pár bodů k přemýšlení:

To první, co mě napadá, je otázka: Kam směřujete? Víte to? Mluvíte spolu o tom?
Chcete směřovat k trvalému vztahu nebo teď to neřešíte a necháváte se unášet tím, co prožíváte v současnosti? (Ale co potom?) Píšete, že víte, že sex ve vztahu není tím nejdůležitějším. Co je tedy pro vás oba "to důležitější" než sex? A co pro to děláte, abyste "to důležitější" konkrétně naplňovali?
Nejde jen o to, že "děláte" těžké hříchy, které vám nejde litovat.
Jde především o to, zda to, co žijete nyní vašemu životnímu směřovaní pomáhá či škodí.
Na to si musíte odpovědět upřímně především vy dva. Já jen přidám pár poznámek:

Sexuální spojení vytváří mezi partnery velmi silnou vazbu, ale samo o sobě nebuduje vztah. Vztah a vazba jsou dvě různé věci. Odborníci mluví o vztahové potenci, která je podmínkou, aby mohl existovat trvalý celoživotní vztah. Někdo může mít této vztahové potence tolik, že je schopen žít v manželství téměř s každým, někdo naopak není schopen žít v manželství s nikým (odhady říkají, že je to 5-10% populace). Záludnost je v tom, že vztahová potence není viditelná na druhém na první pohled, nezávisí na vzájemné erotické či sexuální přitažlivosti, na intelgenci atd. Tuto vztahovou potenci je třeba společně hledat a odhalovat, což je důležitá práce pro období "chození". Intenzivní prožívání sexu toto hledání a zodpovědné rozhodování (trvalý vztah ANO/NE) příliš neumožňuje, nýbrž naopak v předpokládá, že již proběhlo. Proto je statisticky prokázáno, že ti, kteří spolu žijí dlouhodobě intimně před svatbou, jsou mnohem náchylnější k rozvodu než ti, kteří před svatbou spolu nežijí. Schopnost žít ve vztahu se neodhaluje v posteli, ale spíše mezi druhými lidmi, v kolektivu kamarádů, ve vlastní rodině, při společné práci, v různých ne-běžných či krizových situacích, při řešení konfliktů a nedorozumnění atd.

Takže na závěr bych shrnul: Svým přičiněním jste se dostali do situace, která nemá jednoduchá a bezbolestná řešení. Nejde jen o to (ale samozřejmě také!), zda spolu budete nadále sexuálně žít či nikoliv. Jde především o to rozpoznat, zda váš vztah má perspektivu. Pokud ne, je rozumné s ním skončit co nejdříve, i když to bude bolestné. Pokud ano, je třeba vrhnout se na jeho budování. V obou případech je velmi užitečné do toho pozvat Ježíše, ne jako soudce či mravního policajta, ale jako přítele a lékaře lidských srdcí. Ježíš vaše průšvihy nebude řešit za vás, ale když ho pozvete, bude v nich svámi, ku pomoci, neopustí vás.

Přeji vám hodně sil a Boží pomoc!

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská