Ježíš řekl: „Hledám vůli toho, který mě poslal.“ (J 5,30) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Joachim Meisner

Člověk by si sám musel stáhnout kůži

aneb bezbožníci neexistují

z knihy Dívat se srdcem , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Od rakouského literáta Franze Grillpazera pochází věta: "Cesta novějšího utváření člověka vede od humanity přes nacionalitu k bestialitě." Má pravdu. Potřebujeme Boha kvůli člověku…

V každém člověku je skryto to, co nazýváme náboženstvím, a pokud ho nějaký systém - jako komunismus - neobsahuje, pramení z toho velký odpor proti tomuto systému.

Komunisté to poznali, a proto si řekli: vůbec nám neprospívá, když projektujeme velké ideologie; musíme ovládnout duši, srdce, náboženství. Teprve tehdy budeme sedět pevně v sedle. Proto vyvinuli "antisvátostný" program: socialistické vítání občánků náhražkou za křest - začátek života bez Boha; socialistické přijetí čtrnáctiletých mezi dospělé místo biřmování - mládí bez Boha; socialistický sňatek místo svátosti manželství - partnerství bez Boha; socialistický pohřeb místo křesťanského pohřbu - smrt bez Boha. To byly zcela vědomé "antisvátosti". Nebo: v každém podniku musel být socialistický koutek například s obrazy Honeckera a Brežněva. Bylo tam také heslo měsíce a jednou týdně se tam lidé shromažďovali jako k pobožnosti. To byla chabá náhražka opravdové domácí kaple. Zcela vědomě komunisté hlásali, že je třeba se tam pokoušet společně recitovat socialistické texty, nacházet společné písně, neboť tím bude vytvářeno společné uvědomění. To znamená, že zcela vědomě imitovali liturgii církve…

Avšak lesk bez události nikoho nenasytí...

Není zapotřebí lidem víru vůbec vemlouvat - nesou ji totiž jako věrné Boží obrazy v sobě. Každý nese Boží profil v sobě samém a kdyby tohoto Boha opravdu zapudil, sám by si jaksi musel stáhnout kůži…

Církev vlastně nemusí dělat nic jiného než se pokoušet víru v člověku probudit.

Jinými slovy: viděno z Božího perspektivy neexistují žádní bezbožníci, protože Bůh nikoho nepouští a každého člověka drží - jinak bychom upadli do nicoty. Já však musím - jako proutkař - vyhledat místo, na kterém Bůh člověka drží. U každého je jinde. Kdybych ho našel, mohl bych mu snadněji pomoci uvědomit si jeho víru v Boha. Proto máme při nové evangelizaci velkou šanci…

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Vážení, na vaši službu „Otázky a odpovědi“ se obracím už dlouho.

(2. 4. 2025) Nedávno jsem si uvědomila něco ohledně mé víry.

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(1. 4. 2025) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry
(30. 3. 2025) Jak můžou rodiče a kmotři pomoci dětem a dospívajícím s tím, aby důvěřovali Bohu a navázali vztah s Ježíšem Kristem?

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci / podcast k poslechu

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci / podcast k poslechu
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Potrat z pohledu ne-křesťanského / podcast k poslechu

(25. 3. 2025) Postoj křesťanů k interupci je poměrně jednoznačný. Jak lze ale na potrat pohlížet i z úhlu…