O Velikonocích stručně
Máme pro vás dobrou zprávu!
Zaslíbení, která Bůh dal, vyplnil,
když vzkřísil Ježíše.
(srov. Sk 13,32-33)
Velikonoce mají dvě hlavní linie: svou smrtí nás Kristus osvobozuje od zla a hříchu, svým vzkříšením nám zjednává přístup k novému životu a otevírá nám nebe. Ježíšovo zmrtvýchvstání je vrcholným bodem víry. Velikonoce proto nejsou svátkem jako ty ostatní: je to „svátek svátků“, „slavnost slavností“.
(Podle KKC: čl. 638, 654, 1026 a 1169)
O nás bez nás?
Kolik důležitých a slavných věcí se děje na světě - a bez nás. Když se uděluje Nobelova cena, rozdělují olympijské medaile, nebo setkávají hlavy států. A mnohdy se nás to ani nijak jinak netýká. Ale když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě. A slavíme-li Ježíšovo vzkříšení dnes, týká se to každého - a to jak pro dnešek, tak i pro celou věčnost. V Ježíšově smrti totiž zemřel náš hřích, v Ježíšově vzkříšení jsme i my vzkříšeni a křtem jsme byli naroubováni na nový kmen Božího života. Slavme tedy společně, že jsme pokřtěni. Že jsme přešli ze smrti do života. Že se nás sice bolestná lidská smrt týká, ale jen jakožto brána do věčnosti.
Máme naději, že umřeme, abychom žili. Máme naději, že Boží život v nás nikdy nevyhasne. Máme jistotu, že Bůh je věrný, a že to, co slíbil a učinil má věčnou platnost. (Aleš Opatrný)
Jaro
- Velikonoce jsou spojovány s jarem, to proto že opravdu časově spadají do tohoto ročního období (Boží Hod velikonoční je vždy první neděli po prvním jarním úplňku)
- asociaci můžeme vidět v tom, že na jaře se zem probouzí k životu
- pohanské národy slavily v tomto období, kdy znovu ožívá příroda, svátky plodnosti
- křesťanské velikonoce v tomto svátku oslavují Kristovo zmrtvýchvstání, které otevírá cestu k životu pro každého člověka.
Křesťanské Velikonoce
Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale nový začátek nového života. Proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.
Na Velikonoce se křesťané připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest (katechumeni) zintezivnili svoji přípravu. Ostatní křesťané se brzy připojili, aby si tak sami svojí víru oživili. Po velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá padesát dní do svátků "Seslání Ducha svatého", kdy se připomíná další událost. Velikonocemi totiž nic neskončilo. Apoštolové se v dalších čtyřiceti dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že již ho neuvidí, ale dostanou zvláštní posilu - dar Ducha svatého. Ten dostali za dalších deset dní.
Vlastní velikonoce se slaví v tzv. svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí
Ve velikonočním období se nosí bílá barva, barva světla, barva která připomíná roucha, která si oblékali nově pokřtění v prvotní církvi, aby symbolizovala nový život.
