Nenalézáme-li momentálně ve svém životě žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše. Víra nás učí, že Bůh je všudypřítomný. Není tedy třeba pochybovat o jeho přítomnosti v nás. Nosíme v nitru toho, jenž je radostí a štěstím. Ať se stane cokoliv, ať se cítíme jakkoliv, vždycky se můžeme radovat z jeho štěstí.
Radovat se z radosti druhých je znamením lidské zralosti. Jestliže jsme se tedy naučili mít radost z Boha samého, objevili jsme nevyčerpatelný zdroj radosti, protože Boží radost je nekonečná.
(Zpracováno podle knihy W. Stinissena I dnes je den Boží – rozjímaní na celý rok,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2004)