Postní nabídka je nám předložena proto, abychom se zastavili. Ale vzápětí máme vykročit na výzkumnou expedici do vnitřních komnat našeho srdce. Abychom to nevhodné, co najdeme, vystrnadili, zašlé obnovili, bázlivému dodali odvahu. Některé prostory necháme jednoduše vyvětrat, odpočinout si. Říká se: "Když bude včela jenom stále létat od květu na květ a nesedne si, nikdy se nedočkáme medu." Omšelému příbytku mnohdy postačí jediné - notně vyvětrat, a opět oživne.

Není žádoucí horečně promýšlet nákladné opravy, často postačí tak málo. S lidskou bytostí tomu bývá dosti podobně. Pokud si na chvíli nesedne, nebude přemýšlet o sobě samém, nikdy skutečnou zbědovanost osobních komnat neodhalí.

Postně obohacená myšlenka se řadí k nejvznešenějšímu úkonu lidského umu. Má totiž onu schopnost - vést člověka k samotnému jádru, až na "dno" lidského nitra, aby v propadlišti sama sebe pocítil pevnou půdu pod nohama. Cesta tedy nebyla podniknuta zbytečně. Ztráta se proměňuje v zisk.

***

Zpracováno podle knihy Postní aleluja. Několik kapitol z této knihy naleznete zde.