Sekce: Nedělní liturgie
26. 1. 2025
3. neděle v mezidobí - Cyklus C
Impulz k této neděli: Mnoho lidí se ve svém životě jen porovnává s druhými
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Vstupní antifona
Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu, všechny země! Velebnost a vznešenost ho předchází, moc a nádhera je v jeho svatyni. Žl 96,1.6
Vstupní modlitba
Všemohoucí, věčný Bože,
veď nás, ať žijeme podle tvé vůle,
abychom zůstávali stále spojeni
s tvým milovaným Synem
a přinášeli hojný užitek.
Skrze tvého Syna ...
1. ČTENÍ
Slavnost nového začátku – v 5. stol. př. Kr. se po více jak sto letech podařilo obnovit jak chrám, tak i vlastní slavení bohoslužeb. Lidé však již nevěděli, jak bohoslužba vypadala ani co bylo obsahem Božího zákona. A tak bylo třeba nejen obnovit zasvěcení Hospodinu, ale také vše vysvětlit.
Neh 8,2-4a.5-6.8-10
Kněz Ezdráš přinesl Zákon před shromážděné muže i ženy a všechny, kdo byli schopni rozumět. Bylo to prvního dne sedmého měsíce. Četl z něho na prostranství před Vodní bránou od svítání do poledne před muži a ženami a přede všemi, kdo byli schopni rozumět. Všichni poslouchali knihu Zákona s napětím. Ezdráš, znalec Písma, stál na dřevěném výstupku, který pro ten účel zhotovili. Otevřel knihu před očima všeho lidu - stál totiž výše než všichni lidé - a když ji otevřel, všechen lid povstal. Ezdráš velebil Hospodina, velikého Boha, a všechen lid odpověděl se zdviženýma rukama: "Amen, Amen!" Vrhli se na kolena a klaněli se Hospodinu až k zemi. Četlo se v knize Božího zákona, předkládali a vykládali ho, a tak pochopili, co se četlo. Místodržitel Nehemiáš a znalec Písma a kněz Ezdráš i levité, kteří poučovali lid, řekli všemu lidu: "Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, vašemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte!" Všechen lid totiž plakal, když slyšeli slova Zákona. (Ezdráš) jim řekl: "Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte výslužky těm, kteří si nemohli nic připravit, neboť tento den je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmouceni, neboť radost z Hospodina je vaše síla!"
ŽALM Žl 19,8.9.10.15
Tento žalm je oslavou Božího zákona, který jsme v 1. čtení připomněli. Dnes se můžeme připojit k radosti Izraele a chválit Boha za dar jeho „příkazů“. Vždyť vedou k životu.
Odpověď: Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život.
Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.
Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci,
Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky,
Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Nechť se ti líbí slova mých úst,
i smýšlení mého srdce,
Hospodine, má Skálo, vykupiteli můj!
2. ČTENÍ
Pokračujeme ve čtení 12. kapitoly, o duchovních darech. Nesrovnalosti v komunitě přiměly svatého Pavla, aby vysvětlil, jak se lidé vzájemně doplňují. Stejně pracuje i Duch svatý. Každému dává jiný dar. Díky Pavlově reakci máme zachycenu jednu z významných teologických reflexí církve v Písmu.
1 Kor 12,12-30
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři! Jako tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů, ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo, tak je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo - ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní - všichni jsme byli napojeni jedním Duchem. Ani tělo se přece neskládá z jednoho údu, ale z mnoha. Kdyby řekla noha: "Nejsem ruka, a proto nepatřím k tělu," proto ještě k tělu patří! A kdyby řeklo ucho: "Nejsem oko, a proto k tělu nepatřím," proto ještě k tělu patří! Kdyby bylo celé tělo jenom oko, kde by byl sluch? Kdyby bylo celé tělo jenom sluch, kde by byl čich? Takto však umístil Bůh každý z údů v těle, jak sám chtěl. Kdyby všechno bylo jen jeden úd, kam by se podělo tělo? Takto však je sice mnoho údů, ale jenom jedno tělo. Oko tedy nemůže říci ruce: "Nepotřebuji tě!", nebo zase hlava nohám: "Nepotřebuji vás!" Spíše naopak: tělesné údy zdánlivě nejslabší jsou nejpotřebnější. A zrovna těm údům, které na těle pokládáme za méně ušlechtilé, právě těm v oblékání projevujeme větší pečlivost a údy, za které se stydíme, tím slušněji se zakrývají, kdežto údy ušlechtilé (takové ohledy) nepotřebují. Bůh sestavil tělo tak, že se údům podřadnějším věnuje větší pečlivost, aby nenastal v těle nepořádek, ale aby se údy vzájemně staraly jeden o druhý. Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy, je-li některý úd vyznamenán, všechny ostatní údy se s ním radují. Vy jste Kristovo tělo a každý z vás jeho úd. Bůh ustanovil, aby v církvi jedni byli misionáři, druzí proroky, třetí učiteli. Někteří dále (mají moc dělat) zázraky, jiní dar uzdravovat, pomáhat, řídit, mluvit rozličnými jazyky. Jsou snad všichni misionáři? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc dělat zázraky? Mají všichni moc uzdravovat? Mluví všichni jazyky? Umějí všichni (ty řeči v neznámém jazyku pronesené) vykládat?
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Pán mě poslal, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění. Aleluja.
EVANGELIUM
Tento úryvek je složen ze dvou částí – úvod k Lukášovu evangeliu, kde autor popisuje důvod sepsání, komu celé toto dílo píše i metodu, jak pracoval. A pak přeskočíme tři kapitoly – Ježíšovo dětství, událost křtu i pokušení na poušti. Ježíš nyní veřejně vystupuje v moci Ducha, jak dokládá i citace proroka (Iz 61,1-2).
Lk 1,1-4;4-14-21
Už mnoho (lidí) se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen. Když se Ježíš vrátil v síle Ducha do Galileje, pověst o něm se roznesla po celém kraji. Učil v jejich synagogách a všichni ho velmi chválili. (Ježíš) přišel do Nazareta, kde vyrostl, a jak měl ve zvyku, šel v sobotu do synagogy. Povstal, aby předčítal (z Písma). Podali mu knihu proroka Izaiáše. Otevřel ji a nalezl místo, kde stálo: `Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.' Pak zavřel knihu, vrátil ji služebníkovi a usedl. A všichni v synagoze na něho upřeně hleděli. Začal k nim mluvit: "Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ
Antifona k příjímání
Pohleďte k Pánu, ať se rozveselíte, vaše tvář se nemusí zardívat hanbou. Žl 34,6
nebo
Já jsem světlo světa, praví Pán; kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života. Jan 8,12
Modlitba po přijímání
Všemohoucí Bože, ty nás živíš tělem a krví svého Syna,
aby rostla naše účast na tvém životě;
dej, ať z tohoto svátostného pokrmu
čerpáme stále novou sílu.
Skrze Krista, našeho Pána.
K ZAMYŠLENÍ
Zcela samozřejmě dnes otevíráme internetové stránky o víře či výtisk Bible. Jiní se postarali, aby tyto pomůcky byly k dispozici. Ale již s rozpaky přemýšlíme, jak o víře mluvit v práci nebo s dětmi. Jak se víra předává? Stačí předat informace? A neměli bychom si nějak zachytit významné okamžiky, kdy se nás osobně Bůh dotknul? Snad nejpřesvědčivěji se víra předává svědectvím, nejen tichým, ale hlásaným svědectvím, jak Bůh v mém životě jednal.
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
27. 1. 2025, Pondělí 3. týdne v mezidobí
Žid 9,15.24-28
Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, (věříme) také, že s Ježíšem přivede Bůh (k životu) i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví. Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Bůh sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy.
Žl 98,1.2-3ab.3cd-4.5-6
Zpívejte Hospodinu píseň novou,
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice,
jeho svatého ramene.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.
Všechny končiny země uzřely
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země,
radujte se, plesejte a hrejte!
Hrejte Hospodinu na citeru,
na citeru a s doprovodem zpěvu,
za hlaholu trub a rohů,
jásejte před králem Hospodinem!
Mk 3,22-30
Učitelé Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, tvrdili (o Ježíšovi): "Je posedlý Belzebubem! Vyhání zlé duchy s pomocí vládce zlých duchů." Zavolal si je a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vyhánět satana? Je-li království v sobě rozdvojeno, takové království nemůže obstát. Je-li dům v sobě rozdvojen, takový dům nebude moci obstát. Jestliže satan vystoupil proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, ale je s ním konec. Nikdo přece nemůže vniknout do domu siláka a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka napřed nespoutá. Teprve potom mu dům může vyloupit. Amen, pravím vám: Všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu Svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem." To řekl proto, že tvrdili: "Je posedlý nečistým duchem."
Komentář: Žid 9,15.24-28
Každá eucharistická slavnost je zpřítomněním Jeho jediné oběti. Vážím si toho, že mám skrze ni přístup k věčnému dědictví? Snažím se o co nejhlubší a nejuvědomělejší prožití každé mše?
28. 1. 2025, Památka sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele církve
Žid 10,1-10
(Bratři!) Zákon obsahoval jen stín budoucích hodnot, ne však tyto věci ve skutečnosti. A proto nemá vůbec sílu, aby svými oběťmi, stále stejnými, které se rok co rok pořád opakují, přivedl k dokonalosti ty, kdo přistupují (k Bohu). Ty oběti by přece už (dávno) musely přestat, protože by svědomí už nic nevyčítalo těm, kteří Boha uctívají, když už jednou byli (od hříchů) očištěni. (Místo toho) se však při těch obětech každý rok vyvolává vědomí hříchů. Neboť krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit. A tak (Kristus), když přicházel na svět, řekl: `Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.' Po prvních slovech: `dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu' - a přece to (všechno) se obětuje podle Zákona - hned dodává: `Tady jsem, abych plnil tvou vůli.' To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto `vůlí' jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.
Žl 40,2+4ab.7-8a.10.11
Pevně jsem doufal v Hospodina,
on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
Novou píseň vložil mi do úst,
chvalozpěv našemu Bohu.
V obětních darech si nelibuješ,
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš,
tehdy jsem řekl: "Hle, přicházím!"
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění,
svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost,
o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil,
nezatajil jsem tvou lásku
a tvou věrnost před velkým shromážděním.
Mk 3,31-35
Za Ježíšem přišla jeho matka a jeho příbuzní. Zůstali stát venku a dali si ho zavolat. Kolem něho sedělo plno lidí. Řekli mu: "Tvoje matka a tvoji příbuzní se venku po tobě ptají!" Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji příbuzní?" A rozhlédl se po těch, kteří seděli dokola kolem něho, a řekl: "To je má matka a to jsou moji příbuzní! Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka."
Komentář: Žid 10,1-10
Bůh na sebe bere naše tělo, aby nám usnadnil přístup k sobě. Má mě tak rád, že se chce se mnou ztotožnit. Své tělo dal za mě.
29. 1. 2025, Středa 3. týdne v mezidobí
Žid 10,11-18
Každý (jiný) kněz stojí denně ve službě a znovu a znovu přináší stejné oběti, které však vůbec nemají sílu, aby zahladily hříchy. Avšak (Kristus) podal za hříchy jednu jedinou oběť, a pak se navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, `až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož'. Jedinou obětí totiž přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil. Ale i Duch Svatý nám to dosvědčuje. Když totiž řekl: `Tuto smlouvu sjednám s nimi po těch dnech - praví Pán: svoje zákony jim vložím do srdce a do mysli jim je napíšu', pak dodává: `a na jejich hříchy a nepravosti už nevzpomenu.' Kde však je odpuštění hříchů, není už (třeba) oběti za hřích.
Žl 110,1.2.3.4
Hospodin řekl mému Pánu: "Seď po mé pravici,
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám."
Žezlo moci ti podává Hospodin ze Siónu:
"Panuj uprostřed svých nepřátel!
Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku:
zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou."
Hospodin přísahal a nebude toho litovat:
"Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!"
Mk 4,1-20
(Ježíš) začal opět učit u moře. Shromáždil se u něho velký zástup. Vstoupil proto na loď na moři a posadil se. Celý zástup stál u moře na břehu. Učil je mnoho v podobenstvích a ve svém učení jim řekl: "Slyšte! (Jeden) rozsévač vyšel rozsévat. A jak rozséval, padlo některé (zrno) na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali ho. Jiné padlo na kamenitou půdu, kde nemělo mnoho prsti; hned sice vyklíčilo, protože neleželo v zemi hluboko, ale když vyšlo slunce, spálilo ho, takže uschlo, protože nezapustilo kořeny. Jiné zrno padlo do trní; trní vzešlo a udusilo ho, takže nepřineslo plody. Jiné však padlo na dobrou půdu, vzešlo, rostlo a přineslo užitek: některé třicetinásobný, jiné šedesátinásobný, jiné stonásobný." A řekl: "Kdo má uši k slyšení, slyš!" Když byl (později) sám, ptali se ho ti, kdo byli s ním, spolu s Dvanácti, (jaký smysl mají) podobenství. A řekl jim: "Vám je dáno tajemství Božího království, ale ostatním, kdo jsou mimo, se všechno předkládá v podobenstvích, `aby se stále dívali, ale neviděli, stále poslouchali, ale nerozuměli, aby se neobrátili a nebylo jim odpuštěno'." A řekl jim: "Nerozumíte tomu podobenství? Jak pak chcete porozumět všem ostatním podobenstvím? Rozsévač rozsévá slovo. Těmi na okraji cesty, kde se slovo rozsévá, (se rozumějí) ti, kteří ho slyší, ale hned přijde satan a obere je o slovo do nich zaseté. (Podobně je tomu) u těch, kde se rozsévá na skalnatou půdu: když to slovo slyší, hned ho s radostí přijmou, ale nemají v sobě kořen, jsou nestálí. Když pak pro to slovo nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají. U jiných se rozsévá do trní: ti slovo slyší, ale světské starosti, záliba v bohatství a všelijaké jiné vzniklé touhy slovo udusí, takže zůstane bez užitku. Těmi pak, u nichž je zaseto do dobré půdy, (se rozumějí) ti, kteří slovo slyší a přijímají a přinášejí užitek: třicetinásobný, šedesátinásobný i stonásobný."
Komentář: Mk 4,1-20
Svoji řeč u jezera vysvětluje Pán znovu svým Dvanácti. Ježíš se svou trpělivostí ať je vzorem každému, kdo vykládá Písmo.
30. 1. 2025, Čtvrtek 3. týdne v mezidobí
Žid 10,19-25
Když máme, bratři, důvěru, že můžeme vejít do svatyně Ježíšovou krví, cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to znamená skrze své tělo, a (když máme) tak vynikajícího kněze nad Božím domem, přistupujme s upřímným srdcem a s plnou vírou; naše srdce je očištěné od zlého svědomí a tělo omyté v čisté vodě. Držme se pevně naděje, kterou vyznáváme, protože věrný je ten, kdo nám ten slib dal! Starejme se jeden o druhého a pobízejme se k lásce a k dobrým skutkům. Neopouštějte naše společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale navzájem se povzbuzujte, a to tím spíše, když vidíte, jak se ten den blíží.
Žl 24,1-2.3-4ab.5-6
Hospodinu náleží země i to, co je na ní,
svět i ti, kdo ho obývají.
Neboť on jej založil nad moři,
upevnil ho nad proudy vod.
Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu,
kdo smí stát na jeho svatém místě?
Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce,
jehož duše nebaží po marnosti.
Ten přijme požehnání od Hospodina,
odměnu od Boha, svého spasitele.
To je pokolení těch, kdo po něm touží,
kdo hledají tvář Jakubova Boha.
Mk 4,21-25
Ježíš řekl zástupům: "Přináší se snad svítilna, aby byla dána pod nádobu nebo pod postel, a ne na podstavec? Nic totiž není skryté, aby se to neprojevilo, a nic není utajené, aby to nevyšlo najevo. Kdo má uši k slyšení, slyš!" Dále jim řekl: "Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám, a ještě vám bude přidáno. Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má."
Komentář: Mk 4,21-25
Plamének světla hasne, když nemá dostatek kyslíku. Tajemství evangelia: kdo má ochotu jej přijmout, bude světlem pro druhé.
31. 1. 2025, Památka sv. Jana Boska, kněze
Žid 10,32-39
(Bratři!) Vzpomeňte si na minulé doby, kdy se vám dostalo světla, jak jste museli mnoho zápasit a trpět: jednak tím, že jste byli veřejně tupeni a utiskováni, jednak že jste se na tom podíleli s těmi, kterým se tak vedlo. Soucitně jste pomáhali uvězněným a s radostí jste snesli, když sami jste byli oloupeni o svůj majetek, neboť jste věděli, že máte majetek lepší a trvalý. Neztrácejte proto důvěru, vždyť ji čeká velká odměna. Potřebujete vytrvalost, aby se vám, až vykonáte Boží vůli, dostalo splnění slibu. `Vždyť už jen chvilku, malou chvilku, a přijde ten, který má přijít, a neomešká se. Můj spravedlivý však bude žít z víry. Ale kdyby se ze strachu vzdaloval, nebudu v něm mít zalíbení.' My přece (nepatříme) k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život.
Žl 37,3-4.5-6.23-24.39-40
Doufej v Hospodina a čiň dobro,
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud,
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu,
tvému právu jak polednímu jasu.
Hospodin dává krokům člověka sílu,
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet,
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Spravedlivým přichází spása od Hospodina,
v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje,
bezbožníků je zbavuje a chrání je,
protože se k němu utíkají.
Mk 4,26-34
Ježíš řekl zástupům: "Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe přináší plody: napřed stéblo, potom klas, pak zralé zrno v klasu. Když pak se ukáže zralý plod, hned (člověk) vezme srp, protože nastaly žně." Řekl také: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím ho znázorníme? Je jako hořčičné zrnko: Když se zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi, ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny jiné zahradní rostliny; vyžene tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jeho stínu." Mnoha takovými podobenstvími jim hlásal (Boží) slovo, jak to mohli pochopit. Bez podobenství k nim nemluvil. Když však byl se svými učedníky sám, všechno vysvětloval.
Komentář: Žid 10,32-39
Povzbuzení trpících je i mým úkolem. Mohu dnes myslet na ty, kdo jsou pro svou víru „veřejně tupeni a utiskováni“. A sám chci děkovat za dar svobody a správněji ji využívat…
1. 2. 2025, Sobota 3. týdne v mezidobí
Žid 11,1-2.8-19
(Bratři!) Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. Protože Abrahám věřil, uposlechl (Boží) výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. Víra (ho vedla k tomu), aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. Čekal totiž na město s (pevnými) základy, které sám Bůh vystaví a založí. I (neplodná) Sára uvěřila, a proto dostala sílu stát se matkou, a to přes svůj pokročilý věk, protože se spolehla na toho, který ten slib dal. A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik (potomků) jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá. Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno: jen zdáli to viděli a radostně vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. Když tak mluvili, dávali tím najevo, že (pravou) vlast teprve hledají. Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece (dost) času se tam vrátit. Ale oni toužili po lepší (vlasti), totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem a připravil jim město. Protože měl Abrahám víru, přinesl Izáka v oběť, když ho (Bůh) zkoušel. Svého jediného syna (chtěl) obětovat, třebaže mu bylo slíbeno: `Od Izáka budeš mít potomky.' On totiž uvažoval takto: Bůh má dost moci, aby vzkřísil třebas i mrtvé. Proto také (Izáka) dostal nazpátek i jako předobraz.
Lk 1,69-70.71-72.73-75
Vzbudil nám mocného spasitele
z rodu svého služebníka Davida,
jak slíbil od pradávna
ústy svých svatých proroků.
Zachránil nás od nepřátel,
z rukou všech, kdo nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci,
rozpomenul se na svou svatou smlouvu.
Na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:
že nám dopřeje, abychom mu beze strachu
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili
po všechny dny svého života.
Mk 4,35-41
Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: "Přeplavme se na druhý břeh!" Rozpustili tedy zástup a vzali (Ježíše) s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: "Mistře, je ti to jedno, že hyneme?" Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: "Mlč! Buď zticha!" A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: "Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?" Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali si mezi sebou: "Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?"
Komentář: Žid 11,1-2.8-19
Kéž ve své víře neustrnu, kéž ji více prohlubuji! I tím, že se Bohem nechám vést do situací, do kterých se mi nechce. Když se zpětně ohlédnu, vidím, že ON byl se mnou.
*************************************************
SOUVISEJÍCÍ:
KRÁTKÁ REFLEX NEDĚLNÍHO TEXTU
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/
NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani
AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni
Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy
VIDEO / AUDIO K NEDĚLNÍM ČTENÍM
"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie
Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet
Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar
BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz
www.proglas.cz