29. neděle v mezidobí - Cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, popřej mi sluchu, slyš mé slovo! Opatruj mě jako zřítelnici oka, do stínu svých perutí mě ukryj.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, od tebe máme všechno dobré a v tvých rukou je celý náš život; dej, ať chceme vždycky to, co chceš ty, a ať ti sloužíme s upřímným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Čteme část tzv. čtvrté písně o trpícím Služebníku. Liturgie vybrala verše, které hovoří o „zástupné“ úloze Služebníka. Tato tajemná postava není ani autor, ani prorok, snad lze myslet na perského krále Kýra, který osvobodil Izraele z babylonské poroby. Teologie ve Služebníkovi spatřuje Mesiáše Nové smlouvy.

Iz 53,10-11

Hospodinu se zalíbilo zdrtit svého Služebníka utrpením; jestliže dá na usmíření svůj život, uzří potomstvo, které bude žít dlouho, skrze něho se zdaří Hospodinův plán. Pro útrapy své duše uvidí světlo, nasytí se svým poznáním. Můj spravedlivý Služebník ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny.

ŽALM 33

Bůh jedná někdy podivuhodným způsobem jak v Písmu či dějinách, tak i v našich vlastních životech. Můžeme se připojit k žalmistovu obdivu Božích cest, které vedou k naší záchraně.

Odpověď: Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství.

Hospodinovo slovo je správné, – spolehlivé je celé jeho dílo. – Miluje spravedlnost a právo, – země je plná Hospodinovy milosti.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, – nad těmi, kdo doufají v jeho milost, – aby jejich duše vyrval ze smrti, – aby jim život zachoval za hladu.
Naše duše vyhlíží Hospodina, – on sám je naše pomoc a štít. – Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, – jak doufáme v tebe.

2. ČTENÍ

Čteme jeden z klíčových textů Nového zákona. Autor povzbuzuje čtenáře, aby pozorně četl následující výklad o podstatě Kristova kněžství. Podle Starého zákona jen velekněz mohl vstoupit v chrámě do velesvatyně před Boha a prosit za lid. Ježíš vstoupil do jiného chrámu – do samého nebe, aby se za nás přimlouval. On daroval sám sebe jako oběť. Výklad se tedy bude týkat především naší záchrany!

Žid 4,14-16

Bratři! Máme vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Syn člověka přišel, aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš jde do Jeruzaléma vstříc potupnému ponížení smrti na kříži. Učedníci to však zatím stále nechápou, jak dosvědčuje i jejich prosba o čestná místa. A tak Kristu nezbývá, než je znovu poučit o pravém „žebříčku hodnot“: sloužit druhým skrze sebedarování.

Mk 10,35-45

K Ježíšovi přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu: „Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil, oč tě požádáme.“
Odpověděl jim: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
Řekli mu: „Dej, ať v tvé slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“
Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich, který já piji, nebo dát se ponořit v křest, ve který já budu ponořen?“
Oni mu odpověděli: „Můžeme!“
Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, pít budete a v křest, ve který já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to připraveno.“
Když to slyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na Jakuba a Jana. Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kdo se pokládají za panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži jim dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo doufají v jeho milost, aby jejich duše vyrval ze smrti, aby jim život zachoval za hladu.

K ZAMYŠLENÍ

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

18. 10., svátek sv. Lukáše

2 Tim 4,9-17b; Žl 145;

Jediný Lukáš je se mnou.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.

Chvátej, abys ke mně brzo přijel, protože Démas mě opustil – zamiloval si tento svět – a odešel do Soluně. Krescens odcestoval do Galácie a Titus do Dalmácie, jediný Lukáš je tu se mnou. Vezmi s sebou také Marka, velmi dobře by mi mohl posloužit. Tychika jsem poslal do Efesu. Až půjdeš, vezmi s sebou můj plášť, který zůstal v Troadě u Karpa, také knihy a hlavně pergameny. Kovář Alexandr mi způsobil mnoho zlého. Pán mu odplatí podle jeho skutků. I ty se měj před ním na pozoru, protože se postavil našemu kázání naprosto nepřátelsky. Při mé první obhajobě nikdo se mě nezastal, všichni mě opustili. Kéž je jim to odpuštěno! Avšak Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů.



Mezizpěv - Žl 145 (144),10-11.12-12ab.17-18 Odp.: srv. 12a
Ať tvoji zbožní, Hospodine, vypravují o slávě tvé vznešené říše.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna díla
a tvoji zbožní ať tě velebí!
Ať vypravují o slávě tvého království,
ať mluví o tvé síle.

Aby poučili lidi o tvé moci
o slávě tvé vznešené říše.
Tvé království je království všech věků
a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách
a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají,
všem, kdo ho vzývají upřímně.

Lk 10,1-9

Žeň je sice hojná, ale dělníků málo.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků, poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‘Pokoj tomuto domu!’ Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ‘Přiblížilo se k vám Boží království!’“

Komentář: 2 Tim 4,9-17b
Jediný Lukáš, „milý lékař“, je v těžké chvíli s Pavlem. Ať je nám vzorem ve stálosti a spolupráci v církvi. Jeho evangeliu vděčíme za přiblížení Mariiny osobnosti a zprávu o Ježíšově dětství.

19.10.

Řím 5,12.15b.17-19.20b-21; Žl 40

Jestliže kvůli provinění jednoho člověka začala vládnout smrt, tím spíše v síle nového života budou kralovat ti, kdo v hojnosti dostávají milost.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili. Ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím jednoho člověka, Ježíše Krista. Jestliže kvůli provinění jednoho člověka začala skrze toho jednoho (člověka) vládnout smrt, tím spíše v síle nového života budou kralovat skrze jednoho, totiž Ježíše Krista, ti, kdo v hojnosti dostávají milost a dar ospravedlnění. Nuže tedy: jako provinění jednoho člověka přineslo odsouzení celému lidstvu, tak zase spravedlivý čin jednoho člověka přinesl celému lidstvu ospravedlnění, které dává život. Jako se totiž celé množství stalo neposlušností jednoho člověka hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými. Kde se však rozmnožil hřích, (tam) se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. Jako hřích projevoval svou vládu tím, že působil smrt, tak zase milost začala uplatňovat svou moc tím, že dávala ospravedlnění, které vede k věčnému životu skrze Ježíše Krista, našeho Pána.



Mezizpěv – Žl 40,7-8a.8b-9.10.17
Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.

V obětních darech si nelibuješ,
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš,
tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím.

Ve svitku knihy je o mně psáno.
Rád splním tvou vůli, můj Bože,
tvůj zákon je v mém nitru.“

Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění,
svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!

Nechť jásají a v tobě se radují
všichni, kteří tě hledají,
ti, kteří touží po tvé pomoci,
ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“

Lk 12,35-38

Blahoslavení služebníci, které pán při svém příchodu najde, jak bdí.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, když přijde a zatluče. Blahoslavení služebníci, které pán při svém příchodu najde, jak bdí. Amen, pravím vám: Přepáše se, pozve je ke stolu, bude chodit od jednoho k druhému a obsluhovat je. A když přijde po půlnoci nebo při rozednění a nalezne je tak, jsou blahoslavení.“

Komentář: Lk 12,35-38
Nepříčí se mi v mém aktivismu představa Boha, který „obchází a slouží“? Asi bych měl své představy o něm poopravit. A moje služba se tím také změní…

20.10.

Řím 6,12-18

Postavte se do služeb Bohu jako lidé, kteří byli mrtví, a ožili.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Hřích už dál nesmí vládnout ve vašem smrtelném těle tak, abyste poslouchali jeho žádosti! Ani své údy už nepropůjčujte hříchu, (aby jich užíval) jako nástroje k špatnosti. Ale postavte se do služeb Bohu jako lidé, kteří byli mrtví, a ožili. Své údy (dejte) Bohu jako nástroje ke konání spravedlnosti. Vždyť hřích už nebude mít nad vámi moc! Nejste přece pod Zákonem, ale pod milostí! Co z toho plyne? Smíme snad hřešit, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Bůh uchovej! Což nevíte, že musíte jako otroci poslouchat toho, komu se k službám za otroky propůjčíte? Ať už hříchu – a to vede k smrti – anebo budete poslouchat (Boha) – a to vede ke spravedlnosti. Ale díky Bohu! Byli jste sice otroky hříchu, ale pak jste ze srdce začali poslouchat životní pravidla (křesťanské) nauky, jak jste do nich byli uvedeni. Byli jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služeb spravedlnosti.



Mezizpěv – Žl 124,1-3.4-6.7-8
Naše pomoc je ve jménu Hospodina.

Kdyby Hospodin nebyl s námi
ať to vyzná Izrael
kdyby Hospodin nebyl s námi,
když se na nás obořili lidé,
zaživa by nás pohltili,
když jejich hněv vzplál proti nám.

Voda by nás byla zatopila,
příval by se byl převalil přes nás,
přes nás by se převalily rozbouřené vody.
Veleben buď Hospodin, že nás nevydal
za kořist jejich zubům!

Naše duše vyvázla jako pták
z ptáčníkovy léčky;
léčka se přetrhla,
a my jsme volní.
Naše pomoc je ve jménu Hospodina,
který učinil nebe a zemi.

Lk 12,39-48

Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nenechal by ho prokopat se do domu. I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“ Petr se ho zeptal: „Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?“ Pán řekl: „Kdo je tedy ten věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl jídla? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu najde, že to dělá! Opravdu, říkám vám: Ustanoví ho nad celým svým majetkem. Kdyby si však onen služebník pomyslil: `Můj pán hned tak nepřijde', a začal tlouci čeledíny a děvečky, jíst, pít a opíjet se, přijde pán toho služebníka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, ztrestá ho a odsoudí ho ke stejnému údělu s nevěřícími. Služebník, který zná vůli svého pána, a přece nic podle jeho vůle nepřipraví a nezařídí, dostane mnoho ran. Ten však, kdo ji nezná, a udělá to, co zasluhuje bití, dostane jich méně. Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává, a komu se mnoho svěřilo, od toho se bude víc žádat.“

Komentář: Lk 12,39-48
Když si uvědomím, co vše od Pána mám, musí to vést k povzbuzení ve službě. Rozhodně ne pro strach z ran holí, ale právě kvůli tomu všemu, co mi dává!

21.10.

Řím 6,19-23; Žl 1;

Nyní jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služby Bohu.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Pro vaši lidskou slabost užiji příkladu z obyčejného života: Kdysi jste dávali svoje údy do služeb nečistoty a nevázanosti, takže jste vedli život nezřízený. Teď zase dejte svoje údy do služeb spravedlnosti, abyste vedli život svatý. Dokud jste byli oddáni hříchu, necítili jste se vázáni předpisy mravního zákona. Jakýpak jste měli tehdy užitek z těch věcí? Takový, že se za to teď stydíte. Na konci těch věcí je smrt. Nyní však jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služby Bohu. A užitek z toho je vaše posvěcení a nakonec věčný život. Neboť odplata za hřích je smrt, dar Boží však je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.



Mezizpěv – Žl 1,1-2.3.4+6
Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina.

Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní,
nepostává na cestě, kudy chodí hříšní,
a nezasedá ve shromáždění rouhačů,
ale má zalíbení v Hospodinově zákoně
a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.

Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů,
ve svůj čas přináší ovoce,
listí mu nevadne
a daří se mu vše, co koná.

Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak:
jsou jako pleva rozvátá větrem.
Vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých,
ale cesta bezbožných skončí záhubou.

Lk 12,49-53

Nepřišel jsem dát mír na zemi, ale rozdělení.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán! Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“

Komentář: Lk 12,49-53
Oheň, rozdělení. Různost a neporozumění mezi lidmi – ovšem právě jen kvůli postojům k Ježíšovi – jsou zde jím samým předpovězené. K Ježíšovu následování nepatří „pohoda“ za každou cenu.

22.10.

Řím 7,18-25a; Žl 119;

Kdo mě vysvobodí od těla propadlého této smrti?

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Jsem si vědom, že ve mně, to je v mém těle, dobro nesídlí. Vůli sice mám, ale dobro vykonat nedovedu. Neboť nekonám dobro, které chci, nýbrž dělám zlo, které nechci. Jestliže tedy konám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který sídlí ve mně. Shledávám tedy, že je to jako pravidlo: třebaže chci dělat dobro, vyjde mi z toho zlo. Jako člověk vnitřní radostně souhlasím s Božím zákonem. Pozoruji však, že je v mých údech jiný zákon, který odporuje zákonu mého rozumu a dělá ze mě zajatce zákona hříchu, který vládne v mých údech. Já nešťastný člověk! Kdo mě vysvobodí od těla propadlého této smrti? Díky Bohu! (Je to možné) skrze Ježíše Krista, našeho Pána.



Mezizpěv – Žl 119,66.68.76.77.93.94
Nauč mě, Hospodine, svým příkazům!

Nauč mě moudrosti a vědění,
neboť důvěřuji tvým předpisům.

Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní,
nauč mě svým příkazům.

Ať je mi útěchou tvé milosrdenství,
jak jsi slíbil svému služebníku.

Ať se mi dostane tvého slitování, abych byl živ,
neboť tvůj zákon je mé potěšení.

Navěky nezapomenu na tvá nařízení,
vždyť skrze ně jsi mi dal život.

Jsem tvůj, zachraň mě,
neboť jsem hledal tvá nařízení.

Lk 12,54-59

Úkazy na zemi i na obloze umíte posoudit; jak to, že nedovedete posoudit tuto dobu?

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: `Přijde déšť' a bývá tomu tak. Když však vane vítr z jihu, říkáte: `Bude horko' a bývá. Pokrytci! Úkazy na zemi i na obloze umíte posoudit; jak to, že nedovedete posoudit tuto dobu? Proč sami od sebe nerozeznáte, co je správné? Když jdeš se svým protivníkem na úřad, udělej všechno, aby ses ještě cestou s ním vyrovnal. Jinak tě povleče k soudci, soudce tě odevzdá biřici a biřic tě uvrhne do vězení. Říkám ti: Nevyjdeš odtamtud, dokud nezaplatíš do posledního halíře!“

Komentář: Lk 12,54-59
Ježíšova výtka „Jak to, že nedovedete posoudit tuto dobu?“ je určena i mně, pokud se nezměním a ustrnu ve svém zakonzervovaném pojetí víry. Náš Pán i zde nabádá k pochopení procesu dějinnosti, k inkulturaci evangelia.

23.10.

Řím 8,1-11; Žl 24;

Sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Pro ty, kdo jsou spojeni s Kristem Ježíšem, není tedy nyní žádné odsouzení, vždyť zákon Ducha, který dává život v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. Neboť na co Zákon nestačil, protože byl bezmocný kvůli tělu, (to vykonal Bůh): poslal svého Syna, aby hřích zničil; a on vzal na sebe tělo, jako mají hříšní lidé, (Bůh) pak na jeho těle hřích odsoudil k zničení. Tak se na nás mělo splnit všecko, co Zákon předpisuje, protože nežijeme podle těla, ale podle Ducha. Ti, kdo žijí, jak chce tělo, usilují jen o věci tělesné; kdo však žijí, jak chce Duch, o věci duchovní. Snahy lidí tělesných vedou ke smrti, snahy lidí duchovních k životu a pokoji. Proto snahy lidí tělesných stojí v nepřátelství s Bohem, neboť nejsou podřízeny Božímu zákonu, ba ani být nemohou. Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu. Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je (plný) života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.



Mezizpěv – Žl 24,1-2.3-4ab.5-6
To je pokolení těch, kdo hledají tvou tvář, Hospodine!

Hospodinu náleží země i to, co je na ní,
svět i ti, kdo jej obývají.
Neboť on jej založil nad moři,
upevnil ho nad proudy vod.

Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu,
kdo smí stát na jeho svatém místě?
Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce,
jehož duše nebaží po marnosti.

Ten přijme požehnání od Hospodina,
odměnu od Boha, svého spasitele.
To je pokolení těch, kdo po něm touží,
kdo hledají tvář Jakubova Boha.

Lk 13,1-9

Když se neobrátíte, všichni právě tak zahynete.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

K Ježíšovi přišli se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětních zvířat. Řekl jim na to: „Myslíte, že ti Galilejci, když to museli vytrpět, byli větší hříšníci než ostatní Galilejci? Ne, říkám vám; když se však neobrátíte, všichni podobně zahynete. Anebo oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a usmrtila je: myslíte, že byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, říkám vám; když se však neobrátíte, všichni právě tak zahynete.“ Vypravoval pak toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici zasazený fíkovník a přišel na něm hledat ovoce, ale nic nenašel. Proto řekl vinaři: `Hle, už tři léta přicházím hledat ovoce na tomto fíkovníku, a nic nenacházím. Poraz ho! Proč má zabírat půdu?' On mu však odpověděl: `Pane, nech ho tu ještě tento rok. Okopám ho a pohnojím, snad příště ovoce ponese. Jestliže ne, dáš ho pak porazit.'“

Komentář: Lk 13,1-9
Ježíš opravuje naši představu o Bohu, který bezprostředně trestá. Naopak, nechává nám dost času, abychom přinášeli plody.

 

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

 

KRATIČKÉ ZAMYŠLENÍ
"Téma týdne" reflektující text z neděle
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO-ÚVODY K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz