25. neděle v mezidobí - Cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vstupní antifona

Pán praví: Spása lidu jsem já. Budou-li ke mně volat v jakémkoli soužení, vyslyším je a budu jejich Pán navěky.

Vstupní modlitba

Bože, tys nám uložil,
abychom milovali tebe a bližního,
neboť v tom je smysl a naplnění
všech ustanovení posvátného zákona;
dej nám sílu, abychom zachovávali tvá přikázání,
naplnili je láskou, a tak vešli do věčného života.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Kniha Moudrosti je nejmladší text Starého zákona. Její hlavní téma se točí kolem pojmu moudrosti, tedy života v souladu s Bohem. Ten, kdo žije v souladu s Bohem, se nemusí bát ani smrti (Mdr 3). Pošetilci se vysmívají poslušnosti Bohu, dokonce ji obcházejí zlem. Ale moudrost hned vzápětí (viz 2,21-22 – četli jsme 13. neděli v mezidobí) ukazuje krátkozrakost takového jednání.

Mdr 2,12a.17-20

Bezbožníci řekli: „Číhejme na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k hanebné smrti, zda najde ochranu, jak říká.“

ŽALM Žl 54,3-4.5.6+8

Zde je modlitba víry. Víme, že v Bohu je naše síla, a to i navzdory nepřátelům či zlu. Připojme se k této modlitbě důvěry.

Odpověď: Pán mě udržuje naživu.

Bože, zachraň mě pro své jméno,
svou mocí mi zjednej právo!
Bože, slyš moji modlitbu,
popřej sluchu slovům mých úst!

Neboť povstali proti mně zpupní lidé,
násilníci mi ukládali o život,
na Boha nebrali ohled.

Hle, Bůh mi pomáhá,
Pán mě udržuje naživu.
Budu s radostí přinášet oběti,
chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré.

2. ČTENÍ

Svatý Jakub rozvíjí ve 3. kapitole otázku pravé moudrosti, kterou vykresluje na konkrétních příkladech. V závěru kapitoly popisuje vlastnosti „pravé moudrosti“. A na to navazuje text s jasně cílenou kritikou jednání konkrétního společenství a jeho nešvarů.

Jak 3,16-4,3

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

Milovaní! Kde vládne nevraživost a sobeckost, tam je zmatek a kdejaká špatnost. Moudrost shora je však především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji (semeno, jehož) plodem je spravedlnost. Z čeho (vznikají) války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech. Žádáte, ale nemáte; zabíjíte a nenávidíte, a (přesto) nemůžete dosáhnout (ničeho); bojujete a válčíte, ale (nic) nemáte, protože neprosíte. Prosíte, a (nic) nedostáváte, protože prosíte špatně: chcete to potom rozplýtvat na své rozkoše.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Bůh vás povolal kázáním evangelia, abyste dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista.

EVANGELIUM

Navazujeme na předchozí neděle a pokračujeme v Ježíšově cestě do Jeruzaléma vstříc událostem Velikonoc. Ježíš učedníky připravuje na svoji smrt a vzkříšení. Ale oni jako by neslyšeli a řeší otázku svých kariérních pozic. Ježíš tak zakouší od učedníků nepochopení. Teprve samotné Velikonoce jim otevřou oči.

Mk 9,30-37

Ježíš a jeho učedníci sestoupili z hory a procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat. Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší. (Ježíš) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Antifona k příjímání

Tys dal svá nařízení, Hospodine, aby se jich dbalo svědomitě. Kéž jsou pevné mé cesty, abych zachovával tvé příkazy. Žl 119,4-5

nebo

Já jsem dobrý pastýř, praví Pán, znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Jan 10,14


Modlitba po přijímání

Bože, ty obnovuješ naše síly svými svátostmi;
pozvedej nás neustále svou pomocí,
abychom vytrvalou spoluprací s tvou milostí
směřovali ke spáse.
Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Mnohokrát během cesty do práce, na nákup či při čekání u lékaře zabloudí naše myšlenky do prázdného snění. Mnohdy jdou ještě mnohem dál k závisti, hněvu… Ježíš se ptá učedníků: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Neslyšeli slova o utrpení a bolesti, zabývali se sebou, svojí kariérou. A přitom jim Kristus odhaloval nejzásadnější tajemství spásy člověka. Neslyšeli. Člověk se tak snadno uzavře do své ulity a ponoří se do svého vlastního světa. Dnes nás Pán zve, abychom vystoupili z této ulity a poznali míru Boží lásky k člověku.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Pondělí 23. 9. 2024, Památka sv. Pia z Pietrelciny, kněze

Př 3,27-35

Můj synu, neodpírej prokázat dobrodiní, když je v tvé moci ho poskytnout. Neříkej bližnímu: „Teď jdi, pak přijď, až zítra ti dám“, když můžeš dát ihned. Nechystej zlo proti bližnímu, když s tebou v důvěře žije. S nikým se nehádej bez příčiny, když ti neudělal nic zlého. Nezáviď násilníkovi, žádný z jeho mravů nenásleduj, neboť zvrhlého člověka si Hospodin oškliví, ale se spravedlivými se důvěrně stýká. Na dům zločince vrhá Hospodin kletbu, příbytku spravedlivých však žehná. Rouhačům odplatí podle zásluhy, zato pokorným daruje přízeň. Moudří dosáhnou pocty, hlupáci však sklidí jen hanbu.

Žl 15,2-3ab.3cd-4ab.5

Kdo žije bez vady a koná spravedlnost,
upřímně smýšlí ve svém srdci,
svým jazykem nepomlouvá.

Nečiní příkoří svému bližnímu,
netupí svého souseda.
Nešlechetným člověkem pohrdá,
ale váží si těch, kdo se bojí Hospodina.

Nelichvaří svými penězi
a nebere úplatky proti nevinnému.
Kdo takto jedná,
nikdy nezakolísá!

Lk 8,16-18

Ježíš řekl zástupům: „Nikdo nerozsvítí svítilnu a nepřikryje ji nádobou ani ji nedá pod postel, ale postaví ji na podstavec, aby ti, kdo vcházejí, dobře viděli. Nic totiž není skryto, co nebude zjeveno, a nic není utajeno, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo. Dávejte tedy pozor, ať dobře posloucháte! Neboť kdo má, tomu bude dáno, ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co myslí, že má.“

Komentář: Lk 8,16-18
Kdo má ochotu vyjít na cestu s Pánem – a třeba se i něčeho zříci – nebude strádat. Kdo však chce křečovitě lpět na svém, může přijít o všechno.

24. 9. 2024, Úterý 25. týdne v mezidobí

Př 21,1-6.10-13

Srdce krále je v Hospodinově ruce jako bystřina, nakloní ho, kam se mu zachce. Člověku se vždycky zdá, že se chová dobře, je to však Hospodin, který zkouší srdce. Žít spravedlivě a čestně je nad oběť milejší Hospodinu. Pyšné oči a naduté srdce – pochodeň zlosynů – jsou hříchem. Nač pomyslí pilný, je jenom k zisku, ale kdo je zbrklý, ten má jen škodu. Poklady nahromaděné křivým jazykem jsou mizící pára a léčky smrti. Jen ke zlu míří zlosynova touha, nenalezne u něho soucit jeho bližní. Nezkušený zmoudří z trestu posměvače, moudrý z poučení dostane rozum. Spravedlivý (Bůh) olupuje zlosynův dům, zlosyny vrhá do zhouby. Kdo si ucpe ucho při chuďasově křiku, nedojde sluchu, až sám bude křičet.

Žl 119,1.27.30.34.35.44

Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná,
kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.

Pouč mě o smyslu svých nařízení,
a budu rozjímat o tvých divech.

Vyvolil jsem si cestu pravdy,
dal jsem přednost tvým rozhodnutím.

Pouč mě, ať zachovám tvůj zákon
a chráním ho celým svým srdcem.

Voď mě po stezce svých předpisů,
neboť v ní mám zalíbení.

Tvůj zákon chci stále střežit,
navěky a navždy.

Lk 8,19-21

Za Ježíšem přišla jeho matka a příbuzní, ale pro množství lidí se k němu nemohli dostat. Oznámili mu: „Tvoje matka a příbuzní stojí venku a rádi by tě viděli.“ Ale on jim odpověděl: „Moje matka a moji příbuzní jsou ti, kdo slyší a plní Boží slovo.“

Komentář: Lk 8,19-21
Ježíš tvoří svou nejbližší rodinu z těch, kdo plní Boží slovo! Kéž patřím mezi Ježíšovy příbuzné…

25. 9. 2024, Středa 25. týdne v mezidobí

Př 30,5-9

Každé slovo Boha je vytříbené, on je štítem pro ty, kdo se za něj skryjí. K jeho slovům nic nepřidávej, aby tě nepokáral a nebyls usvědčen ze lži. Dvojí věc žádám od tebe, neodpírej mi ji, dříve než zemřu: Podvod a lež vzdal ode mě, ani bídu, ani bohatství mi nedávej, jen to nutné mi dej k živobytí, abych se z přebytku nestal nevěrným a neřekl: Kdo je Hospodin? – nebo z bídy abych nekradl a nezneuctil jméno svého Boha.

Žl 119,29.72.89.101.104.163

Odvrať mě od cesty lži,
uštědři mi svůj zákon!

Lepší je pro mě zákon tvých úst
než tisíce ve zlatě a stříbře.

Navěky, Hospodine, trvá tvé slovo,
je pevné jako nebesa.

Zadržuji své nohy od každé zlé cesty,
abych dbal na tvá slova.

Tvými nařízeními jsem zmoudřel,
proto nenávidím kdejakou neřestnou cestu.

Nenávidím nepravost a protiví se mi,
miluji však tvůj zákon.

Lk 9,1-6

Ježíš svolal svých Dvanáct (apoštolů), dal jim sílu a moc (vyhánět) všechny zlé duchy a léčit nemoci. Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné. A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani dvoje šaty. Když přijdete do některého domu, zůstávejte tam a odtamtud se vydávejte na cestu. A když vás někde nepřijmou, při odchodu z toho města si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ Vydali se tedy na cesty a procházeli vesnice, všude hlásali radostnou zvěst a uzdravovali.

Komentář: Lk 9,1-6
Pro Kristova vyslance je těžké a bolestné, když je někde odmítnut. Ale je třeba „vytřást prach“ a uvědomit si, že zřejmě jinde čekají na uzdravení. Jít tam a neztrácet čas.

26. 9. 2024, Čtvrtek 25. týdne v mezidobí

Kaz 1,2-11

Marnost nad marnost – praví Kazatel – marnost nad marnost, všechno je marnost. Co má člověk z celé své námahy, s kterou se plahočí pod sluncem? Jedno pokolení odchází a druhé přichází, země však trvá stále. Slunce vychází a zapadá, chvátá k svému místu, kde vychází. Vítr věje k jihu a stáčí se na sever, vítr stále krouží, znovu obnovuje svůj běh. Všechny řeky tečou do moře, a moře se nikdy nenaplní. Na místo, kde řeky vznikají, opět se vracejí. Všechno unavuje, nelze to ani vypovědět; oko se nenasytí díváním, ani ucho se nenaplní posloucháním. Co bylo, zase bude, co se stalo, zase nastane – není nic nového pod sluncem. Vyskytne-li se něco, o čem se řekne: Hle, to je nové, dávno to bylo v dobách, které byly před námi. Zapomíná se na to, co minulo, a stejně to bude s budoucností. Nezůstane na ni vzpomínka u těch, kteří budou následovat.

Žl 90,3-4.5-6.12-13.14+17ab

Rozkazem vracíš člověka v prach
a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“
Neboť tisíc let je v tvých očích
jako včerejší den, který minul,
a jako noční hlídka.

Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen,
podobají se pučící trávě:
Zrána kvete a bují,
večer je skosena a vadne.

Nauč nás počítat naše dny,
ať dojdeme k moudrosti srdce.
Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat?
Slituj se nad svými služebníky!

Nasyť nás brzy svou slitovností,
ať jásáme a radujeme se po celý život!
Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha,
dej zdar práci našich rukou!

Lk 9,7-9

Údělný kníže Herodes uslyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslet, protože jedni říkali (o Ježíšovi), že to Jan byl vzkříšen z mrtvých, druzí, že se objevil Eliáš, jiní, že vstal některý z dávných proroků. Herodes však řekl: „Jana jsem přece dal stít. Kdo je tedy ten, o kterém slyším takové věci?“ A snažil se ho uvidět.

Komentář: Lk 9,7-9
Zvědavost, která vyplývala z vysokého Herodova postavení, mu bránila Ježíše poznat. I dnes jsou mnozí zvědaví na předmět naší naděje. Ale i oni nejsou ochotni odložit, co jim brání…

Pátek 27. 9. 2024, Památka sv. Vincence z Pauly, kněze

Kaz 3,1-11

Všechno má svou dobu, každá činnost pod sluncem má svůj čas. Je čas k narození i čas k umírání, čas k sázení i čas ke sklízení zasetého. Je čas k zabíjení i čas k léčení, čas k boření i čas ke stavění. Je čas k pláči i čas k smíchu, čas k nářku i čas k tanci. Je čas k házení kamenů i čas k jejich sbírání, čas k objímání i čas k odříkání si objetí. Je čas k hledání i čas k ztrácení, čas k schovávání i čas k odhazování. Je čas k trhání i čas k sešívání, čas k mlčení i čas k mluvení. Je čas k milování i čas k nenávidění, čas k válce i čas k míru. Jaký užitek ze své námahy má člověk, který pracuje? Uvažoval jsem o zaměstnání, které dal Bůh lidem, aby se jím zabývali. Všechno činí vhodně ve svůj čas, i (zvěst) o věčnosti jim vložil do srdce, přece však nemohou proniknout dílo, které dělá Bůh od začátku do konce.

Žl 144,1a+2abc.3-4

Veleben buď Hospodin, má Skála,
on je mé milosrdenství, mé útočiště,
má pevnost a můj zachránce,
můj štít a můj útulek.

Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš,
co je smrtelník, že na něho myslíš?
Člověk se podobá vánku,
jeho dny stínu, který přechází.

Lk 9,18-22

Když se (jednou) Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mě lidé pokládají?“ Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní (myslí), že vstal jeden z dávných proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „Za Božího Mesiáše!“ On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a dodal, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen.“

Komentář: Lk 9,18-22
Otázka, kterou i mně osobně klade Ježíš. Chci odpovědět opravdu upřím­ně a nic mu nenalhávat.

Sobota 28. 9. 2024, Slavnost sv. Václava, mučedníka, hlavního patrona českého národa

Mdr 6,9-21

Vládcové, k vám se obracejí má slova,
abyste se naučili moudrosti a neklesli.
Ti totiž, kdo svatě střeží svaté příkazy,
budou uznáni za svaté,
ti, kdo jsou o nich poučeni,
najdou ospravedlnění.
Buďte tedy žádostiví mých slov,
mějte po nich touhu, a poučí vás.

Moudrost září a nevadne,
snadno ji vidí ti, kdo ji milují,
dává se nalézt těmi, kdo ji hledají.
Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první.
Neunaví se, kdo k ní časně přichází,
najde ji, jak mu sedí u dveří.
Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost,
kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti.
Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni,
na cestách se jim ukazuje s přízní
a při každé myšlence jim vychází vstříc.
Neboť její začátek je zcela upřímná touha poučit se,
chtít se poučit je láska k ní,
láska k ní je zachovávat její přikázání,
dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost,
nesmrtelnost pak dává místo u Boha.

A tak touha po moudrosti přivádí ke kralování.
Vládcové lidí, když se tedy těšíte z trůnů a žezel,
ctěte moudrost, abyste kralovali navěky.

1 Kron 29,11abc.11d-12a.12bcd Odp.: 12b

Tvá je, Hospodine, velikost a moc,
nádhera, lesk i vznešenost,
neboť tobě patří všechno na nebi i na zemi.

Tobě, Hospodine, přísluší kralovat,
ty jsi svrchovaně povýšený nade vším,
od tebe je bohatství a velebnost.

Ty vládneš nade vším,
v tvé ruce je síla a moc,
z tvé ruky pochází všechna velikost a vláda.

1 Petr 1,3-6; 2,21b-24

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.

Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé.
Je pro nás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse, která se má ukázat nyní poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky.
Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. ‘On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného.’ Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel, když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.

Mt 16,24-27

Ježíš řekl svým učedníkům:
„Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho.
Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši?
Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.“

Komentář: Mdr 6,9-21
Tato moudrost není určena jen vládcům. Mám ji uplatnit i ve své rodině, v církvi, kdekoli mám odpovědnost.

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz