23. neděle v mezidobí - Cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vstupní antifona - Žl 119,137.124

Jsi spravedlivý, Hospodine, a správné je tvé rozhodnutí; jednej se svým služebníkem podle svého milosrdenství.

Vstupní modlitba

Bože, tys nám poslal Vykupitele
a přijímáš nás za své syny;
pohlédni na nás s otcovskou láskou
a dej, aby všichni, kdo věří v Krista,
dosáhli pravé svobody a věčného dědictví.
Skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Tento text pochází pravděpodobně z 8. stol. př. Kr. a končí jím celek výroků proti pohanským národům. Vystupuje zde protiklad děsivého údělu pohanských národů ohrožujících Izrael vůči jásotu a veselí Božího lidu, které jsou znamením Božího vítězství.

Iz 35,4-7a

Malomyslným řekněte: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

ŽALM Žl 146,6c-7.8-9a.9bc-10

Žalm opakuje radost prvního čtení. Všimněme si sloves, která charakterizují Boží jednání, a připojme se k této chvále.

Odpověď: Duše má, chval Hospodina!

Nebo: Aleluja.

Hospodin zachovává věrnost navěky,
zjednává právo utlačeným,
dává chléb lačným.
Hospodin vysvobozuje vězně.

Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin napřimuje sklíčené,
Hospodin miluje spravedlivé,
Hospodin chrání přistěhovalce.

Hospodin podporuje sirotka a vdovu,
ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout navěky,
tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

2. ČTENÍ

Ve druhé kapitole Jakub otevírá velké téma Nového zákona: víra versus skutky. Jakub bude pranýřovat víru, která je jen teoretická a neprojevuje se skutky. V našem textu toto téma ilustruje konkrétní příklad. Jeho platnost je po mnoha staletích stále aktuální.

Jak 2,1-5

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví (k lidem). Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: „(Prosím,) posaď se tady na čestné místo.“ Ale tomu chuďasovi řeknete: „Ty stůj tamhle“ nebo „Sedni si tady u mých nohou.“ Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh (právě) chudé (v očích) světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Ježíš hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc.

EVANGELIUM

V předchozím textu (Mk 7,1-23) Ježíš vedl ostrou diskusi o předpisech vztahujících se k rituální čistotě. Pak sám přešel přes pohanské, tedy nečisté území Týru, Sidónu i Dekapole a vstoupil do „čisté“ Galileje. Zde je hluchý člověk. Tato nemoc je symbolem nečistých, ale i nechápajících. Všichni potřebují uzdravení!

Mk 7,31-37

Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: „Effatha!“, to znamená: „Otevři se!“ A hned se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. (Ježíš) jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali. Byli celí užaslí a říkali: „Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč!“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Antifona k příjímání - Žl 42,2-3
Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože! Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu.


Modlitba po přijímání

Bože, tys poslal svého milovaného Syna,
aby tvým slovem a svátostným pokrmem
sytil a živil tvůj lid;
dej, ať nás přijímání těchto jeho darů
přivádí k trvalé účasti na jeho životě.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Otevření sluchu a úst bylo víc než jen uzdravení nemocného. Slyšet a moci vyznat Boha jako Pána svého života nemusí být vůbec snadné. Je mnoho lidí, kteří jako by vůbec nezaslechli radost evangelia, i když by rádi Boha poznali. Lidé, kteří byli okolo hluchého a znali jeho nouzi, přivedli ho ke Kristu a žádali ho o pomoc. Řecké slovo parakalein znamená prosit, žádat, svolávat… Díky jejich úpěnlivé prosbě se Ježíš dotýká nemocného a probouzí jeho sluch i ústa.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

9. 9. 2024, Pondělí 23. týdne v mezidobí

1 Kor 5,1-8

Bratři! Proslýchá se, že je u vás nemravnost, a to taková, jaká (se nevyskytuje) ani u pohanů, že totiž někdo žije s manželkou vlastního otce. A vy jste přitom ještě nadutí, místo abyste byli zarmouceni a odstranili ze svého středu toho, kdo se dopustil takového činu. Já jsem sice tělesně od vás daleko, ale duchem jsem mezi vámi a pronesl jsem už rozsudek – jako bych byl mezi vámi – nad tím, kdo udělal něco takového. Shromážděte se ve jménu (našeho) Pána Ježíše – já budu duchovně přitom – a mocí našeho Pána Ježíše ať je ten člověk vydán satanovi, aby tak tělo bylo důkladně ztrestáno, ale duch aby byl zachráněn v onen den Páně. Není dobré, že se vychloubáte. Nevíte, že kousek kvasu prokvasí celé těsto? Odstraňte ten starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto. Jste totiž jako nekvašený chléb. Vždyť náš velikonoční beránek – Kristus – je už obětován. Proto slavme svátky ne se starým kvasem, ani s kvasem, který znamená špatnost a nešlechetnost, ale s nekvašenými chleby, to je: s upřímností a životem podle pravdy.

Žl 5,5-6.7.12

Ty nejsi Bůh, kterému by se líbila nepravost,
zlý u tebe prodlévat nesmí,
ani rouhači před tebou neobstojí.

Nenávidíš každého zločince,
hubíš všecky lháře.
Od vraha a podvodníka
se odvrací Hospodin s odporem.

Ale všichni, kdo se k tobě utíkají, ať se veselí,
ať jásají bez přestání;
chraň je, ať se radují v tobě,
kdo milují tvé jméno.

Lk 6,6-11

Ježíš vešel v sobotu do synagogy a učil. Byl tam člověk s ochrnulou pravou rukou. Učitelé Zákona a farizeové si na (Ježíše) dávali pozor, zdali uzdravuje v sobotu, aby ho měli z čeho obžalovat. On však znal jejich myšlenky a řekl tomu muži s ochrnulou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On vstal a postavil se tam. Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle: život zachránit, anebo zahubit?“ Rozhlédl se po všech kolem a řekl mu: „Vztáhni tu ruku!“ On to udělal, a ruka byla zase v pořádku. Oni však byli plní zuřivosti a umlouvali se, co by mohli Ježíšovi udělat.

Komentář: Lk 6,6-11
Dávali pozor, aby ho mohli obžalovat. Ježíš uzdravuje ochrnulého jako znamení i pro nás: nejsme ochromení kritizováním těch, kdo v církvi uzdravují?

10. 9. 2024, Úterý 23. týdne v mezidobí

1 Kor 6,1-11

Bratři! Když má někdo z vás s druhým spor, nestyděl by se dovolávat práva u pohanů, místo u křesťanů? Což nevíte, že křesťané budou soudit svět? A jestliže soud nad světem je ve vašich rukou, nejste hodni soudit maličkosti? Nevíte, že budeme soudit anděly? Čím spíše všední věci! Máte-li běžné spory, ustanovte za rozhodčí ty, kteří v církevní obci nic neznamenají. Styďte se, že k vám musím takto mluvit. Copak není mezi vámi žádný moudrý člověk, který by mohl rozsoudit své bratry? Místo toho se však bratr soudí s bratrem, a to ještě před nevěřícími! Vůbec už to je u vás zlořád, že mezi sebou vedete soudy. Proč raději nesnášíte bezpráví? Proč raději netrpíte škodu? Ale místo toho sami působíte bezpráví a škodu, a to bratřím! Nebo nevíte, že nespravedlivým se nedostane podílu v Božím království? Nemylte se! Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani lidé zvrácení, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani utrhači, ani lupiči nebudou mít v Božím království účast. A takoví bývali někteří z vás. Ale dali jste se obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha.

Žl 149,1-2.3-4.5-6a+9b

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce,
synové Siónu ať jásají nad svým králem.

Ať chválí jeho jméno tancem,
ať mu hrají na buben a na citeru,
neboť Hospodin miluje svůj národ
a pokorné zdobí vítězstvím.

Ať svatí jásají chvalozpěvem,
ať se veselí na svých ložích.

Boží chválu ať mají v hrdlech.
Všem jeho svatým bude to ke cti.

Lk 6,12-19

Ježíš vyšel na horu, aby se modlil; a celou noc strávil v modlitbě s Bohem. Když se rozednilo, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které nazval apoštoly: Šimona, kterého pojmenoval Petr, jeho bratra Ondřeje, dále Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona, kterému říkali Horlivec, Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem. (Ježíš) sestoupil (s hory) a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Přišli, aby ho uslyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravováni byli také ti, které trápili nečistí duchové. Každý z toho množství (lidí) se ho snažil dotknout, protože z něho vycházela síla a uzdravovala všechny.

Komentář: Lk 6,12-19
Ježíš vyvolil svých Dvanáct po celonoční modlitbě. A vybral si opravdu různé typy! Znamení a výzva pro naši dobu: pluralita je v církvi žádoucí a potřebná.

11. 9. 2024, Středa 23. týdne v mezidobí

1 Kor 7,25-31

Bratři! O pannách mi Pán nedal žádný příkaz. Ale dávám radu, protože jsem dosáhl od milosrdného Pána toho, že se mi může věřit. Myslím tedy, že je to dobré pro nynější strasti – ano, je to pro člověka dobré, aby zůstal tak, jak je. Jsi vázán k manželce? Nevyhledávej rozluku. Jsi svobodný? Nehledej si ženu. Ale i když se oženíš, nehřešíš, a vdá-li se některé děvče, nehřeší. Takoví lidé však budou mít tělesná trápení, a toho bych vás chtěl ušetřit. Ale říkám, bratři, toto: Čas je krátký. Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nevyužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.

Žl 45,11-12.14-15.16-17

Slyš, dcero, pohleď a naslouchej,
zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
Sám král touží po tvé kráse:
vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!

V plné kráse vstupuje královská dcera,
její šat je protkán zlatem.
V barevném rouchu ji vedou ke králi,
za ní ti přivádějí panny, její družky.

Provázeny radostným jásotem
vstupují v královský palác.
Místa tvých otců zaujmou tvoji synové,
ustanovíš je za knížata po celé zemi.

Lk 6,20-26

Ježíš se zahleděl na učedníky a řekl: „Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí (ze svého středu), potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu; vždyť stejně se chovali jejich předkové k prorokům! Ale běda vám, boháči, neboť (už) máte své potěšení. Běda vám, kdo jste nyní nasycení, neboť budete hladovět. Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat. Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich předkové k falešným prorokům!“

Komentář: Lk 6,20-26
Překvapivý recept na štěstí: prostota, touha po spravedlnosti, být pro okolí znamením odporu. Být blahoslavený totiž znamená být šťastný. Jinak Ježíše nepochopím.

12. 9. 2024, Čtvrtek 23. týdne v mezidobí

1 Kor 8,1b-7.10-13

Bratři! Poznání vede k domýšlivosti, ale láska vzdělává. Jestliže si někdo na svém poznání zakládá, nemá ještě poznání, jaké se patří. Kdo však miluje Boha, ten je od něho vyvolen. Pokud jde o požívání masa z modlářských obětí: Víme, že není na světě žádná modla, která by byla Bohem. Neboť i když jsou na nebi i na zemi takzvaní „bohové“ – a skutečně (se mluví) o mnoha „bozích“ a mnoha „pánech“ – ale pro nás je jeden Bůh: Otec, od něhož pochází všechno a pro něhož jsme tu i my; a máme jednoho Pána: Ježíše Krista, skrze něhož povstalo všechno, i my. Ale všichni to poznání nemají. Někteří totiž byli dosud zvyklí uctívat modly a jedí to maso jako maso z obětí. Pak se ovšem jejich svědomí poskvrňuje, protože je dosud slabé. Jestliže někdo vidí tebe, který máš (správné) poznání, jíst v (pohanském) chrámě, nenarušíš jeho svědomí, dosud slabé, že bude to maso jíst jako maso z obětí? A tak to tvé poznání strhne do záhuby toho slabého člověka, bratra, za kterého Kristus umřel. Když tedy takovým způsobem hřešíte proti bratrům a zraňujete tím jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu. Proto pohoršuje-li jídlo mého bratra, nikdy už nechci jíst maso, abych nepohoršoval svého bratra.

Žl 139,1-3.13-14ab.23-24

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.

Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce,
zkoušej mě a poznej mé smýšlení!
Pohleď, zda jdu cestou špatnou,
a veď mě cestou odvěkou!

Lk 6,27-38

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou; kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty. Každému, kdo tě prosí, dávej, a kdo ti bere, co je tvoje, od toho nežádej nic nazpátek. Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak i vy dělejte jim. Jestliže milujete ty, kdo milují vás, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Prokazujete-li dobrodiní těm, kdo je prokazují vám, co za to můžete čekat od Boha? To přece dělají i hříšníci. Půjčujete-li těm, od kterých doufáte, že vám to vrátí, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali stejně tolik nazpátek. Ale milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět. Vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec! Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou mírou měříte, takovou se naměří zas vám.“

Komentář: Lk 6,27-38
Popsané skutky jsou obrazem Boha. Budu se snažit podle nich jednat. On mě přece stvořil ke svému obrazu!

13. 9. 2024, Památka sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve

1 Kor 9,16-19.22b-27

Bratři! Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal. Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal z vlastního popudu. Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním jen úkol, který mi byl svěřen. Jaká je tedy moje odměna? To, že hlásám evangelium, a nic za to nechci, takže se vzdávám práva, které mi evangelium poskytuje. Jsem nezávislý na všech, a přece jsem udělal ze sebe služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl (v dobrech) evangelia. Nevíte, že při běhu na závodišti sice všichni (závodníci) běží, ale cenu že získá jenom jeden? Běžte tak, abyste jí dosáhli! Kdo se však chce zúčastnit nějakého závodu, zachovává ve všem zdrženlivost. Oni to dělají, aby získali věnec pomíjející, ale my věnec nepomíjející! Já tedy také běžím o závod, ale ne jen tak bez cíle, i já zápasím pěstí, ale ne tak jako bych jen bil do vzduchu. Držím však svoje tělo v tuhé kázni a podrobuji si ho, aby se snad nestalo, že bych kázal druhým, a sám byl přitom zavržen.

Žl 84,3.4.5-6a+8a.12

Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních,
mé srdce i mé tělo
s jásotem tíhnou k živému Bohu.

I vrabec si nalézá příbytek
a vlaštovka své hnízdo, kde ukládá svá mláďata:
Tvé oltáře, Hospodine zástupů,
můj králi a můj Bože!

Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě,
stále tě mohou chválit.
Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc,
půjde se silou stále větší.

Neboť Hospodin, Bůh, je slunce a štít:
Hospodin popřává milost a slávu,
neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti.

Lk 6,39-42

Ježíš pověděl učedníkům (toto) přirovnání: „Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy? Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říkat svému bratru: `Bratře, dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám nevidíš ve svém oku trám? Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.“

Komentář: Lk 6,39-42
Dovedu být citlivý a vnímavý a kritický sám k sobě? Nevyžívám se v hodnocení a napomínání druhých?

14. 9. 2024, Svátek Povýšení svatého kříže

Nm 21,4b-9

Hebreové táhli směrem k Rákosovému moři a lid už omrzelo být stále na cestě.
Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti? Není chléb ani voda. Už máme dost té hladové stravy.“
Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady, jejichž uštknutí způsobilo smrt mnoha lidí z Izraele. Lidé přišli k Mojžíšovi a řekli: „Hřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modli se k Hospodinu, aby od nás odstranil hady.“ A Mojžíš se modlil za lid. Hospodin řekl Mojžíšovi: „Udělej si hada a vztyč ho na kůl; každý uštknutý, když se na něj podívá, zůstane naživu.“ Mojžíš zhotovil měděného hada, vztyčil ho na kůl, a když had někoho uštkl a ten pohlédl na měděného hada, zůstal naživu.

Žl 78 (77), 1-2.34-35.36-37.38 Odp.: srov. 7c

Slyš, můj lide, mé naučení,
nastav uši slovům mých úst!
Otevřu k průpovědi svá ústa,
vyložím tajemné události z pradávných dob.

Když Hospodin hubil Izraele, hledali ho,
obraceli se a sháněli se po Bohu.
Vzpomínali si, že Bůh je jim skálou,
že Nejvyšší, Bůh, je jim zachráncem.

Lísali se k němu ústy,
ale svým jazykem mu lhali,
neboť jejich srdce nebylo k němu upřímné
a nebyli věrni jeho smlouvě.

On však milostivě odpouštěl vinu a nehubil je,
často potlačoval svůj hněv
a nedal zcela vzplát své nevoli.

Flp 2,6-11

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

Jan 3,13-17

Ježíš řekl Nikodémovi: „Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, totiž Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný.
Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.“

Komentář: Jan 3,13-17
Ježíš v noční rozmluvě svěřuje Nikodémovi své tajemství. Nikdy plně nepochopíme jeho lásku k nám. Kéž je nám Pán vzorem v našich maličkých obtížích.

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz