17. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bůh zjednává opuštěným domov, on dává sílu a statečnost svému lidu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Navazujeme na minulou neděli. Abrahám (19. stol. př. Kr.) žije v Palestině jako kočující cizinec v horách. Ale dole v pláních kolem Jordánu či Mrtvého moře žije v Sodomě jeho příbuzný Lot se svojí rodinou. Abrahámovi leží na srdci jejich záchrana. Bůh Abraháma vyslyšel a nakonec zachraňuje čtyři spravedlivé (viz Gn 19).

Gn 18,20-32

Hospodin řekl: „Nářek na Sodomu a Gomoru je velký, jejich hřích je velmi těžký. Chci sestoupit a podívat se, zda doopravdy dělají všechno, co odpovídá stížnosti, která ke mně přichází, nebo ne. Chci to vědět!“
Tři mužové se odtamtud vydali na cestu a šli do Sodomy, zatímco Abrahám stále ještě stál před Hospodinem. Abrahám přistoupil a pravil: „Skutečně chceš zahubit spravedlivého s viníkem? Snad je v městě padesát spravedlivých; chceš to místo zahubit a neodpustit kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou v něm? Vzdal od sebe takovou myšlenku, že bys mohl takhle jednat: usmrtit spravedlivého spolu s viníkem. To by se vedlo spravedlivému stejně jako viníkovi. Vzdal od sebe takovou myšlenku! Copak by mohl soudce celé země nejednat spravedlivě?“
Hospodin řekl: „Najdu-li v Sodomě padesát spravedlivých ve městě, odpustím kvůli nim celému tomu místu.“
Abrahám se ujal slova a řekl: „Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu, já, který jsem prach a popel. Snad bude scházet pět z padesáti, zahubíš kvůli těm pěti celé město?“
Hospodin odpověděl: „Nezahubím, jestliže jich tam najdu čtyřicet pět.“
Abrahám pokračoval v rozmluvě s ním: „Snad jich tam najdeš jen čtyřicet.“
Odpověděl: „Neudělám to kvůli čtyřiceti.“
Abrahám řekl: „Nechť se můj Pán nezlobí a dovolí mně mluvit: Snad se jich tam najde jen třicet.“
Odpověděl: „Neudělám to, najdu-li jich třicet.“
Abrahám řekl: „Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu. Snad se jich tam najde dvacet.“
Odpověděl: „Nezahubím kvůli dvaceti.“
Abrahám řekl: „Nechť se nezlobí můj Pán a dovolí mi mluvit ještě tentokrát. Snad se jich tam najde jen deset.“
Pravil: „Nezahubím kvůli deseti.“

ŽALM 138

Žalm reaguje na Abrahámovu modlitbu. Bůh jeho prosbu vyslyšel a naplnil!

Odpověď: Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě.

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, – žes vyslyšel slova mých úst. – Budu ti hrát před anděly, – vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.
Slavit budu tvé jméno – pro tvou dobrotu a tvou věrnost. – Když jsem volal, vyslyšels mě, – v mé duši jsi rozhojnil sílu.
Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, – pyšného však zdaleka pozná. – Když procházím soužením, zachováváš mi život, – proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku.
Zachraňuje mě tvá pravice. – Hospodin pro mě dokončí, co začal. – Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, – dílo svých rukou neopouštěj!

2. ČTENÍ

Autor v celém odstavci povzbuzuje čtenáře. Pro pohany tolik problematické téma obřízky požadované Tórou dostalo zde jiný význam: nyní je „svlečením těla oddaného zlu“.

Kol 2,12-14

Bratři! Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Dostali jste ducha synovství, a proto můžeme volat: Abba, Otče! Aleluja.

EVANGELIUM

Modlitba Páně je v Lukášově podání odlišná od Matouše. Všimněme si důrazu na srovnání Boha s dobrým otcem. Lukáš užívá slovo označující jak „dlužit“, tak „provinit se“: „neboť i my odpouštíme každému, kdo nám je dlužen“.

Lk 11,1-13

Jednoho dne se Ježíš na nějakém místě modlil. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky.“
Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte:
Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás v pokušení.“
Řekl jim dále: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: ‘Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.’ On však by mu zevnitř odpověděl: ‘Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.’ Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje.
Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Veleb, duše má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

K ZAMYŠLENÍ

Otčenáš je první mezi modlitbami, je darem samotného Ježíše. Je zvláštní, že apoštoly neodkázal na židovské modlitby žalmů. Dává jim vlastní modlitbu směřovanou k Otci. První je posvětit jméno, což vždy byla židovská modlitba. Přejeme a chceme, aby Bůh byl uznáván jako bůh v celém stvoření, a tedy i v našem vlastním životě. Příchod Božího království je naplněním evangelia. A zde prosíme, aby se Boží vláda rozšířila na celou zemi. Bůh je dárce života a živobytí. A nesmíme ztratit z očí zásadní pojem odpuštění.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

25. 7., svátek sv. Jakuba

2 Kor 4,7-15

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Poklad (víry) máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám. Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. A tak v nás pracuje smrt, ale ve vás život. Protože máme téhož ducha víry, jak je řečeno v Písmu: 'Uvěřil jsem, a proto jsem mluvil', věříme i my, a proto také mluvíme. Vždyť víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a společně s vámi nás postaví před něho. Všecko se to přece děje pro vás: čím více se totiž rozmnoží milost, tím větší počet lidí bude potom projevovat vděčnost k Boží oslavě.



Mezizpěv – Žl 126,1-2ab.2cd-3.4-5.6
Kdo sejí v slzách, žnout budou s jásotem.

Když Hospodin přiváděl siónské zajatce,
byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu
a náš jazyk plný jásotu.

Tehdy se říkalo mezi pohany:
„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“
Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin,
naplnila nás radost.

Hospodine, změň náš osud,
jako se mění údolí na jihu země.
Kdo sejí v slzách,
žnout budou s jásotem.

Vycházejí s pláčem,
když nesou semeno k setí:
přijdou však s jásotem
a přinesou své snopy.



Zpěv před evangeliem – Jan 15,16
Aleluja. Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý, praví Pán. Aleluja.

Mt 20,20-28

Můj kalich budete pít.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

K Ježíšovi přistoupila matka Zebedeových synů se svými syny a padla mu k nohám, aby ho o něco požádala. Zeptal se jí: „Co si přeješ?“ Odpověděla mu: „Poruč, aby tito dva moji synové zasedli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici v tvém království.“ Ježíš na to řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já budu pít?“ Odpověděli: „Můžeme.“ Řekl jim: „Můj kalich sice pít budete, ale udělovat místa po mé pravici a levici není má věc, ta místa patří těm, kterým jsou připravena od mého Otce.“ Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na ty dva bratry. Ježíš si je však zavolal a řekl: „Víte, že panovníci tvrdě vládnou nad národy a velmoži jim dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“

Komentář: Mt 20,20-28
Maminka, která žádala u Ježíše protekci. Nemáme i my podobné snahy? Brzy se ostatně její synové přesvědčili, co znamená Krista následovat.

26.7.

Jer 14,17-22

Rozpomeň se, Pane, a neruš svou smlouvu s námi.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Roňte slzy, mé oči, ve dne v noci bez ustání, neboť velikou pohromou zničena je panna, dcera mého lidu, nezhojitelnou ranou. Vyjdu-li na pole, vidím pobité mečem; vejdu-li do města, hle – zmoření hladem. Prorok i kněz jsou vlečeni do neznámé země. Zavrhl jsi zcela Judu či zošklivila si tvá duše Sión? Proč nás tedy biješ nezhojitelnou ranou? Čekáme blaho – nic dobrého však nepřichází; čekáme čas uzdravení, a hle – zděšení! Poznáváme, Hospodine, svoje bezbožnosti i nepravosti svých otců, že jsme zhřešili proti tobě. Nedávej nás v potupu pro své jméno, nevydávej v pohanu svůj slavný trůn; rozpomeň se a neruš svou smlouvu s námi! Jsou snad mezi modlami pohanů dárci deště nebo mohou nebesa sama dát přívaly vod? Zda nejsi ty Hospodin, náš Bůh? Ten, v něhož doufáme, který to všecko činíš?



Mezizpěv – Žl 79,8.9.11+13
Pro slávu svého jména, Bože, vysvoboď nás!

Nepřipomínej nám viny předků,
tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc,
vždyť jsme tak zbědovaní!

Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména,
vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.

Ať k tobě přijde vzdychání zajatých,
mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.
My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy,
budem tě chválit navěky,
po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.



Zpěv před evangeliem
Aleluja. Semeno je Boží slovo, rozsévač je Kristus. Každý, kdo ho nalezne, vytrvá navěky. Aleluja.

Mt 13,36-43

Jako se sbírá plevel a spaluje v ohni, tak bude i při skonání věku.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš rozpustil zástupy a šel domů. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili: „Vylož nám to podobenství o pleveli na poli.“ Odpověděl: „Ten, kdo rozsévá dobré semeno, je Syn člověka, pole je svět. Dobré semeno jsou synové Království, plevel jsou synové (toho) Zlého. Nepřítel, který ho zasel, je ďábel. Žeň je skonání věku, ženci jsou andělé. Jako se sbírá plevel a spaluje v ohni, tak bude i při skonání věku. Syn člověka pošle své anděly, ti posbírají z jeho království každé pohoršení a ty, kdo dělají nepravosti, a uvrhnou je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy budou spravedliví v království svého Otce zářit jako slunce. Kdo má uši, slyš!“

Komentář: Mt 13,36-43
Může mě potěšit, že všechno zlé, které se zde na světě různě maskuje a mnohdy je tak těžké je odhalit – bude zničeno. Ale až tam, zde musím osvědčit trpělivost.

27.7.

Jer 15,10.16-21

Proč je má bolest trvalá? – Vrátíš-li se ke mně, nechám tě u sebe.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Běda mně, má matko, že jsi mě porodila, abych se hádal a přel s celým světem! Nepůjčil jsem ani mně nikdo nepůjčil, a přece mi všichni zlořečí. Když se nalezla tvá slova, byla mi pokrmem; tvé slovo se mi stalo radostí a potěšením srdce, protože mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů! Neseděl jsem vesele v kruhu smějících se, tvou rukou veden v samotě sedím, neboť jsi mě naplnil hněvem. Proč je má bolest trvalá, má rána beznadějná, nechce se zhojit? Budeš mi jako klamavý potok, voda, na kterou není spolehnutí? Proto tak pravil Hospodin: „Vrátíš-li se ke mně, nechám tě u sebe a zase mi budeš sloužit; oddělíš-li vzácné od braku, budeš zase mými ústy; oni se budou obracet k tobě, ale ty se nebudeš obracet k nim. Učiním z tebe tomuto lidu nepřístupnou bronzovou zeď. Když budou bojovat proti tobě, nic nezmohou, neboť já jsem s tebou, abych ti pomohl, abych tě vysvobodil – praví Hospodin. Vysvobodím tě z ruky zločinců, vytrhnu tě z dlaně násilníků.“



Mezizpěv – Žl 59,2-3.4-5a.10-11.17.18
Bůh je mé útočiště, když je mi úzko.

Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože,
před mými protivníky mě ochraň!
Vysvoboď mě od těch, kdo páchají nepravost,
z moci vrahů mě vyprosť!

Neboť hle, ukládají mi o život,
napadají mě mocní.
Jsem bez viny a bez hříchu, Hospodine,
nic jsem nezavinil, a přece vyrážejí a útočí.

Má sílo, k tobě vzhlížím,
neboť ty, Bože, jsi mé útočiště,
můj Bůh, má láska!
Kéž mně Bůh pomůže,
ať mi dá popást se pohledem na mé nepřátele!

Budu opěvovat tvoji moc,
zrána jásat nad tvou přízní,
neboť ses osvědčil jako mé útočiště,
jako úkryt, když je mi úzko.

Má sílo, tobě budu zpívat,
bože, tys mé útočiště,
můj bůh, má láska!



Zpěv před evangeliem – Jan 15,15b
Aleluja. Nazval jsem vás přáteli, praví Pán, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Aleluja.

Mt 13,44-46

Prodá všechno, co má, a to pole koupí.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl zástupům: „Nebeské království je podobné pokladu ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho a s radostí nad ním jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí. Nebeské království je také podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.“

Komentář: Mt 13,44-46
Nebeské království stojí zato! Kdo s Ježíšem podniká, neměla by mu chybět odvaha jít do rizika. Získá mnoho!

28.7.

Jer 18,1-6

Jako je hlína v ruce hrnčířově, tak jste vy v ruce mé.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Řeč, kterou promluvil Hospodin k Jeremiášovi: „Vstaň a sejdi do hrnčířova domu a tam uslyšíš má slova.“ I sešel jsem do hrnčířova domu, a hle – (hrnčíř) pracoval u kruhu. Když se nádoba, kterou dělal rukama z hlíny, nepodařila, uhnětl z ní zase jinou nádobu podle toho, jak se mu zachtělo. Tu mě Hospodin oslovil: „Copak s vámi, izraelský dome, nemohu naložit jako ten hrnčíř? – praví Hospodin. Jako je hlína v ruce hrnčířově, tak jste vy v ruce mé, izraelský dome!“



Mezizpěv – Žl 146,2.3-4.5-6
Šťastný je, komu pomáhá Bůh Jakubův.

Nebo: Aleluja.

Duše má, chval Hospodina!
Pokud žiji, chci chválit Hospodina,
pokud budu, chci opěvovat svého Boha.

Nespoléhejte na knížata,
na člověka, u něho není spásy.
Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech,
tehdy se zhatí všechny jeho plány.

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův,
kdo doufá v Hospodina, svého Boha.
On učinil nebe i zemi,
moře a vše, co je v nich.



Zpěv před evangeliem – srov. Sk 16,14b
Aleluja. Otevři, Pane, naše srdce, abychom naslouchali slovům tvého Syna. Aleluja.

Mt 13,47-53

Co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl zástupům: „Nebeské království je podobné síti, která se spustí do moře a zahrne všechno možné. Když je plná, (rybáři) ji vytáhnou na břeh, posadí se, co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí. Tak to bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Rozuměli jste tomu všemu?“ Odpověděli: „Ano.“ A on jim řekl: „Proto každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.“ Když Ježíš skončil tato podobenství, vzdálil se jinam.

Komentář: Mt 13,47-53
Je moudré vynášet z bohatých zásob církve věci nové i staré. Nalézat rovnováhu je projevem dospělosti, zralosti.

29. 7. památka sv. Marty, Marie a Lazara

1. čtení – 1 Jan 4,7-16

Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.



Mezizpěv – Žl 34 (33), 2-3.4-5.6-7.8-9.10-11 Odp.: 9a (naznačený ze společných textů)
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.

Nebo: Aleluja.

Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.

Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.

Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.

Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.

Bojte se Hospodina, jeho svatí!
Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
Mocní strádají a hynou hlady,
nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.



Zpěv před evangeliem – Jan 8,12
Aleluja. Já jsem světlo světa, praví Pán, kdo mě následuje, bude mít světlo života. Aleluja.

Evangelium – Jan 11,19-27 nebo Lk 10,38-42

Jan 11,19-27

Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží.

Slova svatého evangelia podle Jana.

K Martě a Marii přišlo mnoho židů, aby je potěšili (v žalu) nad bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „ Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“



Nebo: Lk 10,38-42

Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena, jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám, a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“

Komentář: Jan 11,19-27 nebo Lk 10,38-42
Chci se inspirovat v modlitbě tímto dialogem. Vždyť i díky otázkám, které Marta pokládala našemu Pánu, můžeme věřit na setkání s Ním!

30.7.

Jer 26,11-16.24

Mne k vám opravdu poslal Hospodin, abych mluvil do vašich uší všechna tato slova.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Kněží a proroci pravili nejvyšším úředníkům a všemu lidu: „Tento muž zasluhuje, aby byl odsouzen na smrt, neboť prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na vlastní uši.“ Jeremiáš řekl úředníkům a všemu lidu: „Hospodin mě poslal, abych prorokoval proti tomuto domu a proti tomuto městu všechna slova, která jste slyšeli. Proto nyní napravte své mravy, své skutky a poslouchejte hlas Hospodina, vašeho Boha, a Hospodinovi bude líto seslat neštěstí, kterým vám hrozil. Já sám jsem ve vašich rukou; naložte se mnou, jak za dobré a za správné uznáváte; vězte však, že zabijete-li mě, nevinnou krví zatížíte sami sebe, toto město i jeho obyvatelstvo, neboť mne k vám opravdu poslal Hospodin, abych mluvil do vašich uší všechna tato slova.“ Tu řekli úředníci a všechen lid kněžím a prorokům: „Tento muž nezasluhuje, aby byl odsouzen na smrt, protože k nám mluvil ve jménu Hospodina, našeho Boha.“ Achikam, syn Šafanův, chránil Jeremiáše, aby nebyl vydán do rukou lidu k zabití.



Mezizpěv – Žl 69,15-16.30-31.33-34
Vyslyš mě, Bože, v čas milosti!

Vyprosť mě z bahna, abych neutonul,
vysvoboď mě od těch, kteří mě nenávidí,
vytáhni mě z hluboké vody!
Ať mě nezaplaví vodní příboj,
ať mě nepohltí hlubina,
ať propast nade mnou nezavře jícen!

Já jsem ubohý a plný bolesti,
ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
Písní budu slavit Boží jméno,
velebit je budu zpěvem chvály.

Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se;
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky,
nepohrdá svými vězni.



Zpěv před evangeliem – Mt 5,10
Aleluja. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

Evangelium – Mt 14,1-12

Herodes dal Jana stít; Janovi učedníci šli a oznámili to Ježíšovi.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

V ten čas údělný kníže Herodes slyšel vypravovat o Ježíšovi a řekl svým dvořanům: „To je Jan Křtitel! Byl vzkříšen z mrtvých, a proto v něm působí zázračné síly.“ Herodes dal totiž Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu vytýkal: „Není ti dovoleno, abys ji měl za ženu!“ Nejraději by ho připravil o život, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka. Když se však slavily Herodovy narozeniny, tančila dcera té Herodiady před hosty. Herodovi se (tak) zalíbila, že jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. Ona z návodu své matky řekla: „Dej mně hned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům nařídil, aby jí vyhověli, a dal Jana ve vězení stít. Jeho hlava byla přinesena na míse a dána dívce a ta ji donesla své matce. Potom přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili ho. Pak šli a oznámili to Ježíšovi.

Komentář: Mt 14,1-12
Víme, že slova Jana Křtitele si Herodes rád poslechl. I dnes je třeba mít odvahu hlásat pravdu, často nekompromisně. Jinak ztrácíme obrazně řečeno hlavu!

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz