13. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Všechny národy, tleskejte rukama, jásejte Bohu radostným hlasem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty jsi světlo a nejsou v tobě žádné temnoty, tys nás přijal za vlastní a tím jsi nás učinil syny světla; dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů, ale ať v nás září světlo tvé pravdy. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Scéna se odehrává v 9. stol. př. Kr. v Severním Izraeli. Předcházelo jí bouřlivé období, kdy Eliáš zastavil na hoře Karmel šířící se pohanství, ovšem za cenu velké nelibosti krále Achaba a jeho manželky. Musel prchnout daleko do pouště na horu Sinaj (cca 400 km). Tam dostává příkaz vrátit se a předat své poslání. Elizeus je v některých textech jmenován jako Elíša.

1 Král 19,16b.19-21

Hospodin řekl Eliášovi: „Elizea, syna Šafatova z Abel Mechola, pomaž za proroka místo sebe!“
Když Eliáš odešel z hory, nalezl Elizea, syna Šafatova, jak právě oral. Měl před sebou dvanáct spřežení, on sám byl při dvanáctém. Eliáš šel kolem něho a hodil na něj svůj plášť. Elizeus opustil býky, běžel za Eliášem a řekl: „Prosím, ať mohu políbit svého otce a svou matku a pak půjdu za tebou.“ Eliáš odpověděl: „Jdi a vrať se; co jsem ti měl učinit, to jsem udělal.“
Elizeus se tedy od něho vrátil, vzal spřežení býků, zabil je, na jejich jařmu uvařil maso a dal ho lidem k jídlu. Pak vstal, šel za Eliášem a sloužil mu.

ŽALM ŽALM 16

Úzkost a ohrožení provázejí proroka z prvního čtení. Tyto pocity lze vložit do modlitby a tak si vyprosit jistotu a Boží vedení.

Odpověď: Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem.

Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě. – Pravím Hospodinu: „Ty jsi můj Pán.“ – Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší, – ty mně zachováváš můj úděl.
Velebím Hospodina, že mi byl rádcem, – k tomu mě i za noci vybízí mé nitro. – Hospodina mám neustále na zřeteli, – nezakolísám, když je mi po pravici.
Proto se raduje mé srdce, má duše plesá, – i mé tělo bydlí v bezpečí, – neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, – nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení.
Ukážeš mi cestu k životu, – u tebe je hojná radost, – po tvé pravici je věčná slast.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel řeší velký problém prvních křesťanů: Musí přijmout obřízku a s ní předpisy Tóry, aby mohli být křesťany? Pavel urputně hájí novou skutečnost: není třeba být nejprve Izraelitou se všemi povinnostmi! Znamená tato svoboda, že nejsme vázáni žádnými morálními požadavky?

Gal 5,1.13-18

Bratři! To je ta svoboda, ke které nás osvobodil Kristus. Buďte v tom tedy pevní a nenechte se zase zapřáhnout do toho otrockého chomoutu.
Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: ‘Miluj svého bližního jako sebe.’ Jestliže se však mezi sebou koušete a požíráte, dejte pozor, abyste jeden druhého nepohltili!
Chci říci toto: Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Mluv, Pane, tvůj služebník poslouchá; ty máš slova věčného života. Aleluja.

EVANGELIUM

Na tomto místě Lukášova evangelia nastává vypravěčský zlom. První věta našeho textu ukazuje, že od této chvíle Ježíš zaměří svůj pohled na Jeruzalém, kde položí život za naši spásu. (Autor na tomto místě dělá tzv. velkou vsuvku a do známé osy evangelia vkládá deset kapitol.)

Lk 9,51-62

Když se přibližovala doba, kdy měl být Ježíš vzat vzhůru, pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma. Poslal před sebou posly a ti cestou přišli do jedné samařské vesnice, aby tam připravili nocleh. Ale Samaritáni ho nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma.
Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?“
On se však obrátil a přísně je pokáral. Pak šli do jiné vesnice.
A jak šli, cestou mu někdo řekl: „Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.“
Ježíš mu však odpověděl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“
Jiného zase vybídl: „Pojď za mnou!“
On však řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel pochovat svého otce.“
Odpověděl mu: „Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!“
A ještě jiný řekl: „Půjdu za tebou, Pane; jen mi dovol, abych se napřed rozloučil doma s rodinou.“
Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, ať velebí jeho svaté jméno!

K ZAMYŠLENÍ

Samařská vesnice se stala úžasným obrazem. Mnohokrát v dějinách křesťanů se znovu a znovu ptáme: Nemáme seslat oheň a „hříšné místo“ zničit? Ale Ježíš takto nejedná. Ba co více, učedníky napomenul! S touto zkušeností se teprve sami sebe ptáme, zda chceme jít s Kristem a za Kristem. Asi každý se opatrně poohlíží po jistotách, které má. Vzdát se jich? Bůh nechce člověku sebrat vše, co má. Často naopak žehná našemu rozvoji. A přece ti, kdo jsou svázáni „jistotami“ svého stavu, jen těžko budou svobodní pro následování Krista a možná ani pro život ve svobodě.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

27.6.

1. čtení - Am 2,6-10.13-16

Hlavy ubožáků drtili v prachu země.

Čtení z knihy proroka Amosa.

Tak praví Hospodin: „Pro tři a pro čtyři zločiny Izraele to neodvrátím: protože za stříbro prodávali spravedlivého a chudáka za pár opánků; hlavy ubožáků drtili v prachu země a křivili právo pokorných; syn s otcem chodili za stejnou nevěstkou, a tím znesvěcovali mé svaté jméno. U každého oltáře se rozvalovali na šatech, daných do zástavy, víno zabavené pili v domě svého Boha. Já však jsem před nimi zničil Amority, kteří se výškou rovnali cedrům a silou dubům, zničil jsem jejich ovoce nahoře i jejich kořeny dole. Já jsem vás vyvedl z egyptské země a vodil jsem vás pouští po čtyřicet let, abyste se mohli zmocnit amoritské země. Já vás stlačím až k zemi, jako je (k zemi) tlačen vůz naplněný snopy. Rychlý neuteče, silák nerozvine svou sílu, hrdina nezachrání život. Lučištník neobstojí, běžec se nezachrání a jezdec se nevysvobodí. V ten den i nejodvážnější z hrdinů bude prchat nahý“ – praví Hospodin.



Mezizpěv – Žl 50,16bc-17.18-19.20-21.22-23
Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha!

Proč odříkáváš má přikázání
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň
a má slova házíš za sebe?

Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním
a s cizoložníky jsi míval účast.
Zlo jsi vypouštěl ze svých úst
a tvůj jazyk osnoval úskok.

Bavil ses pomlouváním svého bratra,
tupil jsi syna své matky.
Takto jsi jednal, a já mám mlčet?
Myslil jsi, že jsem jako ty?
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!

Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha!
Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí,
kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.



Zpěv před evangeliem – srov. Žl 95,8ab
Aleluja. Nezatvrzujte dnes svá srdce, ale slyšte hlas Hospodinův. Aleluja.

Evangelium – Mt 8,18-22

Pojď za mnou!

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš uviděl kolem sebe velké zástupy, rozkázal odplout na druhý břeh. Tu přišel jeden učitel Zákona a řekl mu: „Mistře, půjdu za tebou všude, kam půjdeš!“ Ježíš mu (však) odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“ A jiný, jeden z jeho učedníků, mu řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel a pochoval svého otce.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé.“

Komentář: Mt 8,18-22
Odhodlání, které nesnese odkladu! Není právě neschopnost k činu příčinou nedostatku povolání, nechuti zavázat se – třeba i k manželství? Tedy strach ze ztráty (falešné) svobody?

28. 6.

1. čtení - Am 3,1-8; 4,11-12

Když Pán, Hospodin, promluvil, kdo by neprorokoval?

Čtení z knihy proroka Amosa.

Slyšte slovo, které Hospodin promluvil o vás, synové Izraele, o všech rodech, které jsem vyvedl z egyptské země: „Jen vás jsem si vyvolil mezi všemi rody země, proto vás potrestám za všechny vaše nepravosti. Mohou dva jít spolu, aniž se setkají? Řve snad lev z houštiny, když nemá kořist? Ozve se lvíče ze svého doupěte, když nic nechytilo? Slétne pták do pasti při zemi bez osidla? Vymrští se léčka ze země a nic přitom nepopadne? Jestliže se ve městě zatroubí na polnici, nevyděsí se lidé? Jestliže se stane ve městě neštěstí, nedopustil to Bůh? Pán, Hospodin, neudělá nic, aniž zjeví svůj úradek svým služebníkům prorokům. Když lev zařve, kdo by se nebál? Když Pán, Hospodin, promluvil, kdo by neprorokoval? Vyvrátil jsem vás tak, jako jsem vyvrátil Sodomu a Gomoru, byli jste jak oharek vytažený ze spáleniště, ale ke mně jste se nevrátili“ – praví Hospodin. Proto tak naložím s tebou, Izraeli! Protože tak s tebou naložím, připrav se na setkání se svým Bohem, Izraeli!



Mezizpěv – Žl 5,5-6.7.8
Veď mě ve své spravedlnosti, Hospodine!

Ty nejsi Bůh, kterému by se líbila nepravost,
zlý u tebe prodlévat nesmí
ani rouhači před tebou neobstojí.

Nenávidíš každého zločince,
hubíš všecky lháře.
Od vraha a podvodníka
se odvrací Hospodin s odporem.

Já však pro velikou tvou milost
smím vstoupit do tvého domu,
padnu na tvář před tvým svatým chrámem
v bázni před tebou, Hospodine!



Zpěv před evangeliem – Žl 130,5
Aleluja. Doufám v Hospodina, duše má doufá v jeho slovo. Aleluja.

Evangelium – Mt 8,23-27

Vstal, pohrozil vichřici i moři, a nastalo úplné ticho.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš vstoupil na loď, jeho učedníci ho následovali. Na moři se najednou strhla velká bouře, takže se vlny převalovaly přes loď. On však spal. Přišli tedy k němu, budili ho a volali: „Pane, zachraň nás! Hyneme!“ On jim odpověděl: „Proč se bojíte, malověrní?“ A vstal, pohrozil vichřici i moři, a nastalo úplné ticho. Lidé žasli a říkali: „Kdo to jenom je, že ho poslouchá i vichřice a moře?“

Komentář: Mt 8,23-27
I dnes chce Ježíš, abych jej následoval na rozbouřené moře v nestabilní loďce… I dnes se mi zdá, že v nebezpečí spí. Dokážu k němu v těch chvílích volat?

29. 6. slavnost sv. Petra a Pavla

1. čtení – Sk 12,1-11

Teď vím jistě, že Pán mě vytrhl z Herodových rukou!

Čtení ze Skutků apoštolů.

Král Herodes začal zle zakročovat proti některým členům církevní obce. Janova bratra Jakuba dal popravit mečem. Když viděl, že se to židům líbí, dal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce. Zmocnil se ho, dal ho zavřít do žaláře a hlídat od čtyřnásobné stráže vždycky po čtyřech vojácích. Měl v úmyslu, že ho po velikonocích dá popravit. Tak byl Petr hlídán ve vězení; církevní obec se však naléhavě za něho modlila k Bohu. V noci před tím dnem, kdy ho chtěl Herodes popravit, spal Petr mezi dvěma vojáky a byl spoután dvěma řetězy. I přede dvěřmi stála stáž. Najednou se objevil anděl Páně a v kobce zazářilo světlo. Strči Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle vstaň!“ Tu mu spadly řetězy z rukou. Pak mu anděl řekl: „Opásej se a obuj si opánky!“ Udělal to. Dále mu nařídil: „Přehoď si plášť a pojď za mnou!“ Šel tedy za ním ven, ale nevěděl, že je to skutečnost, co se dělo skrze anděla. Myslel, že má vidění. Přešli tak první i druhou stráž a došli k železné bráně, která vede do města. Ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli tedy ven a šli dál jednou ulicí. A hned nato anděl zmizel. V tom přišel Petr k sobě a řekl: „Teď vím jistě, že Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodových rukou a ze všeho, na co čeká židovský lid.“



Mezizpěv – Žl 34,34 (33),2-3.4-5.6-7.8-9
Pán mě vysvobodil ze všech mých obav.

Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.

Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.

Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.

Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.



2. čtení – 2 Tim 4,6-8.17-18
Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.

Milovaný! Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod. Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli (lidé) ze všech národů. A (tak) jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.



Zpěv před evangeliem – Mt 16,18
Aleluja. Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

Mt 16,13-19

Ty jsi Petr, tobě dám klíče od nebeského království.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože to ti nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“

Komentář: Mt 16,13-19
Ježíš svěřuje Petrovi tím větší pravomoci, čím pevnější je jeho vyznání. To, jak Pánu na jeho církvi záleží, ať mě naplňuje radostí a nadějí!

30.6.

1. čtení - Am 7,10-17

Jdi a prorokuj mému lidu!

Čtení z knihy proroka Amosa.

Betelský kněz Amasjáh vzkázal izraelskému králi Jorobeamovi: „Amos štve proti tobě uprostřed izraelského domu. Země nemůže snést všechny jeho řeči. Tak totiž mluví Amos: Jorobeam zahyne mečem a Izrael bude vyhnán ze své země!“ Amasjáh řekl také Amosovi: „Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam se živ a tam prorokuj! V Betelu už prorokovat nesmíš, neboť zde je králova svatyně a říšský chrám.“ Amos odpověděl Amasjáhovi: „Nejsem prorok ani prorocký učedník, jsem pastýř a pěstitel smokvoní. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: `Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!' Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: `Neprorokuj proti Izraeli, neslintej na Izákův dům.' Proto tak praví Hospodin: `Tvá žena bude v městě nevěstkou, tvoji synové a tvé dcery padnou mečem, tvé pozemky budou rozděleny měřickým provazem, ty sám zemřeš v nečisté zemi; Izrael bude vyhnán ze své země.'“



Mezizpěv – Žl 19,8.9.10.11
Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.

Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.
Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky,
Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.

Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,
sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.



Zpěv před evangeliem – 2 Kor 5,19
Aleluja. Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou, a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Aleluja.

Evangelium – Mt 9,1-8

Zástupy velebily Boha, že dal takovou moc lidem.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. A hle – přinášeli mu ochrnulého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnulému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Někteří z učitelů Zákona si však pomyslili: „Ten člověk se rouhá!“ Protože Ježíš poznal jejich myšlenky, řekl: „Proč smýšlíte špatně ve svém srdci? Vždyť co je snadnější – říci: `Odpouštějí se ti hříchy', nebo říci: `Vstaň a choď '? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy“ – řekl ochrnulému: „Vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů!“ A on vstal a odešel domů. Když to zástupy viděly, zmocnila se jich bázeň a velebily Boha, že dal takovou moc lidem.

Komentář: Mt 9,1-8
Hřích nás někdy tíží víc, než fyzické neduhy. Ježíšova velikost tkví v tom, že nám navrací čisté svědomí skrze odpuštění. Mnohdy je to víc, než uzdravení z nemocí…

1.7.

1. čtení - Am 8,4-6.9-12

Sešlu na zemi hlad, ne hlad po chlebě, ale po slyšení Hospodinova slova.

Čtení z knihy proroka Amosa.

Slyšte to vy, kteří šlapete po nuzném, utlačujete chudáky země a říkáte: „Kdypak už bude po (slavnosti) novoluní, abychom mohli prodávat obilí? A po sobotě, abychom mohli otevřít sýpky, zmenšovat míru, zvyšovat cenu, užívat podvodných vah, nuzáka kupovat za stříbro a chudáka za opánky? I nejhorší obilí prodáme.“ „V onen den – praví Pán, Hospodin – o polednách dám zapadnout slunci, za jasného dne sešlu temnotu na zem. V nářek změním vaše slavnosti, v žalozpěvy všechny vaše písně, žínicí zahalím všechna bedra, lysinu přivedu na každou hlavu, způsobím nářek jako nad jediným synem a konec všeho jak bolestný den! Hle, blíží se dny – praví Pán, Hospodin – kdy sešlu na zemi hlad; ne hlad po chlebě ani žízeň po vodě, ale po slyšení Hospodinova slova.“ Budou běhat od moře k moři a chodit od severu na východ, budou hledat Hospodinovo slovo, ale nenaleznou ho.



Mezizpěv – Žl 119,2.10.20.30.40.131
Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.

Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání,
hledají ho celým srdcem.

Celým srdcem tě hledám,
nedej, abych se odchýlil od tvých předpisů!

Umdlévá má duše,
když stále dychtí po tvých rozhodnutích.

Vyvolil jsem si cestu pravdy,
dal jsem přednost tvým rozhodnutím.

Hle, toužím po tvých nařízeních,
dej mi život pro svou spravedlnost!

Otvírám ústa a nabírám dech,
neboť toužím po tvých předpisech.



Zpěv před evangeliem – Mt 11,28
Aleluja. Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím, praví Pán. Aleluja.

Evangelium – Mt 9,9-13

Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní; milosrdenství chci, a ne oběť.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš šel (ze svého města), uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. Když byl Ježíš u stolu v (jeho) domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a s jeho učedníky. Když to viděli farizeové, řekli jeho učedníkům: „Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to zaslechl a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: `Milosrdenství chci a ne oběť.' Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.“

Komentář: Mt 9,9-13
Ježíš dokázal objevit člověka v celníkovi, který měl nevalnou pověst. Chci se to také naučit a tak zlidšťovat církev, instituce a společnost, ve které žiji.

2.7.

1. čtení - Am 9,11-15

Změním osud svého izraelského lidu a zasadím je do jejich země.

Čtení z knihy proroka Amosa.

Toto praví Hospodin: „V ten den zbuduji rozpadlou Davidovu chýši, její trhliny zazdím, zbořeniny obnovím, jak za dávných dnů ji vystavím, aby ovládli to, co zbylo z Edomu, a všechny národy, které jsou nazvány podle mě – tak praví Hospodin, který to způsobí. Hle, přicházejí dny – praví Hospodin – kdy oráč zastihne žence, kdo šlape hrozny, (zastihne) rozsévače, hory budou oplývat mladým vínem a všechny pahorky se rozvlní (obilím). Změním osud svého izraelského lidu, zpustošená města si vystaví a osídlí je, vysadí vinice a z nich pít víno, založí si zahrady a z nich budou jíst plody. Zasadím je do jejich země, nikdo už je nevyrve z půdy, kterou jsem jim dal“ – praví Hospodin, tvůj Bůh.



Mezizpěv – Žl 85,9.11-12.13-14
Hospodin mluví svému lidu o pokoji.

Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh:
jistě mluví o pokoji
pro svůj lid a pro své svaté
a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.

Milosrdenství a věrnost se potkají,
políbí se spravedlnost a pokoj.
Věrnost vypučí ze země,
spravedlnost shlédne z nebe.

Hospodin též popřeje dobro
a naše země vydá plody.
Spravedlnost bude ho předcházet
a spása mu půjde v patách.



Zpěv před evangeliem – Jan 10,27
Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

Evangelium – Mt 9,14-17

Mohou truchlit, dokud je ženich s nimi?

Slova svatého evangelia podle Matouše.

K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit. Nikdo přece nevsadí záplatu z neseprané látky na staré šaty, jinak se ten přišitý kus ze šatů vytrhne a díra se ještě zvětší. Ani se nenalévá mladé víno do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Ale mladé víno se nalévá do nových měchů, a tak se uchová obojí.“

Komentář: Mt 9,14-17
Kristovo poselství vyžaduje stále nový přístup. Není určeno k zakonzervování. Nenechá se uzavřít do starých obalů! Je stále živé…

 

 

 

SOUVISEJÍCÍ:

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz