12. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas a nes je až navěky!

VSTUPNÍ MODLITBA

Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Zachariášova předpověď (6. stol. př. Kr.) směřuje ke konci věků. Národy obklíčí Jeruzalém, ale nic nezmohou. Přislibuje se porážka pronárodů. Megido bylo místo řady bitev a klíčové prohry Judska v bitvě s Egyptem 609 př. Kr., je také ztotožňováno s Armagedonem (Zj 16,16).

Zach 12,10-11

Toto praví Hospodin: „Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni.“

ŽALM 63

Jak marné je stavět svůj život a svůj svět jen na lidech. Připojme se k strhující modlitbě žalmisty!

Odpověď: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!

Bože, ty jsi můj Bůh, – snažně tě hledám, – má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo – jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
Tak toužím tě spatřit ve svatyni, – abych viděl tvou moc a slávu. – Vždyť tvá milost je lepší než život, – mé rty tě budou chválit.
Tak tě budu velebit ve svém životě, – v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě. – Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, – plesajícími rty zajásají ústa.
Neboť stal ses mým pomocníkem – a ve stínu tvých křídel jásám. – Má duše lne k tobě, – tvá pravice mě podpírá.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel pokračuje ve výkladu otázky našeho ospravedlnění před Bohem na základě víry, a nikoli na základě splnění předpisů Tóry. V předchozím verši 3,23 říká: „Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které Zákon střežil…“

Gal 3,26-29

Bratři! Vy všichni jste Boží děti skrze víru v Krista Ježíše, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši.
A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

V synoptických evangeliích se nachází jeden zlomový okamžik, který právě dnes připomínáme. Až dosud Ježíš mluvil převážně k zástupům, konal zázraky, poučoval. Ale nyní začne těm nejbližším ukazovat ještě jiný význam svého příchodu na zem. To apoštolové dosud netušili…

Lk 9,18-24

Když se Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mě lidé pokládají?“
Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“
Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“
Petr odpověděl: „Za Božího Mesiáše!“
On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a dodal, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen.
Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Oči všech doufají v tebe, Hospodine, a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

K ZAMYŠLENÍ

Izraelské dějiny obsahují několik zlomových okamžiků. Mezi lety 630 až 609 př. Kr. se Izrael stal zemí prospívající jak ekonomicky, tak duchovně. Vše ale přerušila bitva u Megida (609 př. Kr.) v kopcích nad Galileou. Postupně se tak Izrael stal vazalem a nakonec byl zcela zničen (586 př. K) a nastalo babylonské zajetí. A přece to nebyl konec. Bůh využil tragédii k novému oživení víry, vyzdvižení Písma v životě Izraelitů…
Ježíš o 600 let později vede apoštoly k porozumění událostem, které nastanou. Sám zemře, bude umučen, ale to nebude konec! Zapřít sám sebe nemusí být jen nepříjemné asketické cvičení. „Vzít svůj kříž“ znamená nevzdat život, neutíkat před složitostí či nezakrývat oči před realitou. Mnohé obtížné momenty mají řešení a Bůh nás jimi umí provést.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

20. 6.

1. čtení - 2 Král 17,5-8.13-15a.18

Hospodin vyhnal Izraele od své tváře, a zůstal jen kmen Juda.

Čtení z druhé knihy Královské.

Asyrský král Salmanasar vpadl do země, přitáhl k Samaří a obléhal ho tři roky. Devátého roku (vlády krále) Hošey dobyl asyrský král Samaří a odvlékl Izraele do vyhnanství do Asýrie; usadil ho v Chale a u řeky Chaboru v Gozanu a v městech médských. Stalo se to proto, že synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu, který je vyvedl z egyptské země, z moci faraóna, krále egyptského. Ctili cizí bohy, jednali podle obyčejů pohanů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele, i podle jiných obyčejů, které zavedli izraelští králové. Hospodin varoval Izraele a Judu skrze všechny své proroky a věštce: „Odvraťte se – pravil – od svého špatného chování a zachovávejte mé příkazy, má nařízení podle celého zákona, který jsem dal vašim otcům a který jsem vám sdělil skrze své služebníky proroky.“ Nechtěli však slyšet, byli vzdorovití jako jejich otcové, kteří nevěřili v Hospodina, svého Boha. Pohrdali jeho nařízeními a jeho smlouvou, kterou sjednal s jejich otci, i jeho výstrahami, kterými je varoval. Hospodin se na Izraele velmi rozhněval, vyhnal ho od své tváře, a zůstal jen kmen Juda sám.



Mezizpěv – Žl 60,3.4-5.13-14
Pomoz, Bože, svou pravicí a vyslyš nás!

Bože, odvrhl jsi nás, rozbil jsi naše šiky,
v hněvu ses od nás odvrátil.

Otřásl jsi zemí, rozštěpils ji;
zacel její trhliny, neboť kolísá.
Dal jsi zakusit svému lidu tvrdý úděl,
napojil jsi nás vínem, až se potácíme.

Přispěj nám na pomoc proti nepříteli,
vždyť lidská podpora je marná.
S Bohem si povedem udatně,
on rozdupá naše nepřátele.



Zpěv před evangeliem – Žid 4,12a.d
Aleluja. Boží slovo je plné života a síly, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími myšlenkami a hnutími. Aleluja.

Evangelium – Mt 7,1-5

Napřed vyndej ze svého oka trám.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takovou se naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Nebo jak chceš říkat svému bratrovi: 'Dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám máš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.“

Komentář: 2 Král 17,5-8.13-15a.18;
Stále znovu se potvrzuje? Vzdorovitost a pohrdání vírou otců (a tedy Hospodinem!) stojí za neštěstím národa…

21.6.

1. čtení - 2 Král 19,9b-11.14-21.31-35a.36

Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli Davidovi.

Čtení z druhé knihy Královské.

Senacherib, asyrský král, poslal k Ezechiášovi posly se vzkazem: „Tak řekněte judskému králi Ezechiášovi: Ať tě neklame tvůj Bůh důvěrou, že Jeruzalém nepadne do moci asyrského krále! Vždyť jsi přece slyšel, co učinili asyrští králové všem zemím, které vyvrátili, a ty bys měl vyváznout?“ Když tedy vzal Ezechiáš list z ruky poslů a přečetl ho, vstoupil do Hospodinova domu, rozvinul ho před Hospodinem a modlil se k Hospodinu: „Hospodine, Izraelův Bože, který trůníš nad cheruby, ty jediný jsi Bůh všech království země, tys učinil nebe i zemi. Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš! Otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš všechna Senacheribova slova, která vzkázal, aby se rouhal živému Bohu. Ano, je pravda, Hospodine, že asyrští králové zpustošili všechny národy a jejich země. Hodili jejich bohy do ohně, neboť to nebyli bohové, ale výtvor lidských rukou, dřevo a kámen. Proto je mohli zničit. Nyní však, Hospodine, náš Bože, vysvoboď nás z jeho ruky, ať poznají všechna království země, že jedině ty, Hospodine, jsi Bůh!“ Izaiáš, syn Amosův, vzkázal Ezechiášovi: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, cos mi ve své modlitbě říkal o asyrském králi Senacheribovi. Toto mluví Hospodin proti němu: Pohrdá tebou a posmívá se ti panenská dcera Siónu, za tebou pokyvuje hlavou dcera Jeruzaléma. – Vyrazí totiž z Jeruzaléma zbytek, co se zachránilo ze siónské hory. Způsobí to horlivost Hospodina zástupů. Proto tak praví Hospodin o asyrském králi: `Nevejde do tohoto města, nevstřelí tam ani šípem, nezaútočí naň štítem, ani ho neobklíčí náspem. Vrátí se cestou, kterou přišel, a nevejde do tohoto města – praví Hospodin. Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.'„ V té noci vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském ležení sto osmdesát pět tisíc (mužů). Asyrský král Senacherib odtáhl, odešel, vrátil se a zůstal v Ninive.



Mezizpěv – Žl 48,2-3a.3b-4.10-11
Bůh dává věčné trvání svému městu.

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály
v městě našeho Boha.
Jeho svatá hora, ten slavný pahorek,
je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží,
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech
jako jistá ochrana.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností.



Zpěv před evangeliem – Jan 8,12
Aleluja. Já jsem světlo světa, praví Pán, kdo mě následuje, bude mít světlo života. Aleluja.

Evangelium – Mt 7,6.12-14

Co chcete, aby lidé dělali vám, to i vy dělejte jim.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nedávejte svaté věci psům a neházejte svoje perly před vepře, nebo je nohama pošlapou, obrátí se proti vám a roztrhají vás. Co chcete, aby lidé dělali vám, to všechno i vy dělejte jim, neboť v tom je celý Zákon i Proroci. Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!“

Komentář: 2 Král 19,9b-11.14-21.31-35a.36
Vychloubání asyrského krále, který měl za sebou tolik vítězství, nám může být povědomé. Odpovědí na to je modlitba. Odpovědí na výsměch Bohu je porážka. Nejen Asyřanů…

22. 6.

1. čtení - 2 Král 22,8-13; 23,1-3

Král dal číst lidu všechna slova smlouvy nalezené v Hospodinově domě a sjednal před Hospodinem smlouvu.

Čtení z druhé knihy Královské.

Velekněz Chilkijáh řekl sekretáři Šafanovi: „Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona.“ Chilkijáh dal knihu Šafanovi a ten ji přečetl. Sekretář Šafan přišel ke králi, a když mu podával zprávy, řekl: „Tvoji služebníci sebrali peníze, které se nalezly v chrámě, a odevzdali je mistrům dělníků, pověřených prací v Hospodinově domě.“ Přitom oznámil Šafan králi: „Kněz Chilkijáh mi odevzdal nějakou knihu“ – a Šafan ji četl před králem. Když král slyšel slova Zákona, roztrhl si šat a poručil knězi Chilkijáhovi, Achikamovi, synu Šafanovu, Achborovi, synu Micheášovu, sekretáři Šafanovi a Ašajáhovi, královskému ministru: „Jděte se zeptat Hospodina na to, co říká tato kniha, která byla právě nalezena, o mně, o lidu, o celém Judovi, neboť velký musí být Hospodinův hněv, který vzplál proti nám, poněvadž naši otcové neposlouchali slova této knihy a nejednali podle toho všeho, co je v ní psáno.“ Král obeslal všechny přední muže Judy z Jeruzaléma a shromáždil je k sobě. Král vystoupil do Hospodinova domu a s ním všichni judští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kněží, proroci, všechen lid od malého k velkému. Dal číst posluchačům všechna slova smlouvy nalezené v Hospodinově domě. Král stál na vyvýšeném místě a sjednal před Hospodinem smlouvu, že budou jednat podle Hospodina, zachovávat jeho příkazy, výstrahy a nařízení celým srdcem a celou duší, že budou uplatňovat slova této smlouvy, napsaná v této knize. Všechen lid se ke smlouvě přidal.



Mezizpěv – Žl 119,33.34.35.36.37.40
Ukaž mi, Hospodine, cestu svých příkazů.

Ukaž mi, Hospodine, cestu svých příkazů,
a budu ji věrně zachovávat.

Pouč mě, ať zachovám tvůj zákon
a chráním ho celým svým srdcem.

Voď mě po stezce svých předpisů,
neboť v ní mám zalíbení.

Nakloň mé srdce k svým přikázáním,
nikoli však k nespravedlivému zisku.

Odvrať mé oči, ať nevidí marnost,
dej mi život na své cestě!

Hle, toužím po tvých nařízeních,
dej mi život pro svou spravedlnost!



Zpěv před evangeliem – Jan 15,4.5b
Aleluja. Zůstaňte ve mně a já zůstanu ve vás, praví Pán; kdo zůstává ve mně, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

Evangelium – Mt 7,15-20

Poznáte je po jejich ovoci.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před nepravými proroky: přicházejí k vám převlečeni za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci. Copak se sklízejí z trní hrozny nebo z bodláků fíky? Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale špatný strom nese špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani špatný strom nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně. Poznáte je tedy po jejich ovoci.“

Komentář: 2 Král 22,8-13; 23,1-3
Nalezená kniha Zákona vyvolala „zemětřesení“ ve společnosti. Dokáže mě Boží slovo pohnout k akci? Neberu jej pouze jako jednu z mnoha nabídek v mobilu, v tabletu?

23. 6. slavnost Narození sv. Jana Křtitele

1. čtení – Iz 49,1-6

Dám tě národům jako světlo.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl. Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval. Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“ Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. Mé právo je však jistě u Hospodina a má mzda u mého Boha.“ Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele. Tak jsem ve cti u Hospodina, (protože) Bůh můj je mou silou. Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“



Mezizpěv – Žl 139,1-3.16-14ab.14c-15
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši,
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu,
spřádán v hlubinách země.



2. čtení – Sk 13,22-26
Jan kázal před příchodem Kristovým.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Pavel řekl: „Bůh dal praotcům za krále Davida, o němž vydal (pochvalné) svědectví: `Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.' Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: ` Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.' Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse.



Zpěv před evangeliem – Lk 1,76
Aleluja. Ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu. Aleluja.

Evangelium – Lk 1,57-66.80

Jeho jméno je Jan.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“ Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským (národem).

Komentář: Lk 1,57-66.80
Hospodin připravuje svůj lid pro nás nečekaně: předchůdce samotného Pána se narodí z matky dosud neplodné, otec údivem oněmí. Dokážeme my být stále z něčeho překvapeni?

24. 6., slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

1. čtení – Ez 34,11-16

Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek.

Čtení z knihy proroka Ezechiele.

Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase. Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich vlasti, budu je pást na izraelských horách, v údolích i na zemských lučinách. Povedu je na tučnou pastvu, budou přebývat na nejvyšších izraelských horách, odpočinou si tam dobrém ovčinci, na izraelských horách budou požívat žírnou pastvu. Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek – praví Pán, Hospodin. Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu svědomitě.“



Mezizpěv – Žl 23,2-3a.3b-4.5.6
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.
Občerstvuje mou duši.

Vede mě po správných cestách,
pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha.

Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.

Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.



2. čtení – Řím 5,5-11
Bůh dokazuje svou lásku k nám.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán. Kristus přece v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky. Vždyť sotva kdo položí život za spravedlivého
možná, že se někdo umřít odhodlá za toho, kdo je mu milý. Ale Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky. Tím spíše tedy budeme zachráněni skrze něho od (Božího) hněvu teď, když jsme ospravedlněni jeho krví. Neboť jestliže jsme s Bohem byli usmířeni smrtí jeho Syna v době, kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni, tím spíše – po usmíření – budeme zachráněni jeho životem. Ba ještě více! Smíme se i chlubit Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, protože skrze něho se nám nyní dostalo usmíření.



Zpěv před evangeliem – Jan 10,14
Aleluja. Já jsem dobrý pastýř, praví Pán, znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Aleluja.

Nebo: Mt 11,29ab

Aleluja. Vezměte na sebe mé jho, praví Pán, a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. Aleluja.

Evangelium – Lk 15,3-7

Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš pověděl farizeům a učitelům Zákona toto podobenství: „Kdo z vás, když má sto ovcí a jednu z nich ztratí, nenechá těch devětadevadesát v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde? A když ji najde, s radostí si ji vloží na ramena. Až přijde domů, svolá své přátele i sousedy a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.' Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti, kteří obrácení nepotřebují.“

Komentář: Ez 34,11-16
Jakou hodnotu má každý z nás pro Pána, může být pro mé sebevědomí povzbuzením. I já vyhledávám to, co je pro mě cenné!

25. 6., památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie

1. čtení – Iz 61,9-11

Radostí jásám v Hospodinu.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Rod mého lidu bude známý mezi pohany a jejich potomstvo uprostřed národů. Kdo je spatří, všichni uznají: "To je rod, jemuž Hospodin žehná!" Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.



Mezizpěv – 1 Sam 2,1.4-5.6-7.8abcd
Mé srdce jásá v Bohu, mém spasiteli.

Srdce mé jásá v Hospodinu,
moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.
Ústa se otvírají proti mým nepřátelům,
neboť se raduji z tvé pomoci.

Luky siláků se lámou,
ale slabí se opásávají silou.
Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb;
kdo hladověli, mohou ustat od práce.
Neplodná dostává sedm dětí,
matka mnoha synů vadne osamělá.

Hospodin usmrcuje i oživuje,
uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.
Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout,
ponižuje a povyšuje.

Pozvedá z prachu ubožáka,
ze smetiště povyšuje chudáka,
aby ho posadil mezi knížaty
a obdařil ho stolcem slávy.



Zpěv před evangeliem – srov. Lk 2,19
Aleluja. Blahoslavená Panna Maria uchovávala Boží slovo v srdci a rozvažovala o něm. Aleluja.

Evangelium – Lk 2,41-51

Tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíšovi rodiče putovávali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty; teprve potom ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho (rodiče) uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.“ Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci. Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.

Komentář: Lk 2,41-51
Hledání Ježíše je v tradici spojeno s jednou ze sedmi bolestí Panny Marie. Povzbuzení: velké věci se rodí z bolesti. Chci mít spolu s Matkou Boží podíl na růstu církve?

 

 

 

SOUVISEJÍCÍ:

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz