11. neděle v mezidobí - Cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

VSTUPNÍ ANTIFONA
Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám, tys má pomoc, nezavrhuj mě, neopouštěj mě, Bože, můj spasiteli!

VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, sílo všech, kdo v tebe doufají, bez tebe lidská slabost nic nezmůže; vyslyš naše prosby a nepřestávej nám pomáhat svou milostí, abychom plnili tvá přikázání a vždycky smýšleli i jednali podle tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Na začátku 6. stol. př. Kr. byl Izrael dobyt babylonským králem a mnoho lidí včetně Ezechiela bylo odvedeno do zajetí. Nově dosazená vláda v Izraeli, konkrétně král Sidkijáš, usilovala o tajné spojenectví s Egyptem, což skončilo o deset let později zdrcující tragédií. Ezechiel tyto události předpovídá (Ez 17), ale přislibuje Boží řešení – mesiáše. I z toho mála, co zbude, může vzejít nový lid!

Ez 17,22-24

Tak praví Pán, Hospodin: „Já vezmu z vrcholku vysokého cedru slabou větévku, ulomím ji z jeho nejvyšších výhonků a zasadím ji sám na vysoko vyčnívající hoře.
Na vysoké Izraelově hoře ji zasadím, vyžene větve, vyraší výhonky, ponese plody, stane se nádherným cedrem. Pod ním budou hnízdit ptáci všeho druhu, budou hnízdit ve stínu jeho ratolestí.
Poznají pak všechny polní stromy, že já jsem Hospodin: ponižuji strom vysoký, povyšuji strom nízký, dávám uschnout stromu zelenému, vypučet stromu suchému. Já, Hospodin, jsem to řekl a učinil.“

ŽALM 92

Navazujeme na tematiku stromu, růstu, přírody. Za těmito obrazy prostupujícími celé Písmo můžeme vidět ty, kteří žijí podle Božího zákona.

Odpověď: Dobré je chválit Hospodina.

Dobré je chválit Hospodina, – opěvovat tvé jméno, Svrchovaný! – Zrána hlásat tvé milosrdenství – a za noci tvou věrnost.
Spravedlivý pokvete jak palma, – poroste jak cedr na Libanonu. – Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, – pokvetou v nádvořích našeho Boha.
Ještě ve stáří budou přinášet užitek, – zůstanou šťavnatí a svěží, – aby hlásali, jak spravedlivý je Hospodin, – má skála, v němž není nepravosti.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel se musí hájit: jeho úmysly pocházejí skutečně od Boha. Proto nezastírá před čtenáři svoji svízelnou situaci (2 Kor 4,7-12). Realita tohoto světa není cílem naší pouti, ten leží za její hranicí. Pavel tím nezpochybňuje dar života a nutnost ho chránit. Všimněme si také z hlediska obsahu víry důležité zmínky o Božím soudu.

2 Kor 5,6-10

Bratři! Jsme ustavičně plni důvěry. Víme, že dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána. To proto, že v nynějším stavu v Boha jen věříme, ale dosud ho nevidíme. Jsme však plni důvěry a chtěli bychom raději opustit domov tělesný a odebrat se do domova k Pánu.
A proto stůj co stůj usilujeme o to, abychom se mu líbili, ať už v domově těla zůstáváme, nebo se z něho odebíráme. My všichni se přece musíme objevit před Kristovým soudem, aby každý dostal odplatu za to, co za života udělal dobrého nebo špatného.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Semeno je Boží slovo, rozsévač je Kristus. Každý, kdo ho nalezne, vytrvá navěky. Aleluja.

EVANGELIUM

Podobenství mají pomoci porozumět světu víry: jde o obraznou řeč a nelze je vykládat doslova. Boží království tedy není ani člověk, ani semeno, ale „je to s ním podobně, jako když…“ Hořčičné semínko z dnešního podobenství (Sinapis nigra, hořčice černá) může totiž vyrůst i do výšky 2,5 m.

Mk 4,26-34

Ježíš řekl zástupu: „Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe přináší plody: napřed stéblo, potom klas, pak zralé zrno v klasu. Když pak se ukáže zralý plod, hned člověk vezme srp, protože nastaly žně.“
Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím ho znázorníme? Je jako hořčičné zrnko: Když se zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi, ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny jiné zahradní rostliny; vyžene tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“
Mnoha takovými podobenstvími jim hlásal Boží slovo, jak to mohli pochopit. Bez podobenství k nim nemluvil. Když však byl se svými učedníky sám, všechno vysvětloval.

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ
Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím: abych směl přebývat v Hospodinově domě po všechny dny svého života.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Pozvals nás, Bože, k hostině, která je obrazem jednoty všech, kdo byli ve křtu spojeni s Kristem; dej, ať působením této svátosti roste a upevňuje se jednota tvé církve. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Nejednou zaslechneme nebo i sami prožijeme strach, jak to dopadne se světem, církví, zdravotnictvím... Mnohdy tu důvody k obavám jsou, vždyť nic není neměnné. Někdy se ale do takového strachu promítne naše vlastní smýšlení. Může tak ukázat, že žijeme s pocitem, že všechno záleží jen na nás, našem výkonu a bez nás se svět zhroutí. To je obrovský omyl. Boží království roste, ať se nám to líbí nebo ne, ať ho někdo boří nebo podporuje. Je třeba přiložit ruku k dílu, pomoci, ale pozor na všechny, kteří se označují za zachránce světa! Tím jediným Zachráncem je náš Pán. Můžeme být „ustavičně plni důvěry“, i když se věci právě nyní nevyvíjejí pozitivně.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

17. 6. 2024, Pondělí 11. týdne v mezidobí

1 Král 21,1-16

Nábot z Jizreelu měl vinici, která byla u paláce Achaba, krále samařského. Achab řekl Nábotovi: "Postup mi svou vinici, abych si z ní udělal zelinářskou zahradu, protože je blízko mého domu. Dám ti za ni vinici lepší, nebo chceš-li, zaplatím ti za ni stříbrem." Nábot odpověděl Achabovi: "Chraň mě Hospodin, abych ti dal dědictví po předcích!" Achab přišel do svého domu mrzutý a rozhněvaný kvůli řeči, kterou s ním mluvil Nábot z Jizreelu, když mu řekl: "Nedám ti dědictví po svých předcích." Lehl si na lůžko, odvrátil svou tvář a nechtěl jíst. Přišla k němu jeho žena Jezabel a ptala se ho: "Proč jsi mrzutý, že nechceš ani jíst?" Odpověděl jí: "Mluvil jsem s Nábotem z Jizreelu a řekl jsem mu: `Postup mi svou vinici za stříbro, nebo chceš-li, dám ti za ni jinou vinici,' ale on řekl: `Nedám ti svou vinici!'" Tu mu jeho žena Jezabel řekla: "Ty ale umíš vládnout nad Izraelem! Vstaň, najez se a buď dobré mysli! Já už ti opatřím vinici Nábota z Jizreelu!" Napsala v Achabově jménu dopis, zapečetila ho jeho pečetí a poslala dopis předním mužům a vznešeným spoluobčanům Nábotovým. V dopise napsala: "Vyhlaste půst a posaďte Nábota mezi přední lidi. Posaďte před něho i dva ničemy, a ti ať ho obžalují: `Proklínal jsi Boha a krále!' Vyveďte ho ven a ukamenujte k smrti!" Mužové města, předáci a jeho vznešení spoluobčané, provedli to, co jim Jezabel rozkázala, jak bylo napsáno v dopise, který jim poslala. Vyhlásili půst a posadili Nábota mezi přední lidi. Pak přišli dva ničemové, sedli si před něj, a ti ničemové obžalovali Nábota před lidem: "Nábot proklínal Boha a krále!" Vyvedli ho ven z města a ukamenovali ho, že zemřel. Poslali Jezabel vzkaz: "Nábot byl ukamenován, je mrtev!" Když Jezabel slyšela, že Nábot byl ukamenován a je mrtev, řekla Achabovi: "Vstaň, zaber vinici Nábota z Jizreelu, kterou ti odpíral dát za stříbro. Nábot už nežije, je mrtvý." Když Achab slyšel, že Nábot je mrtev, vstal a sestoupil do vinice Nábota z Jizreelu, aby se jí zmocnil.

Žl 5,2-3.5-6.7

Hospodine, slyš moje slova,
všimni si mého nářku!
Naslouchej mé hlasité prosbě,
můj králi a můj Bože!

Ty nejsi Bůh, kterému by se líbila nepravost,
zlý u tebe prodlévat nesmí
ani rouhači před tebou neobstojí.

Nenávidíš každého zločince,
hubíš všecky lháře;
od vraha a podvodníka
se odvrací Hospodin s odporem.

Mt 5,38-42

Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko a zub za zub.' Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, (tomu) nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej."

Komentář: Mt 5,38-42
Nastavení druhé tváře neznamená nechat se otloukat. Spíše nastavit zrcadlo špatnosti, a tak ji usvědčit! Ano, a udělat „něco navíc“!

18. 6. 2024, Úterý 11. týdne v mezidobí

1 Král 21,17-29

(Když zemřel Nábot,) ozvalo se Hospodinovo slovo Tišbanu Eliášovi: "Vstaň, sestup naproti Achabovi, králi izraelskému, který sídlí v Samaří. Hle, je v Nábotově vinici, neboť tam sestoupil, aby se jí zmocnil. Řekneš mu: `Tak praví Hospodin: Zabil jsi a zmocnil ses?' Pak dodáš: `Tak praví Hospodin: Na místě, kde lízali psi krev Nábotovu, budou psi lízat i krev tvou!'" Achab řekl Eliášovi: "Chytils mě při činu, můj nepříteli?"O dpověděl: "Ano, chytil! Poněvadž ses zaprodal k tomu, co je zlé v Hospodinových očích, hle - já na tebe přivedu neštěstí a zametu za tebou, vyhladím Achabovi v Izraeli každého mužského potomka, ať svobodného nebo otroka. Udělám s tvým domem jako s domem Jorobeama, syna Nabatova, jako s domem Baši, syna Achijova, kvůli pohoršení, kterým jsi pohoršil a k hříchu svedl Izraele. Také proti Jezabel mluví Hospodin toto: Psi sežerou Jezabel před hradbami Jizreele. Kdo z Achabovy rodiny zemře v městě, toho sežerou psi, kdo zemře na poli, toho sežerou ptáci nebes. Jistě nikdo nebyl takový jako Achab, který se zaprodal k tomu, co je zlé v Hospodinových očích, poněvadž ho svedla jeho žena Jezabel. Hanebně jednal, přidržel se model a všeho, co dělali Amorité, které Hospodin vyhnal před Izraelem." Když Achab slyšel tato slova, roztrhl si šaty, oblékl si žínici na holé tělo, postil se, spal v žínici a chodil stísněn. Tu se ozvalo Hospodinovo slovo Tišbanu Eliášovi: "Vidíš, jak se Achab pokořil přede mnou? Poněvadž se přede mnou pokořil, nepřivedu neštěstí na jeho dům v jeho dnech, ale přivedu neštěstí ve dnech jeho syna."

Žl 51,3-4.5-6a.11+16

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu
a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé.

Odvrať svou tvář od mých hříchů
a zahlaď všechny mé viny.
Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli,
ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.

Mt 5,43-48

Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete jen své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."

Komentář: Mt 5,43-48
Církev vítězí nad svými nepřáteli právě tím, že se za ně modlí. Dnes mě Pán znovu zve k dokonalosti – chce opravdu, abych byl jeho obrazem.

19. 6. 2024, Středa 11. týdne v mezidobí

2 Král 2,1.6-14

Když Hospodin chtěl odnést Eliáše ve vichřici do nebe, šel Eliáš a Elizeus z Gilgalu. (Když přišli do Jericha), řekl Eliáš Elizeovi: "Zůstaň, prosím, zde, neboť Hospodin mě posílá k Jordánu." (Elizeus) odpověděl: "Jako že je živ Hospodin a jako že jsi živ ty, neopustím tě!" Šli tedy oba. Šlo také padesát z prorockých učedníků a stanuli daleko stranou, zatímco se ti dva zastavili u Jordánu. Eliáš vzal svůj plášť, svinul ho a udeřil jím o vodu, takže se rozdělila na dvě strany a oba přešli suchou nohou. Když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: "Žádej si, co bych ti měl udělat, dříve než budu od tebe vzat." Elizeus odpověděl: "Prosím, ať jsou na mně dvě třetiny tvého ducha!" (Eliáš) řekl: "Těžkou věc žádáš. Uvidíš-li mě, až budu od tebe vzat, stane se ti tak, neuvidíš-li, nestane se." Když tak spolu šli a mluvili, hle - ohnivý vůz s ohnivými koňmi oddělil je od sebe a Eliáš vystoupil ve vichřici do nebe. Elizeus to viděl a zvolal: "Otče můj, otče můj, který řídíš válečný vůz Izraele!" Když už ho neviděl, chopil se svých šatů a roztrhl je na dva kusy. Zdvihl Eliášův plášť, který z něho spadl, obrátil se a stanul na břehu Jordánu. Vzal Eliášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím o vodu a pravil: "Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?" Když udeřil o vodu, ta se rozdělila na dvě strany a Elizeus přešel.

Žl 31,20.21.24

Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine,
uchovals ji těm, kdo se tě bojí,
popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.

Tvoje tvář je jim bezpečnou ochranou
před spiknutím lidí,
ukrýváš je ve stanu
před svárlivými řečmi.

Milujte Hospodina, všichni jeho svatí,
Hospodin zachovává věrné,
ale plnou měrou odplácí těm,
kdo si počínají drze.

Mt 6,1-6.16-18

Ježíš řekl svým učedníkům: "Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí."

Komentář: Mt 6,1-6.16-18
Můj vztah k Bohu je maximálně intimní a důvěrný. Právě ve skrytosti se mohu připravit na společné slavení s celou církví! Pocta vzdávaná veřejně pak bude upřímnější.

20. 6. 2024, Čtvrtek 11. týdne v mezidobí

Sir 48,1-15

Prorok Eliáš povstal jak oheň a jeho slovo plálo jak pochodeň. Přivedl na ně hlad a svým rozhorlením zmenšil jejich počet, neboť nemohli snést příkazy Páně. Slovem Páně zavřel nebe, třikrát dal sestoupit ohni. Jak ses proslavil, Eliáši, ve svých divech, kdo se může chlubit, že je ti podobný? Ty jsi mrtvého vyrval smrti z podsvětí slovem Nejvyššího. Vrhal jsi krále do zkázy, vážené muže jsi shodil z jejich lůžek. Slyšel jsi na Sinaji výtky a na Chorebu rozsudky pomsty. Pomazal jsi krále za mstitele a proroky za své nástupce. Byl jsi uchvácen ohnivým vichrem ve voze s ohnivými koňmi. Je psáno o tobě, že jsi připraven pro určitý čas, abys utišil hněv, dříve než vzplane, abys otcovo srdce smířil se synem a obnovil Jakubovy kmeny. Šťastní, kdo tě viděli a tvým přátelstvím byli vyznamenáni! Když byl Eliáš uchvácen vichrem, byl jeho duchem naplněn Elizeus; za svého života se před vládcem nechvěl a nikdo nad ním neměl moci. Nic mu nebylo nesnadné, i po smrti prorokovalo jeho tělo. Za svého života dělal divy, i po smrti byla úžasná jeho díla.

Žl 97,1-2.3-4.5-6.7

Hospodin kraluje, ať zajásá země,
ať se radují, četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují,
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.

Předchází jej oheň
a kolem dokola spaluje protivníky
. Jeho blesky ozařují svět,
země to vidí a chvěje se.

Jako vosk se taví hory před Hospodinem,
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost
a všechny národy vidí jeho slávu.

Hanbí se všichni ctitelé model,
kteří se chlubí bůžky,
všichni andělé se mu koří.

Mt 6,7-15

Ježíš řekl svým učedníkům: "Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov. Nebuďte tedy jako oni. Vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. Vy se tedy modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého. Jestliže totiž odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec; ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše poklesky."

Komentář: Mt 6,7-15
Vezmu Pána za slovo: kéž nás v našich pokušeních neopouští! Zamyšlení nad tolikrát vyřčenými prosbami mě má přivést k hlubšímu pohledu na modlitbu Páně.

21. 6. 2024, Pátek 11. týdne v mezidobí

2 Král 11,1-4.9-18.20

Když Atalja, matka krále Achazjáha, viděla, že její syn je mrtev, rozhodla se vyhubit všechno královské potomstvo. Jehošaba, dcera krále Jorama a sestra Achazjáhova, vzala Joaše, syna Achazjáhova, i jeho kojnou, a tajně ho odvedla ze středu královských synů, kteří byli pobíjeni, a skryla ho před Ataljou v ložnici, takže nebyl zabit. Byl s ní ukryt v Hospodinově domě šest let, zatímco Atalja vládla nad zemí. Sedmého roku poslal (velekněz) Jojada pro setníky Karů a tělesné stráže a přivedl je k sobě do Hospodinova domu. Sjednal s nimi smlouvu, když je v Hospodinově domě zavázal přísahou. Pak jim ukázal králova syna. Setníci vykonali všechno, co jim nařídil kněz Jojada. Každý vzal své mužstvo, jak ty, kteří nastupovali službu v sobotu, tak ty, kteří ji v sobotu končili, a přišli ke knězi Jojadovi. Kněz dal setníkům oštěpy a štíty, které patřily králi Davidovi a byly v Hospodinově domě. Tělesní strážci se postavili - každý v ruce zbraň - od jižního rohu chrámu k jeho severnímu rohu mezi oltářem a budovou chrámu, a tu (kněz) vyvedl králova syna, vložil na něj diadém a náramky, prohlásil ho za krále a pomazal. (Lidé) tleskali rukama a volali: "Ať žije král!" Když Atalja slyšela hlas lidu, přišla k lidu do Hospodinova domu. Podívala se, a hle - král stál na vyvýšeném místě, jak bylo zvykem, zpěváci a trubači u krále a všechen venkovský lid plný radosti troubil do trub. Atalja si roztrhla šaty a zvolala: "Zrada, zrada!" Kněz Jojada nařídil setníkům, velitelům vojska: "Vyveďte ji ven z nádvoří; kdo za ní půjde, bude zabit mečem!" Kněz totiž poručil, aby nebyla zabita v Hospodinově domě. Vložili tedy na ni ruce a šla do královského domu cestou, kudy vcházeli koně, a tam byla zabita. Jojada sjednal smlouvu mezi Bohem a králem i lidem, který se zavázal, že bude lidem Hospodinovým, a druhou smlouvu mezi králem a lidem. Všechen lid z venkova přišel do Bálova chrámu, zbořili ho, jeho oltáře a obrazy rozbili na kusy a Mátana, kněze Bálova, zabili před oltáři. Kněz ustanovil stráže nad Hospodinovým domem. Všechen venkovský lid se radoval, ale město se nevzrušilo. Atalju pak zabili v královském domě.

Žl 132,11.12.13-14.17-18

Přísahal Hospodin Davidovi
s věrností, kterou neporuší:
"Potomka z tvého rodu
dosadím na tvůj trůn.

Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu,
na mé příkazy, kterým je naučím,
též jejich synové navěky
budou sedět na tvém trůně!"

Neboť Hospodin si vyvolil Sión,
přál si ho mít za své sídlo:
"To je můj příbytek navěky,
zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.

Zde dám vyrašit rohu Davidovu,
rozžehnu svítilnu svému pomazanému.
Jeho nepřátele obléknu v hanbu,
ale na něm zazáří má koruna."

Mt 6,19-23

Ježíš řekl svým učedníkům: "Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si však poklady v nebi, kde je ani mol, ani rez nekazí a kam se zloději nemohou prokopat a krást. Vždyť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Oko je pro tělo jako svítilna. Je-li tedy tvé oko zdravé, celé tvé tělo bude jasné. Je-li však tvé oko nemocné, celé tvé tělo bude temné. Jestliže tedy tvé vnitřní světlo je tmou, jak hluboká bude sama temnota!"

Komentář: Mt 6,19-23
Čistý, jednoduchý pohled je výzvou společnosti, která tolik věcí zastírá, komplikuje a snaží se, aby pravda nevyšla najevo. I zde může Ježíšův pohled uzdravit!

22. 6. 2024, Sobota 11. týdne v mezidobí

2 Kron 24,17-25

Když Jojada zemřel, přišla judská knížata ke králi (Joašovi) a poklonila se mu; tehdy je král vyslyšel. Opustili dům Hospodina, Boha svých otců, a sloužili posvátným kamenům a modlám. Ale pro tuto jejich vinu se vylil na Judu a Jeruzalém Boží hněv. Posílal jim proroky, aby je vrátili Hospodinu, zapřísahali je, ale oni neposlechli. Boží duch se zmocnil Zachariáše, syna kněze Jojady, a ten se postavil uprostřed lidu a říkal jim: "Tak praví Bůh: Proč přestupujete Hospodinova přikázání? Nebudete mít úspěch! Protože jste opustili Hospodina, on opustil vás!" Tu se proti němu spikli a na králův příkaz ho ukamenovali v nádvoří Hospodinova domu. Král Joaš si nevzpomněl na milosrdenství, které mu prokázal (velekněz) Jojada, otec (Zachariášův), a zabil jeho syna (Zachariáše). Když ten umíral, řekl: "Hospodin to vidí a pomstí to!" A vskutku, na konci roku vytáhlo proti (králi Joašovi) aramejské vojsko, vnikli do Judska a do Jeruzaléma a povraždili všechna knížata lidu a všechnu kořist poslali damašskému králi. Ačkoli bylo aramejské vojsko počtem mužů malé, když přišlo, Hospodin vydal do jejich moci vojsko velmi četné, poněvadž opustili Hospodina, Boha svých otců. Tak vykonali trest nad Joašem a opustili ho těžce zraněného. Když odešli, spikli se proti němu jeho služebníci, aby pomstili krev syna kněze Jojady, zabili ho na lůžku a on umřel. Pohřbili ho v Davidově městě, ale nepohřbili ho v královských hrobkách.

Žl 89,4-5.29-30.31-32.33-34

Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným,
přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Navěky zajistím tvůj rod
a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.

Navěky mu zachovám svou milost,
má smlouva s ním platit nepřestane.
Dám věčné trvání jeho rodu,
jeho trůn bude jako věk nebes.

Jestliže jeho synové opustí můj zákon
a nebudou jednat podle mých příkazů,
jestliže poskvrní má ustanovení
a nezachovají má přikázání:

Potrestám metlou jejich nepravost
a ranami jejich provinění.
Svou milost mu však neodejmu
a svou věrnost neporuším.

Mt 6,24-34

Ježíš řekl svým učedníkům: "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat, a druhého milovat, nebo se bude prvního držet, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na ptáky: Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o mnoho cennější než oni? Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku? A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou - a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je, a zítra se hodí do pece, čím spíše vás, malověrní! Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. Nedělejte si proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení."

Komentář: Mt 6,24-34
Kdybych se opravdu řídil těmito slovy, Ježíšův klid a pokoj by mě udělal tolik šťastným a vyzařoval by ze mě i navenek…

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz