"Hajzl" z Jericha

Níže uvedený text jsme již jednou zveřejnili před několika lety. A protože byl trochu kontroverzní, přišlo nám na něj mnoho ohlasů. Zveřejňujeme ho tedy ještě jednou - včetně výběru z ohlasů...

***

V Jerichu byl jeden člověk, který byl - jak bychom dnes s prominutím lidově řekli: velký „hajzl“. Jmenoval se Zacheus a byl to ředitel celníků, velký podvodník a velký pracháč. Měl v kapse peníze, které nakradl jednotlivým lidem z celého města - díky svému postavení ve státní správě. Nikdo ho asi neměl rád.

A ždyž do města vešel Ježíš, mnoho lidí ho chtělo vidět, slyšet, o něco poprosit…  Zacheus měl ale smůlu. Byl malé postavy a rozhodně nemohl počítat s tím, že by ho někdo z lásky pustil dopředu. 

A co na to Zacheus, že se nedostal dopředu?

Uměl si vždy poradit.
Vylezl na strom, aby mohl zahlédnout celebritu - Ježíše,
který právě procházel kolem.

A co na to Ježíš?

Ježíš se pod ním zastavil, oslovil Zachea jménem,
nic mu nevytýkal, nekritizoval ho, ale …
... pozval se k němu domů na oběd!

A co na to lidé?

Byli naštvaní.
„Zas ten Zacheus má navrch.
Cožpak ani Ježíš nepozná, co je ten Zacheus opravdu zač?!
Bude ho hostit z peněz, které nám ukradl!“

A co na to Zacheus?

Ježíšovo jednání se dotklo jeho srdce.
A hned v síle toho, co s Ježíšem zažil reagoval:
„Polovici svého majetku, Pane, dám chudým,
a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!“

A co na to Ježíš?

Řekl: „Dnes přišla do tohoto domu spása.
Přišel jsem totiž hledat a zachránit, co zahynulo.“

A co na to my?

Za prvé: Rozhlédněme se kolem sebe, kolik takových "hajzlů" máme kolem sebe. Dejme jim šanci. Nebojme se požehnat někomu z nich. Ať už jsou to poslanci, ministři, premiéři, prezidenti, státní úředníci nebo kdokoliv v našem nejbližším okolí. Vyberme si třeba právě nyní jen jednoho z nich - který nám třeba nejvíce pije krev - a svolávejme na něj Boží požehnání. Na politické, společenské i osobní scéně máme mnoho inspirace... (Modlitba za "hajzla" ovšem není schválením jeho skutků...)

Za druhé: Dejme šanci i tomu „hajzlovi" v nás. Nebojme se Ježíšovi předložit vše to, co třeba již léta vláčíme, čím škodíme sobě i svému okolí. Odevzdejme a odevzdávejme mu toto vše pravidelně. On chce a může proměňovat naše nitro a následně i naše jednání.

On totiž Ježíš chce přijít ke každému z nás
a nabízí nám svou přítomnost,
lásku bez hranic, 
a naplněný
život.

 

---

Následná reflexe textu na základě ohlasů našich čtenářů

 

Lze na webu vira.cz používat silnější výrazy? 

Při přípravě tohoto textu jsme se v redakci dohadovali, jak daleko lze dojít na webu vira.cz v používání silných výrazů. Ono někdy nelze použít eufemistický (jemný) výraz pro to, co by jednoznačně vystihl výraz ostřejší.  Hledali jsme totiž, jaká existují synonyma pro lidové slovo „hajzl“. A dobrali jsme se, že pro toto slovo lze použít následující výrazy: darebák, lump, bídák, padouch, prevít... Ale každé toto náhradní slovo ztrácí na významové síle jaderného a jasného českého slova hajzl. 

Varianty nadpisu:

• Svině z Jericha
• Darebák z Jerich
• Hajzl z Jericha
• Velký hajzl z Jericha
• Velký hajzl malé postavy
• Ježíš v domě hajzla
• Ježíš navštívil hajzla
• Hajzl hostil Ježíše
• Hajzl na stromě
• Jak hajzl potkal Ježíše
• Jak se Ježíš setkal s hajzlem
• Jak hajzl hostil Ježíše z nakradených peněz

 

Výběr z ohlasů:

Milovaná redakce ;-)

I když vůbec netuším, jestli si můj mail někdo přečte, nedokáži nenapsat. 

I darebák v názvu článku mne zaujal, přestože já bych hlasovala pro Hajzla na stromě :-) ...článek samotný mne dostal, pobavil a poučil zároveň a to tak úžasným způsobem! Zachytili jste v něm to, co mi tak často uniká. Ježíšův pohled nahoru, oslovení jménem a pozvání "dolů"...bez výčitek, bez odsouzení nás Ježíš volává každý den, z pyšného postoje nahoře do svobody života Božích dětí dole...nohama na zemi...
Díky Vám všem za Vaši práci! 
Díky, že jsem si zase připomněla, že nemám zapomínat slézat dolů :-) I já někdy bývám hajzl na stromě :-D

S Láskou MG

---

Vřele děkuji za nekonvenční přístup k tématům z evangelia a jejich interpretacím... domnívám se, že to je přesně to, jak je nutné na věci nahlížet, aby byly současnému člověku bližší... a oslovily jej.

Díky, díky!

Andrea

---

Velmi souzním s hlavním poselstvím i s jednotlivými povzbuzeními sdíleného textu. Mám jen jednu zásadní biblistickou otázku: Lze toto poselství a tyto důrazy opravdu vyčíst z Lk 19,1-10? Nebo jinak řečeno: Odkud lze vyčíst, že Zacheus je Lukášem v tomto příběhu úmyslně prezentován jako "velký darebák (hajzl, lump, bídák, padouch, prevít...)", který "mnoho lidí okradl"??? 

Ve vlastním Lukášově textu vidím jen poznámku, že to byl "vrchní celník, velmi bohatý", a pak také, že se rozhodl, že "jestli někoho o něco ošidil", tak že mu to "nahradí čtyřnásobně". Pak tu máme význam slova "(vrchní) celník", které by mohlo evokovat veřejného hříšníka. Ale, zvláště když zohledníme smysl hebrejského jména ZAKAJ = čistý, nevinný, to nutně nemusí být tento případ (ani farizeové nebyli všichni "farizejští" apod.). 

Při doslovném překladu věty o rozdávání poloviny majetku a nahrazování škod se dokonce může zdát, že již dávno před setkáním s Ježíšem polovinu svého majetku dával (stále dává a i nadále bude dávat) chudým a jestliže někdy (omylem?) někoho ošidil, tak že mu to již dávno před setkáním s Ježíšem zpravidla vrátil (opakovaně vrací a bude i dále vracet). 

Tak kde se najednou vzal ten "velký hajzl"? Není to jako s tím "bohatým mladíkem", který sice "od mládí zachovával přikázání", ale kdo ví, kolik mu vlastně bylo? :-O

PS: Jinak mně osobně vulgarismy zvažovaného typu nevadí. ;-)

Petr Hruška

*

Odpověď Petru Hruškovi od vira.cz:

Díky za jiný úhel pohledu pohled na věc a za "souznění" s poselstvím a povzbuzením! :-)

Reagujeme bodově:

Samozřejmě nelze jednoznačně určit, jak to se Zacheem přesně doopravdy bylo. Komentáře, homilie atd. vycházejí jen z toho, co lze vyčíst ze souvislostí (a každý z nich může vyčíst trochu jiný akcent, úhel pohledu).

Co se týče jména Zacheus (přel. „čistý“, pravděpodobně vycházející ze jména Zakkaj – což může být zdrobnělina od jména Zachariáš) nemusí to být jen „nomen omen“, naopak – jeho jméno může být smutnou ironií. Tak tomu bývá i dnes, např. pan Štědrý nemusí být vůbec štědrý, pan Pokorný může být velice pyšný, pan Hruška nemusí mít vůbec rád hrušky a nemusí vypadat jako hruška :-)

Pro teorii „neoblíbenosti“ Zachea a tedy pravděpodobně jako indikátor špatné pověsti a tedy i špatného jednání Zachea může sloužit několik indicií:

-    Celníci byli v Ježíšově době považováni za „hříšníky“ a byli většinou velmi opovrhovaní. Vybírali totiž nepřímé daně prostřednictvím cla podle císařských nařízení (tedy dle nařízení okupační nenáviděné mocnosti) a mnohdy vybírali více – „pro své potřeby“. V evangeliích se o celnících píše na více místech a většinou v negativní souvislosti (např. celník a farizej v chrámě při modlitbě…)

-    Proti Ježíšově návštěvě u Zachea reptali „všichni“. Tedy nejen „spravedliví“ učitelé Zákona a farizeové, ale tedy i učedníci, zástup, protivníci…

Co se týče vědomí viny Zachea „když zjistím, že jsem někoho ošidil“… Tím není řečeno, že neošidil. Lidé mají tendenci vinu potlačovat a špatné jednání nepřiznávat (ani před sebou). Až druzí lidé nebo okolnosti člověku pomůžou nahlédnout pravý stav věcí…

Co se týče doslovného překladu „když zjistím, že jsem někoho ošidil“, je pravda, že nelze jednoznačně určit, zda se dopouštěl vyděračství. Ale vzhledem k jeho velkému bohatství, ke kterému většinou celníci přicházeli okrádáním, lze vytušit, že Zacheus nebyl jiný a proto ta neoblíbenost. 

A navíc lze předpokládat, že evangelista Lukáš tento příběh nenapsal o někom, kdo byl skvělý, dobrý, laskavý, poctivý, dobročinný a který tak po setkání s Ježíšem jen ve svém jednání pokračoval… 

Vira.cz 

*

Reakce Petra Hrušky:

Njn, většina bodů je v podstatě typu "ano, může to být takto, ale také nemusí"... Nejde přeci o to, jak to bylo, ale aby ten příběh dával nějaký smysl. A tam je asi nejklíčovější ta poslední námitka: Fungoval by ten příběh i na "spravedlivého Zachea"? Já jsem přesvědčený, že ano. Šlo by o "obrácení" ne ve smyslu změny směru cesty či nápravy, ale ve smyslu přijetí Ježíše do mého (v podstatě dobrého) života (protiklad bohatého muže, který "smuten odešel" - Zacheus naopak Ježíše "s radostí přijal")... Jinak to vše nemám až tak ze své hlavy, čerpal jsem částečně z Lukáše v Sacra Pagina.

Petr Hruška

---

Dá se to vyjádřit i jinak...vulgarizmy se prostě nehodí.....  (PL) 

---

Ano, pro některé lidi prostě nelze ten eufemistický výraz použít. Jsem ráda, že někdo i v církvi přemýšlí nad tím, jaká pravá slova používat na tom správném místě.;-)  Dami

---

Velmi vtipné, Díky!!!   Eufemismů často ani netřeba, zejména, co se týče souč. politické scény.... pokračujte dál v podobné tónině.  (JN)

---

Skvěle napsané! (Jan B.)

*

Až na ten s-ací domeček.
Adekvátní nevulgarni slovo je previt, protože jde o náboženský příspěvek.
Ve wikipedii je snadno k dohledání (Jana Ř.)

*

Děkuji. Ano, synonym se nabízí řada. Ale různá synonyma mají přece jen i trochu různá zabarvení, v tom je právě krása jazyka. Pro mne v tom textu “hajzl” dost sedí. “Prevít” je příliš měkký, zdá se mi snad až trochu roztomilý. Slovo “prevít” používaly paní učitelky, pokud někdo ve škole vyrušoval. Zatímco “hajzl” je fakt “český” jadrný popis zvlášť škodlivého člověka. Možná ne zrovna zločince, ale škůdce, vyčůránka, zlomyslníka, podvodníka, křiváka...a já nevím jaké ještě všechny ingredience v sobě “hajzl” má :-)

Takže za mne tam “hajzl” patří, jinak text nebude tak živý, tak aktuální, jakým je