1. 9. 2016, IMA (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Křesťanův politický postoj
Vybízím, ať se konají modlitby za všecky, kdo mají moc,
abychom mohli vést život pokojný a klidný,
a aby se všichni lidé zachránili
a došli k poznání pravdy. (srov. 1 Tim 2,1-8)
Křesťanství přežilo
nejroztodivnější politické systémy
Základním posláním křesťanů je budovat Boží království a přinášet dobrou zprávu o Boží lásce všem lidem všech dob a do každého kouta světa.
Křesťané s touto zvěstí za dva tisíce let prošli nejrůznějšími politickými, sociálními a ekonomickými systémy. Důležité pro společenství křesťanů - církev vždy bylo, je a bude, aby se nezabydlela v žádné epoše, aby nesrostla s žádným konkrétním politickým, či kulturním systémem, aby byla otevřená stále pro všechny. Proto jsou i dnes křesťané lidmi orientovanými jak „pravicově“, tak „levicově“, jak lidmi v politice angažovanými, tak i lidmi politicky nevyhraněnými. Křesťané jsou zastoupeni ve všech vrstvách společnosti: učí na univerzitách, ale žijí i jako domorodci v pralesech, jsou to lidé bohatí i chudí, jsou to králové a prezidenti, ale i lidé ze slumů... Za dva tisíce let prošli nejrůznějšími režimy. V mnohých byli pronásledováni a vytěsňováni. Vždy byli ale spolu/tvůrci společnosti. Někdy bohužel propadli i pokušení moci a snažili se druhým svůj pohled diktovat. Ale vždy, když křesťané začali spoléhat jen na svou moc a sílu, nebo se příliš propojili s nějakým aktuálním mocenským systémem, začalo křesťanství upadat. Naopak rozkvétalo a přinášelo užitek vždy, když se nespoléhalo samo na sebe, na lidskou moc, ale obracelo se k Bohu. Křesťané tedy mají s politickými postoji své kontinuální dvoutisícileté zkušenosti...
Jak se mají křesťané stavět k politice
a jak se do ní mají zapojovat?
Konkrétní otázka tedy zní: „Jak se dnes křesťané mají v politice orientovat a jak se k ní mají stavět?“
Částečnou odpovědí by mohl být životní osud jednoho z prvních křesťanů: apoštola Pavla. Pavel, původním jménem Šavel byl původně člověkem, který krutě pronásledoval nově vznikající církev v Jeruzalémě. Byl dokonce přítomen první veřejné popravě – ukamenování jáhna Štěpána (Sk 7,54-60). A možná že právě tato událost, která mnohé křesťany naplnila smutkem, byla pro Pavlovu budoucnost rozhodující. Štěpán totiž těsně před svou krutou smrtí všem aktérům popravy odpustil a modlil se za ně. Tedy neproklínal je, neurážel je, nenadával jim a nezoufal si. Dělal ale pravý opak ve smyslu Kristových slov: „žehnejte a neproklínejte“ a „modlete se za své nepřátele“… Odpuštění je prostředkem, který osvobozuje z pout nenávisti a zášti. A tak se možná právě Pavel, i díky odsouzencově postoji mohl stát tím, který nejenže křesťanství již nadále nepronásledoval, ale stal se jedním z jeho největších šiřitelů v dějinách.
Možná právě v této události je tedy výzva i pro nás tváří v tvář bezmoci vůči politické situaci v naší zemi: nenadávat, neurážet, neodsuzovat a nezlořečit. Ale trvale ve svém srdci odpouštět, žehnat, přimlouvat se a být citlivými na Boží volání, kam Bůh volá právě nás, kde je naše místo a poslání. Nemusíme hned předpokládat, že se z našich politiků stanou apoštolové, ale zcela jistě se něco pohne. Minimálně v nás samých. A to není málo. Protože neexistují „malé role“ v životě. Lékem na stav společnosti totiž nejsou „velcí lidé“, ale velký zástup lidí „malých“, kteří přijímají své vlastní povolání, své poslání a kteří jsou každý na své úrovni, na svém místě.
Křesťanův politický postoj
by se dal shrnout do těchto bodů:
- Nést spoluzodpovědnost a spolupodíl na věcech veřejných
- Zastávat se pravdy, práva, solidarity a spravedlnosti
- Nejednat s nikým na základě přezíravosti a nenávisti, nýbrž s respektem. Což tedy tedy zároveň znamená stále odpouštět (i těm, kdo společnosti škodí) a neživit v srdci nenávist
- Žehnat a vytrvale se přimlouvat i za oponenty a nepřátele (nenadávat a neproklínat)
- Být ve spojení s Kristem, který dává světlo a sílu
- Hledat a přijmout své vlastní poslání a svou vlastní (i malou) odpovědnost a roli v rodině, společnosti, církvi, politice…
Modleme se za naše politiky
Každá modlitba může mít nejrůznější formy. Tak i modlitba za politiky naší země. Níže nabízíme jednu možnou formulovanou modlitbu (zpracovanou podle Českého misálu). Pokud můžete, zapojte se nyní do proudu lidí, kteří ji přednášejí před Boží tvář:
Všemohoucí, věčný Bože,
lidská srdce i životy nás všech jsou ve tvých rukou;
veď všechny, kdo jsou odpovědni za naši společnost a stát,
aby hájili svobodu svědomí a všechna lidská práva,
aby prosazovali spravedlnost a mír
a usilovali o rozvoj naší vlasti.
Prosíme o to skrze Ježíše Krista. Amen
Sovisející:
Adoptuj si svého politika
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: IMA
Související texty k tématu:
Politika
- Politika a křesťan. Podřídit se, anebo postavit na odpor?
- Jaký je křesťanův politický postoj?
- Nepřenechávejme aktivitu jen zlým
- Pád mnoha ´mocných´
- Otrávenost (českou) politikou
- Komunismus barbarizoval naši společnost
- Adoptuj si svého politika
- Ježíš je Králem. Ale čeho?
- Žijeme ve zlých dobách
- Křesťan se má míchat do politiky
Modlitba, meditace:
- Neumím se modlit
- Několik podnětů, jak se (začít) modlit
- Hovořit s Bohem I v našich citech může být pravda...
- Jednoduchý způsob modlitby v každé situaci
- Modlitba pro kohokoliv, kdekoliv a kdykoliv
- Přímluvná modlitba - proč a jak
- Modli se jak umíš, ne jak neumíš Bůh nepotřebuje naše básně
- web o modlitbě: www.modlitba.cz