21. 11. 2020, OVA (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Bůh s námi chce trochu zatřást
„O posledním soudu řekne král těm po levici: Pryč ode mne, neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít…“ (srov. Mt 25, 41-42)
Dnešní evangelium nám dává opět šanci pohlédnout na svůj život z Kristovy perspektivy. Perspektivy, kdy dobrý a naplněný život není určován výkony, ale zcela konkrétně projevenou láskou.
Někoho možná pohlcuje náročné zaměstnání, starosti o zajištění rodiny, péče o domácnost, rodinu, škola... A pokud si někdy dovolí vydechnout, za chvíli se mu hlavou honí, co je ještě třeba stihnout. (Uf, za chvíli budou Vánoce:)! Jiný zas prochází těžkými časy, náročnými vztahy nebo osamělostí; někdy až k zoufalství, že není proč žít, a nevidí smysl toho trápení.
Přesto i do těchto našich konkrétních - neideálních životů zaznívá toto Boží slovo. Někdy mám pocit, že s námi Bůh chce trochu zatřást. Ne aby nás deptal a stresoval se zdviženým prstem: „Tak jakpak si stojíš?“ Netlačí na nás, abychom do všech svých starostí ještě zakomponovali starost o další bližní. Jen ostře připomíná, co je podstatné. Že naše neviditelná služba z lásky k Němu má stěžejní význam pro věčnost. Ne naše úspěchy či neúspěchy. Tvrdost našeho srdce se může lehce stát překážkou naplněného a radostného společenství s Ním na konci věků.
Asi každému z nás nějaký „hladový“ v souvislosti s textem evangelia vytane na mysli. Člověk, který má opravdu hlad a nedostatek prostředků k životu. Nebo člověk „hladový“ po laskavém slově, po projevené pozornosti, po přijetí… A my se raději schováváme do výmluv, že jsme zahlcení prací, unavení, nebo že jiné věci jsou teď důležitější. Mnohdy prostě druhého míjíme úmyslně, protože se nám kontakt s ním příčí a „mně taky nikdo nepomohl“, „sám mám málo“.
Jenže jaká bude moje bilance na konci tohoto dne (týdne, roku, života)? Stokrát shlédnuté zpravodajství? Bezbřehé brouzdání na sociálních sítích? Dosažení dalšího – vyššího levelu v PC hře? Skvělý nákup v akci?! Shlédnutí 55. dílu nekonečného seriálu „ze života“? Super outfit? Po tisící vycíděná kuchyň? Další hora vyžehleného prádla? Každý si můžeme leccos dosadit.
Bůh vidí do našeho srdce, zná nejen naše slabé stránky - prohrané zápasy s leností, předsudky, sobectvím... ale i silné. Každý je od něj máme. Proto nás znovu povzbuzuje, abychom vycházeli ze sebe směrem k druhým. Ví, co je opravdu důležité. Jde totiž o VŠECHNO – o věčný život. O to, jak bude vypadat náš život bez konce.
Někdo vynaloží mnoho úsilí pro malý vstřícný krok, jiný lehko zvládne velkou věc. Nesrovnávejme se s druhými, ale vyprošujme si na svou cestu denně lásku a inspiraci Ducha svatého, trpělivost, schovívavost, posilu…
V každém našem jednání, slově i myšlence vedených láskou, v každém nezištném vydání sebe sama přichází Boží království – do našeho srdce i do srdce obdarovaného. Láska otevírá cesty a boří ledy.
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: OVA
Související texty k tématu:
Drobné dobré skutky
- I velké věci začínají maličkostmi
- Drobné projevy laskavosti nás nic nestojí
- Odhodlat se k maličkosti, (mnohdy) maličkost vůbec není
- Naše dobré jednání není dobré jen pro druhé, ale i pro nás
- Bůh nemá v tomto světě jiné ruce než ty tvoje...
- Působil tam, kde smrt byla lepší než život
- Naším úkolem není být druhou Matkou Terezou
Bohatství
- Bože, nedávej mi ani bídu, ani bohatství
- Bohatství může být handicapem
- Chci vyhrát ve sportce, Bože!
- Tvoje štěstí nespočívá v hromadění
- Často nás vše nudí
- Nakukali nám, že se musíme zabezpečit
- Peníze si do hrobu nevezmeme
- Nejdůležitější věci koupit nelze
- Mnozí si myslí, že věci nás učiní šťastnými
- Cesta ke štěstí nevede skrze nadbytek
- Drobné projevy laskavosti nás moc nestojí
- To nejdražší co mám
- Láska Boží léčí naše náruživosti