30. 9. 2009, stepa
Křesťanský pohled na zvířata. Mají duši?
Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus
chtěla bych se zeptat, jak církev přišla na to, že zvířata nemají duši (tudíž nemohou do nebe atd. atd.). Ušetřete mě prosím keců o tom, že zvířata nejednají z vlastní vůle, ale jen podle instinktů - vyrůstám se zvířaty celý život, tak o nich něco vím a rozhodně pozoruji (např. u koček, koní a podobných savců), že se rozhodují podle sebe a dělají si, co chtějí; instinktivně se chovají jen v nepatrně větší míře než člověk.
Možná jsem jenom špatně pochopila tu vaši duši (já věřím na výhradnou funkci mozku - se zánikem mozku zaniká osobnost a všechno, co k ní patří), ale nechápu, proč je odepírána zvířatům a církev považuje zvířata jen za nějakou spodinu, která je tu jen od toho, abychom měli koho zabíjet, jíst, týrat, obětovat etc. Budu ráda, když se rozepíšete o pohledu křesťanství na duši a zvířata.
Ve zveřejněných odpovědích jsem si všimla, že se často zmiňujete o svobodné vůli člověka a píšete, že zvířata ji nemají. Mezi smýšlením člověka a zvířete nevidím žádný větší rozdíl. Vlastně si ani nedokážu představit nic konkrétnějšího pod svobodnou vůlí než to, že se sám tvor rozhoduje o tom, co udělá. Proto prosím o definici svobodné vůle a duše, pokud je možno je definovat.
Zvířata nejsou horší než člověk, jen jinak stvořená
Dobrý den,
je cítit, že zvířata dobře znáte a rozumíte jim. Některá zvířata mnoho cítí a jednají velmi vyzrále. Prokazují schopnost myšlení často tak přesvědčivě, že bychom jim nejraději přisoudili duši.
Věnujme se ale chvíli několika rozdílům v přemýšlení lidí a zvířat. Jistě jste slyšela o ´vyšších a nižších citech´.
K vyšším citům, kterými se od zvířat lišíme, patří smysl pro estetiku, který se projevuje třeba ve chvíli, kdy vím, že některý obraz si pověsím do svého pokoje a jiný ne (protože jde o kýč). Dále schopnost udělat něco špatně a zpětně si uvědomit, že jsem to udělala. Také schopnost vcítit se do složité situace druhého člověka a soucítit s ním. Takto se myšlení člověka liší od živočichů. Jde o schopnosti, ve kterých se podobáme Bohu.
Přestože zvířata zřejmě vnímají Boží přítomnost velmi hluboce, jsou hluboce citliví na dobré a špatné zacházení a lásku, kterou jim projevíme, nemůžeme říci, že jsou schopná být ve spojení s Bohem stejným způsobem, jako lidé. Proto také církev nikdy neuvažovala nad tím, že by jim podávala svátosti a svátostiny (křest, pohřeb, přijímání Eucharistie apod.), zatímco i velmi nemocní lidé svátosti přijímají a většinou z nich mnoho čerpají. Schopnost věřit je totiž vyhrazena pouze lidem.
Je pravda, že někteří velmi nemocní lidé vykazují menší schopnost myšlení než vyspělá zvířata, a přesto si křesťané odvažují tvrdit, že i v takto nemocných lidech je duchovní bytost, která má schopnost být ve vnitřním spojení s Bohem. Pokud po autohavárii člověk nemůže takřka vůbec přemýšlet, jeho duše nadále komunikuje s Bohem.
V tom se lišíme od zvířete, které funguje jinak. Duše tedy přesahuje rozumové myšlení. Proto říkáme, že zvířata ač mají rozum a ve velké míře i svobodnou vůli a schopnosti, o kterých se člověku ani nesní, nemají duši. Živé organismy na zemi jsou různě vyspělé. Proč právě člověka Bůh povýšil nad ostatní živočichy – nevím. Ale je poctivé uznat, že člověk se od zvířat liší, i když mnohdy není mezi jeho chováním a chováním zvířat pražádný rozdíl.
Když církev říká, že zvířata nemají duši, v žádném případě nelegalizuje trápení zvířat a jejich týrání. Takové jednání je velmi zlé a církev je zavrhuje.
Zvířatům je třeba přiznat jejich důstojnost, kterou, jak píšete, jim mnohdy lidé nepřiznávají. A zároveň přiznat důstojnost člověku, i přesto, že se někdy chová ´jako zvíře´! Je jisté, že nejen zvířata jsou týrána, ale také lidé, stačí otevřít internet a číst. Proto vzniká zároveň mnoho organizací proti týrání zvířat i proti týrání lidí. Obojí je správné a dobré.
Přeji Vám mnoho úspěchu na Vaší cestě, využijte daru porozumění zvířatům, který jste dostala a daru pochopení jejich světa.
Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus