2. 3. 2011, pol
Jsem už půl roku nezaměstnaný
Navigace: Katalog dotazů > Jiné > Sociální potíže
Již 6 měsíců jsem nezaměstnaný, mezi tím jsem chodil na pracovní brigády, když nějaká byla. Teď už nejsou k dispozici ani brigády. Jsem v evidenci na Úřadu práce. Chodím od pohovoru k pohovoru , vždy stejný výsledek: buď se ozveme nebo máme plno. Teď už nevěřím nikomu..
Stále prosíme Boha o pomoc, naléhavě se k němu obracím, obětuji svoji situaci a trápení. Přál bych mé rodině lepší a bohatší život. Vím, že peníze nejsou všechno, ale bez nich to v dnešní době prostě nejde. Začínám z toho všeho prožívat velké deprese a skutečně nevím co dělat.
Prosím proto touto cestou alespoň o vaše vyhodnocení mého problému či jakoukoliv radu.
Předem moc děkuji.
P.S : Jsem vyučen jako prodavač, bohužel se tato práce v supermarketech a hypermarketech podhodnocuje.
Naděje na úspěch je před Vámi ...
Milý ...,
Vaše situace mne moc mrzí, ráda bych Vám byla nějak nápomocná. Překvapuje mne, že velké obchodní řetězce nemají zájem, neboť tam jsou volná místa prodavačů i pokladních poměrně častá. Je tedy dobře, že jste registrován na úřadu práce, kde by Vám měla být nabízena místa odpovídající Vaší kvalifikaci. Svou důležitost hraje jistě i stylisticky dobře napsaný životopis, měl by být jasný, přehledný, věcný, pro zaměstnavatele "přitažlivý".
Ráda bych Vás přesvědčila, že je třeba nepolevovat ve vyhledávání zaměstnání a absolvování pohovorů, i když je to jistě velice úmorné. O to více zkušeností ale získáváte. Při dlouhodobé nezaměstnanosti máte také možnost rekvalifikace, v případě zájmu o rekvalifikační kursy, nabízené v různých oborech, se obraťte na Úřad práce, je povinen Vám ho poskytnout bezplatně.
Nejste určitě jediný, kdo se dnes jako hlava rodiny ocitáte bez práce, není to jednoduché. Píšete, že jste věřící rodina. Jako věřící jsme na tom o něco lépe, věřící člověk ví, že ho Bůh stále provází, a to v každé situaci, Snad to, že patříme do jednoho společenství bratrů a sester, je naše další plus. Snad by se v něm našel někdo, kdo by věděl o nějaké práci.
Nevím, kde bydlíte, ve větším městě se práce dá sehnat pochopitelně lépe. Jestliže Vaše situace trvá ale již dlouho a jste na tom ekonomicky špatně, není už možné vybírat, je třeba vzít práci, i když třeba neodpovídá vaší kvalifikaci, tomu, co člověk dělá rád a co ho baví.
S výhledem je třeba přemýšlet o možnosti odstěhovat se za prací.
Je moc dobře, že máte stále důvěru v Boha, určitě je s Vámi ve Vašem trápení, ale rozhodně to musíte být Vy, který znovu a znovu bude hledat, zkoušet nové cesty, jak práci získat.
Být půl roku doma není rozhodně jednoduché, z pravidelného režimu pracovních dní může přemíra volného času působit tak, že se člověk rozloží. Je dobře, aby každý den měl pro Vás svůj režim, abyste pravidelně vstával, našel si práci v domácnosti, zastal tak třeba domácí práci za manželku, na zahradě, věnoval se víc dětem, pomáhal druhým, ve farnosti apod.
Pokud ale Vaše deprese nabyly neúnosných rozměrů, nejedná se pouze o depresivní rozlady, není žádná hanba navštívit lékaře a svěřit se mu s obtížemi. Špatně by bylo za něco se schovávat nebo stydět, to situaci neřeší, ba naopak. Deprese člověku ubírá sílu, aby život a jeho řešení vzal do svých rukou.
-apol-pat
Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt, Sociální potíže