Informace o evangelických církvích

Prosím Vás, mohli byste mi dát nějaké informace o evangelických církvích (vznik, zakladatel, v co věří, čím se od sebe liší). Je jich víc, mají podobné názvy a nějak se v tom nevyznám...

BAPTISMUS

Vznik se datuje do 16. století, kdy se od Lutherovy reformace oddělují radikálnější skupiny věřících, kteří usilovali o obnovení rovnosti z doby prvotní Církve. Jejich vnějším znakem byl křest v dospělosti, a to i u těch, kdož křest v mládí již přijali (anabaptisté=novokřtěnci).

Anabaptismus se zrodil hlavně v Curychu a v Nizozemí, pak v Německu za působení Tomáše Munzera. Hnutí bylo silně pronásledováno, došlo k jeho rozpadu na několik směrů, například mennonitismus (podle Menna Simonse). Mennotisté hnutí rozšířili v letech 1611 do Anglie., pronásledovaní členové rozšířili baptistické sbory do Severní Ameriky 1639. Baptistické sbory existovaly i v českých zemích, na Moravě, v Rumunsku, Rusku, Uhrách, Sedmihradsku a na Slovensku.

Dnešní podoba byla zformována v USA, od roku 1905 existuje Světový svaz baptistů (BWA).

První baptistické sbory v Čechách vznikaly po roce 1526. Zde tehdy již existovaly další protestantské proudy: utrakvismus, Jednota bratrská, mikulášenci a habrovanští a malá stránka Jednoty bratrské. Na Moravě existovaly baptistické sbory hlavně na jihu, roku 1546 Ferdinand I. Novokřtěnce vypověděl, ale malé sbory lidově zvané habáni (podle společných domů Haushaben) se udržely až do roku 1620.

Dnešní baptismus se zde usídlil díky anglo-americké misii, přes Německo. (Magnus Knappe 1867 uskutečnil v Broumově první křest.) Angličan August Meereis 1877 v Brandýse nad Orlicí pokřtil 5 osob. Seznámil se s kazatelem Svobodné církve reformované, Jindřichem Novotným , ten přijal baptistický křest a založil roku 1886 první baptistický sbor v Praze. Současně A. Meereis působil na Slovensku, kde první baptistický sbor vznikl roku 1888.

Roku 1919 byla založena Bratrská jednota Chelčického, která zahrnovala české, moravské, německé, maďarské a moravské sbory.

V roce 1949 byly baptistické sbory donuceny podle komunistického zákona o církvích se zaregistrovat jako Bratrská jednota baptistů.

Bratrská jednota baptistů. Názorově vychází z Kalvína a Arminia. Arminius je holandský teolog, který nesouhlasil s Kalvínem v učení o absolutní predestinaci. Písmo je jediným pramenem božského zjevení, uznávají tezi ospravedlnění z víry (Spása člověka je možná pouhou vírou v Krista, vyznání víry Apostolikum uznávají. Krom křtu v dospělosti je kladen důraz na misii, svobodu a zodpovědnost každého člena. Věří ve všeobecné kněžství (není třeba zvláštní svěcení k duchovenské službě, rovnost lidí před Bohem, mají dvě svátosti-křest a večeři Páně, přičemž večeře Páně je slavnost obecenství a připomínka smrti Ježíše Krista.

Zdůrazňují svéprávnost kompetence lidské duše a suverenitu v oblasti svědomí.




ADVENTISTÉ
(Adventus=příchod)

V roce 1843 "prorok druhého adventu", William Miller, americký baptistický kazatel, vystoupil s kázáním o druhém příchodu Kristově. Stoupenci tohoto hnutí pak vytvořili jednotlivé sbory: Evangeličtí adventisté, Adventisté budoucího věku, Církev v Ježíši Kristu, Církev adventistických křesťanů, Obec života, Boží církev. Spojovala je víra v druhý příchod a nastolení tisíciletého království. Postupem času se nejsilnějším proudem stalo hnutí Adventistů sedmého dne. Toto hnutí je spojováno se jmény J. N. Andrewsw, J.Batese, manžely Whiteovými, U. Smitha. Ellen Whiteová se stala vůdčí postavou. Adventisté začali světit sedmý den sobotu, nikoli první, neděli. Až do roku 1863 nebyli Adventisté sedmého dne oficiálně spojeni,. Tohoto roku byl svolán generální sněm všech sdružení, zvolen J. Byington do čela nově ustanovené církve. Od té doby podnikají hojné misie. Do našich zemí adventisté pronikli přes Německo a Švýcarsko. První advetistický sbor v Německu vznikl v Sollingenu, pak navázal na protestantské obce ve Wurtembersku. Tyto obce též uvažovaly o svěcení soboty. U nás k nim myšlenkově blízko měli valdenští, táboriti a novokřtěnci. K prvním adventistům patřil Antonín Šimon, který založil první sbor v Praze. Druhý vznikl v Liberci. V Rakousko-Uhersku se sbory vyskytovaly pod názvem Společnost většího světla. Za první republiky došlo k založení Misijní společnosti adventistů sedmého dne, později přejmenované na Československou jednotu adventistů sedmého dne, po roce 1949 existuje pod názvem Církev adventistů sedmého dne.

Věroučně uznávají heslo Sola Scriptura, odmítají posvátnou tradici, uznávají trinitární nauku, v Bibli akcentují proroctví, zdůrazňují parusii (druhý příchod Kristův), lidská duše není nesmrtelná. Křest a večeře Páně nemají charakter svátostí.




CÍRKEV BRATRSKÁ

Dogmaticky navazuje na kalvínský směr a tzv. probuzenecké hnutí. Za pravidlo víry přijímá Bibli, hlásí se ke starokřesťanským vyznáním víry (apoštolské a nikájské), dále Druhé helvetské vyznání, Bratrské vyznání a Českou konfesi. V trinitární nauce klade důraz na Třetí Osobu-Ducha svatého. Věřící křesťan má prožít nový zrod z Ducha svatého. Uznává dvě svátosti-křest a večeři Páně. V učení o ospravedlnění se v podstatě shoduje s ČCE.
Vznikla u nás v sedmdesátých letech 19. stol. Kdy část věřících helvetských a luterských sborů zformovala tzv. probuzenecké hnutí. Patří sem jména zakladatelů Jindřicha Viléma Kurze, katolického kněze a později evangelického kazatele z Hronova a Jana Balcara, který vedl katolické věřící v Bystrém u Poličky, kde založil Svobodnou evangelickou církev českou. Působení misionářů Bostonské misijní společnosti nacházelo ohlas v prostředí helvetských sborů a dalo v vznik, ke které se připojili právě věřící z Bystré u Poličky. V roce 1919 byl přijat název Jednota českobratrská, která později (1966) přijala název Církev bratrská.




ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ

Ve své nynější podobě vznikla na generálním synodu českých evangelických církví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 17.-18. 9. 1918.

Patří k nejmladšímu směru vzešlému z reformace, k protestantismu. Jedinou autoritou je Kristus dosvědčený Písmem,(sola Scriptura), křesťan dosahuje ospravedlnění pouze z milosti Boží (sola Gratia), příjímá je pouhou vírou (sola Fide) a Bůh je dává na základě vykoupení Ježíše Krista (sola redemptione Christi). Uznává dvě svátosti-křest a večeři Páně. Za závazná uznává vyznání víry: Apoštolské, nikájské, Athanašovo, bratrské, Augsburské, Českou konfesi a Druhé helvetské.




METODISTÉ

Reformace na britských ostrovech měla specifický průběh, který vedl k vytvoření anglikánské církve spolu s řadou opozičních proudů-puritáni, presbyteriáni, independenti. Roku 1729 na oxfordské universitě dochází k založení duchovního klubu bratry Johnem a Charlesem Wesleyovými. Cílem bylo pravidelně, metodicky a s hlubokou zbožností zkoumat Bibli. Na přelomu roku 1735 a 6 se oba bratři setkali na lodi se skupinou moravských bratrů z Fulneku. To je přimělo k zakládání malých společností, kterým se říkalo metodisté. V roce 1784 byla vydána Deklarace, která určila sto kazatelů, prezidenta…. V roce 1932 v Londýně došlo k pokusu o sjednocení metodistů na Konferenci znovusjednocených metodistických frakcí. Dnes je nejvyšším orgánem Světová metodistická rada (WMC) v Severní Karolíně.

V roce 1929 přijel do ČSR kazatel Americké jižní episkopální metodistické církve, Josef Dobeš. Na pražských Vinohradech vzniká první sbor.

Evangelická církev metodistická se jmenuje od roku 1949.
Vyznáním víry je 25 článků víry převzaté z anglikánské církve důraz je kladen na vyznavačství, evangelizace. Ospravedlnění není dosaženo pouhou vírou, ale realitou. Uznává dvě svátosti - křest a večeři Páně.




JEDNOTA BRATRSKÁ

Po porážce radikálních husitských složek pravé křídlo dospělo k vytvoření samostatné kališnické (utrakvistické) církve. Jejím dlouholetým představitelem byl Jan Rokycana. Formování hnutí uvnitř této církve ovlivnil Petr Chelčický. Vlastním zakladatelem Jednoty bratrské byl Řehoř Krajčí (bratr Řehoř). Ke druhé generaci patřil Lukáš Pražský. S nástupem Lutherovy reformace vstoupilo do Jednoty bratrské i mnoho šlechticů. Roku 1533 byla ustanovena konfese Jednoty bratrské. V době českého odboje proti Ferdinandovi I. Odešlo mnoho členů na Moravu, kde byl vůdčí osobností Jan Blahoslav. V roce 1575 čeští evangelíci (novoutrakvisté) předkládají na zemském sněmu nové vyznání, Českou konfesi, v roce 1608 ji Jednota bratrská přijala za svou. Nejvýznamnější osobností je Jan Amos Komenský.
Roku 1870 dochází k založení prvního sboru Evangelické církve bratrské, roku 1921 se přejmenovaly na Jednotu bratrskou.


Na našem území působí dále:

Novoapoštolská církev
Slezská církev evangelická Augsburského vyznání

Na Slovensku:
Slovenská evangelická církev a.v.
Reformovaná křesťanská církev na Slovensku

Kategorie otázky: Církve, hnutí, ekumenismus