12. 3. 2012, peb
Hledání víry/Boha
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Hledání Boha, víry
už velmi dlouho si lámu hlavu s otázkou víry a nevíry v Boha. Vlastně ani sama nevím, zda v něj věřím, nebo ne a neschopnost rozpoznat to mne přivedla na otázku, zda se člověk musí modlit, aby dokázal uvěřit, nebo musí nejprve uvěřit, aby se mohl modlit. Jinými slovy, kde najít víru, když ono "chci věřit" nestačí?
Neboť sama tak nějak cítím, že modlitba bez víry je bezvýznamná. Vnitřní chtění víry by tu bylo, ovšem víra samotná stala se nedostatkovým zbožím.
Může modlitba bez víry přivést člověka k jejímu nalezení ?
"Věřím, pomoz mé malé víře!"
Dobrý den,
pokud se vůbec otázkou modlitby zaobíráte, nějaká víra, třeba jen tak v zárodku, v podobě jakéhosi tušení, už ve Vás asi je. Připomíná to trochu i scénu z evangelia, kdy otec nemocného chlapce, od něhož Ježíš očekává víru v jeho uzdravení, vykřikne: "Věřím, pomoz mé malé víře!" (Mk 9,24). Anebo jinde sami apoštolové prosí Krista: "Dej nám více víry!" (Lk 17,5). Můžeme to ale přirovnat i k situaci, kdy člověk zavolá do tmavého, neosvětleného prostoru otázku: "Je tam někdo?" Modlitba by vlastně měla být m.j. určitým druhem dialogu. A tak člověk může očekávat, že Bůh naše otázky (či prosby) bez odpovědi nenechá, zvláště jsou-li naplněné touhou po poznání pravdy a jsou-li předkládány s pokorou. Takovou "Boží odpověď" pak můžeme objevovat v okolnostech svého života, v tom, co sami v nitru prožíváme, ve slovech druhých lidí či ve slovech Bible. "Modlitba bez víry" tedy určitě k jejímu nalezení přispět může. Stejně jako rozhovory o víře s lidmi, kteří jsou v ní více zakotveni, a celkově poctivý život s respektem k vlastnímu svědomí i obecným pricipům morálky (Desatero).
Kategorie otázky: Modlitba, Hledání Boha, víry