13. 7. 2007, spimi
Celibát
Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Sexualita jiné
Důsledkem je ale pak mnohem větší zlo - množství sexuálních afér.
Neodepíráme kněžím sexualitu
Nevím nic o tom, že bychom odepírali kněžím sexualitu. To nejde. Nemůžete někomu zakázat být mužem nebo ženou. Jsou tak narozeni.
Není nic proti ničemu, pokud se někdo rozhodne, nějaký dar nerealizovat. Uvedu příklad (pouze analogie): Jsem obdarován muzikální genialitou a k tomu báječným nadáním k vědě třeba lékařské. Pak si klidně mohu volit jedno z toho nerealizovat a není to nic divného.
Pokud Vm vadí povinný celibát v katolické církvi západního obřadu (Katolická církev východního obřadu ho má nepovinný, obě jsou ale jednou církví), tak vám doporučuji si ho nevybírat jako svůj životní styl.
Doporučuji k četbě Matoušovo evangelium 19,12: " Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop".
K poznámce o sexuálních aférách kněží:
"Domnívám se, že na Vaši otázku dává dostatečnou odpověď výsledná zpráva z vyšetřování sexuálních skandálů v Irsku. Aniž bych chtěl katolickou církev a její představitele hájit, ze zprávy vyplývá, že počty a poměry sexuálních skandálů ze strany nekněží, nekatolíků a nekřesťanů jsou větší než právě u katolických kněží. Nebo ještě jinak: i na českých školách se lze s případy pedofilie setkat, a to i u učitelů, kteří s křesťanstvím a celibátem nemají nic společného. Proto je názor, že celibát nakonec vede k sexuálním úchylkám, naprosto nepodložený a zavádějící.
Faktem zůstává, že disciplinární praxe římskokatolické církve, která vyžaduje po svých kněžích a biskupech celibát, je i podle učení této církve pouze disciplinární, z lidského ustanovení, a jako taková se může v budoucnu změnit a i v současnosti z ní existují výjimky."
-mat-
Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Sexualita jiné, Dějiny církve, výhrady k církvi