ThDr. Michael Slavík, Mons.

Ptejte se Michaela Slavíka

(* 1955) původem z Českého Brodu. Na kněze byl vysvěcen roku 1981. Působil v Karlových Varech, v Ostrově nad Ohří, v Praze - Vršovicích a Praze Chodově, poté jako spirituál a následně jako rektor kněžského semináře. Od roku 2000 je generálním vikářem pražské arcidiecéze. Několik let byl také delegátem Mezinárodní služby katolické charismatické obnovy (ICCRS) pro Střední a východní Evropu.

Ptejte se na význam Ducha svatého pro jednotlivce i pro Církev. Rozhovor proběhne 27.5. ve čtvrtek před Letnicemi od 16:30 hod. Otázky můžete klást již nyní.

 
vložila redakce webu vira.cz:
Z anotace rozhovoru: "Centrální výpovědí o naplnění Duchem svatým je vyjádření, že ´Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán´ (Řím 5,5). Důsledky tohoto naplnění lze koncentrovaně vyjádřit a shrnout výrokem: ´Přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče´ (Řím 8,15). Pro apoštola Pavla je tedy křest Duchem vlastní zkušeností s Boží láskou, se znovuzrozením k Božímu synovství a vstupní branou k novému životu, který se projevuje ovocem Ducha a charizmaty." (Podle publikace ThDr. Michaela Slavíka: "Křest Duchem svatým") (Zapisovatel rozhovoru: Zuzana Kakušková)
redakce webu www.vira.cz:
Proč potřebuje křesťan a církev Ducha svatého?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Když Pavel na své apoštolské cestě přišel do Efezu (Sk 19) setkal se tam s nějakými učedníky a záhy poznal, že zde není něco v pořádku. Zeptal se jich: Když jste uvěřili, přijali jste Ducha svatého? Odpověděli mu: "Vůbec jsme neslyšeli, že je nějaký Duch svatý." Pavel velmi rychle poznává, že s těmito křesťany a jejich vírou není něco v pořádku. I když text přímo neříká, co chybí, je zřejmé, že Duch svatý vede křesťany k prožívání Božího dětství (srov. Řím 8), činí nás svatými, dává nám sílu ke svědectví (srov. Sk 1,8), naplňuje nás svými dary (srov. 1 Kor 12 a násl.), abychom mohli spolupracovat na spáse druhých lidí. Zároveň v nás působí, že můžeme přinášet ovoce Ducha (srov. Gal 5,22).(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:28)
Slávka z Ostravy:
Jak se dá skloubit tak náročnou práci náplň gen.vik. s potřebou modlitby k DS?Dá si i v průběhu "úřednických" jednáních navrhnout druhé straně společnou modlitbu k DS, máte ještě odvahu?Přeji síly, pokoj a stálý , Váš známý, úsměv.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Jako každý křesťan si musím chránit čas pro modlitbu a pro vztah s Bohem. Leckterá "úřednická" jednání standardně na Arcibiskupství modlitbou začínají. Jindy lze tuto možnost spontánně navrhnout, někdy mě partner, partnerka v jednání s touto nabídkou předběhne. Mnohdy je ovšem možné se modlit jenom v duchu, záleží na okolnostech. Díky za přání.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:37)
Viktor L.:
Dobrý den, jak byste mi prosím jednoduše vysvětlil a popsal bytost Ducha svatého. Nějak nemůžu porozumět té tzv. "trojici". Děkuji.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Přiznám se, že ani já Trojici nerozumím. Říkáme, že je to tajemství nikoliv proto, že bychom se chtěli vymlouvat, ale přesahuje to naše intelektuální schopnosti. Můžeme to však na určitých obrazech přiblížit. Ducha svatého vnímám jako proudící lásku mezi Otcem a Synem. V lidském životě to lze zobrazit, jako když muž miluje ženu a žena miluje muže a jejich láska dostává podobu nové osoby dítěte. V prostředí jedné lásky žijí tři osoby. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:37)
michal:
Dobrý den, doslechl jsem, že hnutí Focolare má svůj časopis, charismatici katoličtí měli a už dlouho nevyšel, asi zkrachoval. Je to znamením toho, že některá hnutí jsou lepší než jiná, že Bůh více tam žehná? Jsem taky se do Effathy dříve díval. Chodila k nám do kostela. Díky!
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Časopis Charismatické obnovy a pro evangelizaci Effatha nezkrachoval. Stále občas vychází. Mám za to, že komerční úspěšnost časopisu a kvalita hnutí na žádný způsob nesouvisí. Různá hnutí v katolické církvi reagují na různé potřeby církve v současnosti, podobně jako kdysi řehole a řády. Jak říká papež: "Současná hnutí jsou darem Ducha současné církvi". S potěšením vnímám snahu jednotlivých hnutí spolupracovat. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:41)
JanKo:
Jaký je rozdíl mezi Bohem, Ježíšem a Duchem?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Bůh je jeden a dal se nám poznat v osobách Otce, Syna - Ježíše Krista a Ducha svatého. Těmto osobám je všechno společné (Božství). Jediný rozdíl mezi nimi je v tom, že nejsou tím druhým. Ve vztahu k nám jim připisujeme různé projevy činnosti: Otci stvoření, Synu vykoupení a Duchu posvěcení. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:45)
Petra N.:
Zdarvím Vás, slyšela jsem, že Svatodušní svátky byly pro církev též velikým svátkem, a že jako je Vánocích a Velikonocích "hod Boží", tak prý byl i o Letnicích. Proč tomu tak již není a proč církev Letnice již dnes moc neslaví?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Svatodušní svátky jsou také velkým církevním svátkem a podobně jako je Hod Boží vánoční a Hod Boží velikonoční máme i Hod Boží svatodušní. Vidím více rozdíl ve společenském vnímání těchto svátků než v církevním. Pro církev jsou to tři klíčové slavnosti. O letnicích je méně lidových zvyků, proto tyto svátky nejsou možná tak výrazně vnímány. Ale například v Německu mají volné svatodušní pondělí, podobně jako je u nás volné velikonoční pondělí. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:50)
Lukáš:
Dobrý den, narazil jsem na biblický citát: "Nikdo nemůže říct, Ježíš je Pán, jen v Duchu svatém!" (1 Kor 12,3), ktereému příliš nerozumím. Proč ten Duch svatý, vždyť to jde vyslovit a přijmout i bez něj... Proč Bůh potřebuje jednat ve více "osobách", vždyť je všemohoucí a nepotřebuje k sobě další?!
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Říct "Ježíš je Pán" jako pouhou větu, jako frázi může každý; ale říci to v plnosti významu této věty, to znamená, že když to říkám, uznávám nad sebou Ježíšovu autoritu a přijímám ji, lze říci opravdu jen s pomocí Ducha svatého. Bůh nepotřebuje jednat ve více osobách, ale je pravda, že tak jedná, jak poznáváme z biblického svědectví. Je to tedy spíše dobré pro nás, než pro něho.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:53)
Dana P.:
Pane, můžete nám prosím osvětlit slova Pána Ježíše, když říkal, že urážky proti Němu a Otci budou odpuštěny a proti Duchu svatému nebudou odpuštěny ? Myslím, že moc nevíme, jaké to jsou urážky,můžete uvést konkrétně ? Urážkou by bylo i to, že se někteří apoštolům posmívali a říkali, že jsou opilí, když o Letnicích začali mluvit jazyky ?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Hřích proti Duchu svatému není nějaký náhodný nebo nahodilý hřích. O tomto hříchu mluví Ježíš, když je obviněn, že je ve spolku s Belzebulem, knížetem démonů (srov. Mt 12,22 a následující). To, že Ježíš koná dobro, nemohli Ježíšovi odpůrci popřít. Začali to tedy vysvětlovat tím, že je ve spolku se Zlým. Hřích proti Duchu svatému tedy znamená vědomě odporovat poznané pravdě, jako v tomto případě, je to tedy vědomě zvolený postoj, jímž se člověk chce od Ježíše distancovat. Tento postoj se objevuje také tehdy, když člověk pohrdá vědomě Božím milosrdenstvím, ať už na způsob pyšného opovážlivého spoléhání se na to, že Bůh je povinen mě zachránit anebo na způsob zoufalství, že mě ani Bůh nemůže pomoci. Podstata hříchu proti Duchu svatému tedy spočívá v tom, že člověk sám na své straně díky své svobodě vytváří Bohu nepřekonatelné překážky.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 16:56)
J.K.:
Dobrý den, začínám poznávat víru a Boha a trochu mě začíná zahlcovat množství informací a toho, co vše je "nejvíc důležité". Nyní jsem totiž od jednoho známého slyšel, že nejdůležitější je vztah k Duchu svatému, že ten člověka vede. Ale nevede snad člověka Ježíš, nestačí být ve spojení s ním? Přestávám se v tom trochu orientovat a čekám, kdo zase přijde s něčím, co je "nejdůležitější" (farář v našem městě zase hodně propaguje Marii). Čert se v tom vyznej :-) Prosím o vysvětlení a děkuji za možnost takovéhoto internetového dialogu.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Pokusím se Vás uklidnit. Vztah ke kterékoliv z Božských osob je zároveň vztahem i k těm ostatním. Abychom to měli lehčí, stal se Bůh člověkem v Ježíši Kristu. Proto je s ním možné navázat vztah jako přítel s přítelem (srov. Jan 15,15). To považuji za klíčové. Rozhodně si nenechte komplikovat duchovní život zbytečnými technikami, i když dobře míněnými. Co vyhovuje jednomu, to nemusí vyhovovat druhému. Ježíš je cesta, na kterou je třeba vstoupit a kterého je třeba následovat. K tomu nám dává dar Ducha, abychom k následování měli sílu a šli správnou cestou. Maria ukazuje na Ježíše (srov. Jan 2,5), ale není čtvrtou Božskou osobou, nýbrž naší sestrou a matkou, která podobně jako my potřebovala vykoupení (tím nezpochybňuji její bezhříšnost. Ta ale byla Božím darem pro zásluhy Kristovy). Zkuste si přečíst čtrnáctou kapitolu evangelia sv. Jana.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:04)
Miroslav Richter:
1. Proč se v římskokatolické církvi odděluje udílení darů Ducha Svatého při křtu svatém, kdy se křtí tzv. vodou a posléze, zpravidla po létech, se křtí Duchem svatým, tzv. biřmování. Jak ktomuto oddělení křestních milostí došlo a proč? Je to vůbec správné, když plnost máme teprve přijali jsme-li křest z vody a z Ducha svatého, popřípadě, je-li tpomu tak již u tzv. křtu vodou, tedy je-li tento úplný a plnohodnotný, jaký smysl a význam má tzv. biřmování, které se někdy nazývá "křest Duchem svatým". 2.Bylo tomu tak v církvi svaté od počátku, resp. do tzv. Velkého schizmatu v roce 1054. jak je to u ostatních křesťanských vyznání a církevních společenství? 3. Je křest nového člena církve katolické plnohodnotný a tím i jeho křesťanství v Kristu Ježíši až po přijetí darů Ducha Svatého, tedy po sv. biřmování? 4. Jak jsou na tom ti, kteří svátost biřmování nepřijali, Jsou plnoprávnými údy těla Kristova již přijetím tzv. křtu vodou? Děkuji za Vaše vynaložené úsilí k zodpovězení mých otázek. Pán Bůh zaplať.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
1. Při udílení svátosti křtu dospělým se zároveň uděluje i svátost biřmování. K oddělování došlo v důsledku toho, že čím dál častěji byly křtěny malé děti. Nicméně i v Písmu svatém je dosvědčeno, že svátostný křest vodou a svátost biřmování (křest Duchem svatým) jsou dva odlišné procesy (srov. Sk 19,5.6; Sk 8,14-17). Svátost křtu je klíčová pro naše spasení, svátost biřmování je klíčová pro naši schopnost spolupracovat na spáse druhých. 2. V různých oblastech církve byl vývoj poněkud odlišný. Ve východních církvích (řeckokatolická, ortodoxní) je zvykem udělovat svátost biřmování rovnou při křtu i nemluvňatům. 3. K plnému uvedení do společenství církve se v naší církvi počítají tři svátosti: křest, biřmování a eucharistie. Tím křesťané přijímají základní plnost Božích darů. 4. Z hlediska práv jsou si všichni pokřtěni rovni. Ti, kteří nepřijali svátost biřmování však také nepřijali nadpřirozené obdarování pro službu druhým. Nelze tedy říct, že by jim něco chybělo v morálním profilu, nebo že by byli křesťani druhé kategorie, ale v jejich životě stále cosi čeká na plné nadpřirozené rozvinutí. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:15)
Pavla:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, k čemu přesně má sloužit dar modlitby v jazycích. Dočetla jsem se, že má sloužit jednotlivci (v jeho osobním duchovním růstu, v modlitbě) a také společenství. Jak konkrétně by měl společenství sloužit a jak a kdy jej člověk má a měl by užívat? Je to pouze na jeho uvážení (a citu v konkrétní situaci?), kdy jej užije (a kdy ne, aby například neuvedl v nepokoj ostatní bratry a sestry, kteří nemají tu zkušenost)? Co dělat, když je člověk v daném společenství s tímto darem sám, nemá se s kým sdílet? Velmi děkuji za odpovědi, Pavla
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Základní poučení o zacházení s charismaty najdete v 1 Kor 12-14. Dar modlitby v jazycích je pomocí v modlitbě, neboť mnohdy nevíme, jak a za co se máme modlit (srov. Řím 8,26). Někdy je také přirovnáván k daru přetékání Boží lásky v lidském srdci. Prospívá k vnitřnímu budování člověka a vztahu s Bohem, veřejně ve společenství je však možno ho užívat podle pravidel, jak o tom mluví sv. Pavel. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:26)
Karlík:
Jsem laik milující Ježíše Krista, který nám naštěstí pro nás seslal Ducha svatého.Jsme za to patřičně vděčni? Nepotřebuje naše nemocná místní Církev právě obnovu v Duchu svatém?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Církev potřebovala obnovu Duchem svatým v každé době. Duch ji také nikdy neopustil. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:29)
Marie:
Duch Sv. je umělecky zobrazován jeko holubička, já neumím se modlit k "holubičce", udělat si k ní osobní vztah. Neumím žádnou speciální motlitbu k Duchu Svatému. Pomozte, prosím.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Ani já si nemyslím, že Duch svatý je nějaký pták. To je jeho symbolické označení. Ale je to Duch, který vane kde chce a působí v nás, když se mu otvíráme svou touhou. Pokud se týká modliteb k Duchu Božímu, naleznete jich několik na adrese www.pastorace.cz/tema/duch(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:31)
Marie:
Jak mám dojít k opravdovému osobnímu vztahu s Bohem? I když se často a hodně modlím, nějak se mi to nedaří.Děkuji.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Podstatná je touha, kterou nepochybuji, že máte. Klíčová je snaha o poznání Ježíše Krista, v tom nám někdy mohou dobře pomoci přátelé, kteří v následování Krista již více pokročili a se kterými můžeme společně kráčet na cestě víry. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:33)
Marek P.:
Pozdrav Bůh, jedna sestra u nás ve společenství říkala, že se bez Ducha sv. nedá číst Písmo. Myslel jsem, že to jde...ale možná, že pak vyčtu z něj nějaké nesmysly a popletu se. Tak jak to je? Díky za odpovězení!
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Věřím, že Písmo svaté je sepsáno z inspirace Ducha svatého, a proto je také potřeba vyprošovat téhož Ducha pro správné porozumění Písmu. Tedy i pro to, čím Bůh ke mně chce konkrétně promlouvat. Žádný jednotlivec však nemá garanci, že se nesplete, a proto je potřeba se snažit rozlišovat. Čím je věc závažnější, tím více je potřeba rozlišování a je potřeba se ptát duchovních autorit. Nejvyšší autoritou pro výklad Písma v církvi je sbor biskupů v čele s papežem. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:36)
Patrik a Lenka:
Zažíváte nyní Ducha svatého na vlastní kůži více na místech vyšších než dříve, kdy jste sloužil farnostem? Máte nějaký příklad-svědectví z poslední doby? Děkujeme a držíme vám palce
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Ano zažívám. Větší míra odpovědnosti znamená také větší míru poznání a tak vidím snad ještě více než dříve, že existence církve je živoucí zázrak Ducha svatého. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:39)
Jaroslava:
Pane biskupe, můžete mi vysvětlit, proč se říká -- vstoupit do Boží Trojice- Děkuji Jaroslava
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Nejsem biskup. Vstoupit do Boží Trojice já neříkám. Někdy užívám obratu "uvědomit si Boží přítomnost". Zejména na začátku modlitby, rozhovoru s Bohem.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:40)
Honza z Bílovic:
Otče, proč prosíme "Přijď Duchu Svatý", když nám byl dán ve křtu a zvlášť ve svátosti biřmování?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Je pravda, že Duch je nám dán v těchto svátostech, ale Duch svatý se v životě člověka nedává jen jednou či dvakrát, ale vždy znovu a znovu, když o to prosíme a když to potřebujeme. Apoštolové byli také již naplněni Duchem svatým (srov. Sk 2 kap.) a přesto se znovu modlí a jsou tímto Duchem naplněni opětovně (srov. Sk 4,31). Mohl bych uvést i další místa. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:41)
čtenář z Dalečína:
Je nějaký rozdíl "žít z víry" a "žít z Ducha svatého", není to něco extra?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
V tom myslím rozdíl není. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:43)
Jana:
Znám Vás jako dobrého faráře, nyní jste "povýšil". Znám bohužel lidi, kteým vyšší funkce a pocit větší "moci" trochu stoupla do hlavy a najednou se zdají jako by byli z Marsu. Nemáte vy s tím problémy? Co pro to děláte? Přeji Vám plnost Ducha Božího pro Váš život!
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Nová zkušenost vždy člověka poznamenává, či mění. Tím spíše to platí o situaci, kdy má člověk více odpovědnosti a moci. Nenamlouvám si, že bych tímto nebyl poznamenán, i když se snažím vědomě si pěstovat zpětnou vazbu. Naštěstí mám přátele, kteří se za mě modlí a kteří, když "marsovatím", mi to řeknou.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:44)
Ivana:
Slavnost Seslání Ducha Svatého je podle mne vyvrcholením Velikonoc a vlastně jejich završením. Proč (podle Vás) význam tohoto svátku vysoce převyšujícího Vánoce náležitě nedoceňují čeští křesťané ? Děkuji.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Viz výše. Neznám všechny české křesťany. Ale mnoho z těch, které znám v této události skutečně spatřují dovršení Velikonoc.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:46)
Leoš:
Otče vikáři, musel jste jmenováním do funkce generálního vikáře opustit svoje aktivity v charismatické obnově (nikoliv však z časových důvodů)? Resp., je vhodné, aby byl čelní představitel diecéze zaměřen jedním směrem, ať už jakýmkoliv? Co je pravdy na tom, že máte nejenom dar modlitby v jazycích, ale že i zpíváte v jazycích? Co to přínáší Vám i ostatním?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Aktivity v Charismatické obnově jsem musel umenšit opravdu jen z důvodů časových. Nemyslím, že bych ve své funkci vůbec někdy z titulu nějaké náklonosti upřednostňoval charismatické aktivity. Pokud si je pastýř vědom, že je pro všechny, myslím, že jeho speciální spiritualita nemusí být něco negativního. Konec konců jako farář jsem musel být také pro všechny. V jazycích se modlím a rád si v nich zazpívám a přináší mi to radost. A ostatním? Zeptejte se jich :-) (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:47)
Petr K.:
O pristich Velikonocich bych mel prijmout jako dospely krest a birmovani. Co se pri birmovani zmeni? Preji hezky den a dekuji za odpoved.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Předpokládám, že spolu s těmito svátostmi přijmete i eucharistii. Tím se završí Vaše začlenění do Těla Kristova - církve. Křtem je člověk vyproštěn z moci hříchu, biřmováním je vyzbrojen k tomu, aby mohl jakožto nové stvoření ve starém světě obstát a spolupracovat na hlásání evangelia. Eucharistií se dovršuje sjednocení s Kristem, pokrmem našeho života. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:51)
Oldřich:
Dobrý den otče. Setkal jsem se s několika přístupy ke křtu dopělých: Křest a biřmování 1.hned v jednom obřadu 2.po krátké době např.měsíc-rok 3.po delší době i třeba 5-8 let Mohl byste tyto přístupy nějak charakterizovat ? A ještě by mne moc zjímalo, jak se biřmování vyvíjelo v dějinách církve, a kdy se ustálila jeho dnešní forma? Děkuji Vám moc, za příležitost k tomuhle rozhovoru i všem, kdo se podíleli na přípravě.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Obřad křtu dospělých zásadně počítá s tím, že se biřmování od křtu nemá oddělovat, leda z vážných příčin. Je-li dospělý na křest dobře připraven, měl by být i biřmován. Oddělování bez náležitého důvodu (např. v nebezpečí smrti křtí jáhen, který nemůže biřmovat) bych přirovnal k tomu, jako kdybychom člověka zachráněného z moci zla nechali po světě běhat nahého a beze zbraní proti protivníkovi.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:53)
Dagmar*:
Pane, jak poznám, že můj živote vede Duch Svatý? Ke komu se mám vlastně modlit, k Duchu, Ježíši, nebo Bohu? Děkuji za odpověď.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
O modlení viz výše. Ježíš říká (Mt 7,16): "Po jejich ovoci je poznáte" (zajímavé, že nikoliv podle charismat). Ovocem svatodušního působení v člověku jsou (srov. Gal 5,22) láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, sebeovládání. Pokud se něco z toho alespoň v určité míře ve Vás rodí, je to vlivem Ducha Božího. Jste na dobré cestě, i když Duch Boží Vás třeba ještě stoprocentně neovládá. (Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 17:57)
Dominika:
Jak to mám udělat, abych byla plná Ducha svatého pořád? A aby ke mně mluvil a bylo to k rozpoznání od zlého ducha?
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Je potřeba se modlit (srov. Lk 11,9-13). Prosíme-li Boha, nemusíme mít obavu, že nám dá něco špatného. Pochopitelně je potřeba rozlišovat vnuknutí. Čím závažnější skutečnost, tím zodpovědněji. Ale osobně si myslím, že když opravdu a ze srdce chceme sloužit Pánu, nemusíme se bát. Pán nám vždycky pošle do cesty lidi, kteří by nás na případný omyl upozornili. Základní pravidlo, že Duch Boží nemůže chtít něco špatného, pochopí každý. Více o rozlišování naleznete na adrese: www.pastorace.cz/tema/rozlisovani(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 18:01)
Ivana a Lojza Vašků, manželské spolčo Beroun:
Naše otázka se sice moc nehodí k tématu Duch sv., ale duchovní život jistě nevylučuje radost z přírody. Proto se ptáme, jak dopadl váš Jarní výlet 1.5. přes Tetín, došel jste až na Karlštejn? Přejeme hodně radosti z Ducha a fandíme Vám
ThDr. Michael Slavík, Mons.:
Vážení, jarní výlet dopadl báječně. Došel jsem v pohodě až na Karlštejn. Souhlasím, že to byl spirituálně - fyzický zážitek. Začalo to už tím gulášem na faře, a pak se duchovnost ještě vystupňovala až k nesnesení. :-) Přeju vše dobré.(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 18:02)
redakce www.vira.cz:
Za redakci i za všechny čtenáře Vám děkujeme za Váš čas a za moudré a výstižné odpovědi. Zároveň se omlouváme těm čtenářům, na jejichž dotazy se již bohužel nedostalo.
ThDr. Michael Slavík, Mons.:

Děkuji všem a měl jsem radost. Zvláště mě potěšilo, že všechny vaše dotazy byly velice přátelské a otevřené. Přeju vše dobré a žehnám vám a všem, na kterých vám záleží.

(Odpovězeno: 27. 5. 2004 v 18:06)