Doteky Vánoc

Prokop Siostrzonek

z knihy Vánoční miniperly , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Vánoční zázrak

O Vánocích roku 1944 se v opuštěném domě v polském Krakově ukrývaly tři varšavské rodiny. Žily tu v jediném pokoji už od října. Dobří lidé jim přinesli slámu, několik hrníčků a misek. Každá rodina si vede svou vlastní kuchyni. Jedněm to jde, druzí jsou trochu leví. Každopádně jsou všichni hladoví. Hledí na sebe dost nevraživě. Všechno je rozděluje: věk, prostředí, z něhož pocházejí, vzdělání. Spojuje je pouze jedno: jsou na útěku…

Do onoho krakovského domu se dostaly tři rodiny. Musejí zde zůstat, musejí nějak přečkat válečné období. Jak dlouho ještě? Vždyť se to už nedá vydržet.Tak moc se už nenávidí! Nenávist jednoho k druhému všechny doslova sžírá…

V této atmosféře nastal Štědrý večer. Každá rodina si něco připravuje. Je zima a smutno jako ještě nikdy. Šestnáctiletý syn jedné z rodin přináší odněkud velký stromek. Nikdo neprotestuje, že je v pokoji těsno. Odsouvají se slamníky a stromek se pak postaví doprostřed. Chladný dům je najednou jakoby proteplen…

V rozbitém domě žilo v jednom pokoji od konce října dvacet lidí: pět mužů (mezi nimi jedno čtyřleté nemluvně) a patnáct žen. Ti všichni žili v jakémsi společném pekle. Na Štědrý den se najednou objevil anděl, přinesl stromek a způsobil zázrak: všichni usedli ke společnému stolu.

Nemluvně toho večera je dnes už padesátník. Chlapec, který přinesl tehdy stromek, zemřel před několika lety. Téměř všichni už vlastně zemřeli. Zázrak toho válečného Štědrého dne však trval dlouho. Rodiny udržovaly přátelství dlouhá léta, i když se v mnohém lišily: prostředím, věkem, vzděláním.

Co se vlastně tenkrát o tom válečném Štědrém dnu stalo? V jedné sekundě se světnice změnila. Všichni se všemi začali mluvit. Musel to být strašný hluk po dvou měsících hlubokého ticha. Tenkrát o Vánocích se společné mlčení prolomilo zázrakem smíření. Zázrakem přijetí druhého člověka takového, jaký je.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Vánoce | nenávist | příběh, povídka

Související texty k tématu:

Vánoce / na webu vira.cz / na webu pastorace.cz / na webu deti.vira.cz

Msta, pomsta, nenávist

Myšlenky na pomstu dovedou člověka ovládat až k nepříčetnosti Myšlenky na odplatu a pomstu dovedou člověka ovládat někdy až k nepříčetnosti... Pochopil jsem, jak strašné břímě nese ten, kdo se zapřisáhne, že nikdy neodpustí, a koho ovládá touha po pomstě.
Vyrazím ti dva zuby za jeden můj Složitost života a odlišnost lidí vede k tomu, že ve vzájemném jednání dochází ke konfliktním situacím. Ty si vyžadují řešení. Jaké? Do popředí se dere nejjednodušší řešení.
Člověk prahne po pomstě a odplatě Populární romány a filmy o pomstě dokážou vždy strhnout mnoho lidí. Naznačuje to, jak hluboce toto téma prožíváme. Pomsta a fantazie o pomstě patří k nejsilnějším emocím, jež zakoušíme.
Polepšovna - oddělení drsňáků Tluču ho a tluču jako smyslů zbavený. Násilí mi dělá dobře, vychutnávám si pomstu...
Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení.
Zlo v našem životě nemůže být přemoženo dalším zlem Ježíš řekl svým učedníkům: „Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Vaše odměna bude hojná, budete dětmi Nejvyššího Boha.“
Máme být za blbečky? Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.…
Pepo, proč ses mi nemstil? Ten pán se opil a pozval mého tátu na „frťana“. Přitom se ho ptal: „Řekni mi, Pepo, jak je to možné, že ses mi nemstil, když jsi mohl?“
Křesťanská zbraň "Samaritáni Ježíše nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?" (Lk 9,53-54)
Odpuštěním prospíváme především sobě Odpustit je činem osvobození. Zbavujeme se tak negativních vazeb, které mezi námi existují. Dokud totiž neodpustíme těm, kteří nás zranili, vlečeme je s sebou jako těžký náklad.
Msta, pomsta, nenávist