Děsila mě představa,
že v nebi se budou zpívat chvalozpěvy
Jak vypadá nebe? Tedy „možná vypadá“, protože nejspíš bude ještě mnohem krásnější – vždyť „co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo Ho milují“ (1 Kor 2, 9).
Slýchal jsem, že v nebi budeme zpívat Bohu chvalozpěvy, ale taková představa mi dříve připadala děsivá. Jednak jsem dlouho nevěděl, jak vlastně Boha chválit, jednak neumím zpívat. Zato se rád dívám kolem sebe a žasnu nad krásou světa. Ať už jde o krásu západů Slunce, květin, ptáků nebo třeba o krásu letů na Měsíc, o krásu železnice, programování na počítači atd. Toto všechno ke mně ve svůj čas moc promlouvalo a vedlo mě k radosti a po čase i k chvále Boha. Jen mi nezbývá čas to všechno prozkoumat.
V nebi dostaneme nekonečně mnoho času,
abychom mohli objevovat nekonečně mnoho zázraků
Představil jsem si však, že v nebi mi Bůh dá nekonečně mnoho času na to, abych prozkoumával a objevoval nekonečně mnoho zázraků, které stvořil. A abych nad nimi žasnul a s Bohem se nad nimi radoval se a abychom pak spolu mohli sdílet radost z jejich krásy. Věřím, že tak budu stále prozkoumávat nové a nové zázraky, které přitom nikdy nedojdou.
A tak jsem se začal na nebe těšit.
Se svolením zpracováno podle textu Bolka Vraného: Přírodovědný obraz nebe. Redakčně upraveno pro web vira.cz
