Je nesporné, že víra má rozumové předpoklady. Nebylo by rozumné nevěřit moudrému a dobrému člověku. Věřit ale neznamená vzdávat se rozumu. Spíše opak je pravda. I nevíra má totiž svá "dogmata".

Ateista věří, že Bůh není, že svět je věčný, že život vznikl sám sebou - z neživé hmoty, že v živé přírodě funguje mechanický vývoj; že člověk se liší od zvířete jen stupněm vývoje. A že po smrti nic není. Nic z toho ovšem není dokázáno.

Věda usiluje o poznání světa, přírody. Vesmír sice není poznatelný dokonale a naprosto. Přesto v něm věda zjišťuje určité pravidelnosti a stálé vztahy. Těm pak říká "zákony". To se týká i "zákonů", které znamenají pouhou pravděpodobnost.

Jak by ale vůbec mohly být věci rozumově poznatelné,
pokud by jejich původ a existence nesouvisely
s Inteligencí?...


***

Podle knihy Dominika Pecky: Světlo a život, kterou vydalo Trinitas

Několik kapitol z této knihy naleznete zde