Konzumní postoj a nárokování
zabíjí vděčnost a štěstí.
Člověk se chová tak,
jako by měl na všechno nárok.
Nárokuje si cokoli,
co vychvalují reklamní akce
supermarketů.
Okamžitě potřebuji všechno, co uvidím.
Koupím si cokoli, na co si právě vzpomenu.
Bez průtahů musím uspokojit všechny své potřeby.
Neumím si počkat, až mě někdo obdaruje.
Neschopnost čekat
mi bere schopnost něco si užít.
Ctnost vděčnosti předpokládá
svobodu a dobrovolnost.
Romano Guardini to vyjádřil následovně:
"Mizí vděčnost.
Na místo vděčnosti nastupuje prohlášení,
že se pouze uskutečnilo to,
nač měl člověk nárok."
V naší době sílí smýšlení nároku, práva na něco.
Jenže to vytěsňuje vděčnost.
Nárokování však nemůže přinést člověku štěstí.
Spokojený dokáže být totiž jen člověk vděčný.
Se svolením převzato z knihy:
Štěstí vděčnosti od Anselma Grüna,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
