Samota patří ke každému člověku
Samota patří ke každému člověku. Každý ji prožívá, jak ve vztazích, tak i v manželství. Je potřeba s tímto počítat. A jen když tuto svou samotu uznám a přijmu, mohu pak žít i v dobrém vztahu. Kdo se totiž do vztahu vrhá, jen aby unikl své bytostné samotě, upne se na partnera a vztah se tím rozbíjí.
Pramen nových životních obzorů a kreativity
Samozřejmě absolutní samota, kterou například prožívají někteří staří, nezaměstnaní nebo opuštění lidé, je něco jiného. Zde by se spíše hodilo používat slovo osamělost, nebo izolace. Mnoho lidí je osamělých například v anonymitě velkoměst. Pokud ale i takovouto svou samotu akceptuji a přijmu, může se to stát pramenem nových životních obzorů a kreativity.
Prožij svůj smutek
Co poradit lidem, kteří trpí svou samotou? Řekl bych: sedni si sám ve svém pokoji a uvědom si svou samotu. Prožij svůj smutek nad tím, že jsi sám. A skrze tento smutek vstup do nitra své duše. Sestup do vlastního nitra a své reálné skutečnosti. Tvá životní situace tě nutí, abys opustil své vlastní vzdušné zámky o svém životě a abys skočil do propasti své duše. Tam se setkáš sám se sebou a zároveň s Bohem, který tě tam čeká. Na dně tvé duše vyvěrá pramen lásky, který je nezávislý na tom, jestli se teď právě cítíš sám, nebo ne, nebo jestliže tě teď někdo má rád nebo ne.
Lásku, kterou každý hledáme,
můžeme zakoušet v hloubi své duše.
Je to Bůh – Láska s velkým L.
Z něho můžeme čerpat
a pak rozdávat dále.