Znovu v sobě zažehnout oheň Ducha Božího
Postní doba, která začíná na Popeleční středu, je vhodným časem, abychom se vrátili k tomu podstatnému v životě, abychom se zbavili toho, co nás tíží, abychom se smířili s Bohem, a abychom znovu zažehli oheň Ducha svatého, který skrytě přebývá mezi popelem našeho křehkého lidství.
Bůh nás vybízí: "Obraťte se ke mně celým svým srdcem" (Jl 2,12). Vraťte se k tomu, co je v životě podstatné. Neboť „teď je ta doba příhodná, teď je ten den spásy!“ (2 Kor 6,2).
Obřad označení popelem
Na Popeleční středu se věřícím na čelo uděluje znamení kříže popelem („ popelec“) s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (srov. Gn 3,19), nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Přijetí popelce je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se zlého a sobeckého jednání. Obřad označení popelem o Popeleční středě nás uvádí na cestu návratu a adresuje nám dvě výzvy: vrátit se k pravdě o sobě samých a vrátit se k Bohu i svým bližním.
Především se máme vrátit k pravdě o sobě samých. Popelec nám připomíná, kdo jsme a odkud pocházíme: jedině Bůh je Pán nade vším a my jsme dílem jeho rukou. My máme život, zatímco On je život. On je Stvořitel, zatímco my jsme křehká hlína, kterou formují jeho ruce.
Bez Boha jsme jen prach
Pocházíme ze země a potřebujeme nebe, Boha. S Ním povstáváme z popela, ale bez Něho jsme jen prach. Když skláníme hlavu, abychom přijali popelec, připomeňme si: jsme Hospodinovi, patříme Mu. On totiž „uhnětl člověka z prachu hlíny a vdechl do něj dech života“ (Gn 2,7). Existujeme, protože do nás vdechl dech života. A jako něžný a milosrdný Otec nás očekává s otevřenou náručí. A vždy nás povzbuzuje, abychom nezoufali, ani když padáme do prachu své křehkosti a hříchu, „neboť on ví, z čeho jsme utvořeni, má v paměti, že jsme jen prach“ (Žl 103,14). Bůh ví, že jsme jen prach, my na to naopak často zapomínáme a myslíme si, že jsme bez Něho soběstační, silní, nepřemožitelní. Používáme líčidel, abychom se považovali za lepší, než jsme: jsme však prach. Postní doba je časem pravdy odhazujícím masky, které denně nosíme, abychom před druhými vypadali dokonale.
Oživení našich vztahů
Popelec nás také vyzývá k návratu k Bohu a k bližním. Existujeme totiž pouze skrze vztahy. Popelec, který přijímáme na hlavu, nám říká, že domněnka o soběstačnosti je falešná a že zbožšťování vlastního já je destruktivní a uzavírá nás do klece osamělosti. Postní doba je příhodným obdobím pro oživení našich vztahů s Bohem i s druhými. Vyjděme tedy z pevnosti našeho uzavřeného ega, přetrhejme okovy individualismu, znovu objevme ty, kteří každý den kráčejí vedle nás, a naučme se je znovu milovat.
