Naše prapůvodní nemoc je nedostatek lásky
Postní doba je obdobím obrácení a nového rozhodnutí pro Krista. Zakotvení v Boží lásce nás pak vede k odhodlání pro dobré jednání. V bibli čteme například takovéto výzvy: „Učte se jednat dobře: hledejte spravedlnost, přispějte utlačenému, sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy“ (Iz 1,17). „Podle skutků farizeů nejednejte, neboť jen mluví, ale nejednají“ (Mt 23,3).
„Učte se jednat dobře“ – právě v těchto dnech se můžeme „učit“! Postní dobu tak můžeme chápat jako „školu lásky“. To přinese užitek jak lidem v našem okolí, tak ale i nám samotným, protože naše prapůvodní nemoc je nedostatek či absence lásky. Z toho pak vyvěrá „churavý život“, který je nespokojený a prázdný.
K tomu však evangelium přidává varování: „Všechny své skutky farizeové dělají jen proto, aby se blýskli před lidmi“ (srov. Mt 23,5). Dobře jednat navenek totiž můžeme i jen kvůli sobě, abychom sklízeli od druhých ocenění. Jak rozpoznat, že nám jde jen o tuto sobeckou motivaci? Snadno. Podle toho, jak reaguji, když druzí neoceňují mou práci. Tehdy se jasně vyjeví, proč to dělám.
Malé kapky lásky
Zkus promyslet a aplikovat tato slova Matky Terezy: „Nepředstavujte si, že opravdová láska musí být něco mimořádného. Co potřebujeme, je jen pokračovat v lásce. Jak může olejová lampa svítit, není-li stále zásobována malými kapkami oleje? Pokud olej dojde, světlo zhasne.
Moji přátelé – co jsou tyto kapky oleje pro naše lampy? Jsou to ony malé věci všedního života: radost, štědrost, dobrá slůvka, pokora a trpělivost, i jen prosté pomyšlení na druhé, náš způsob mlčení, naslouchání, dívání se, odpouštění, mluvení a konání. Toto jsou pravé kapky lásky, které v nás udržují po celý život oheň živého plamene.“
