Potřebuji žít v pokoji
Osobně mým největším přáním je žít v pokoji. Zažil jsem konec druhé světové války. Přelety bombardovacích letadel, nálety, neustálé zalepování skulin v papírovém zatemnění a strach z kontrol. V květnové revoluci po několikadenním pobytu v krytu holešovického činžáku, po klukovském pomáhání stavět barikády vedle našeho domu přišlo ráno 9. května! Svítilo slunce a všude klid. Nepochopitelné ticho bylo přerušováno jenom zpěvem ptáků! Zázračné probuzení. Všude pokoj a radost lidí.
Potřebuji žít v pokoji, sladit svůj život s celým stvořením i Stvořitelem. Žít v dobré společnosti. To bylo také hlavní téma Ježíšova života. To považoval za smysl lidského života. Život v Božím království znamená žít v té nejlepší společnosti, jakou si mohu přát. Jednomu bystrému židovskému teologovi Ježíš řekl, že není daleko od Božího království. Jiným posluchačům potvrdil, že království Boží je uprostřed nich.
Růžové brýle nepomohou
Pokoje a života v Božím království nelze ale dosáhnout bez toho, aniž bych reálně hleděl i na sebe sama. Všechno totiž člověka svádí k tomu, aby se na sebe díval růžovými brýlemi a všechny nedostatky hledal nejdříve mimo svou osobu. Pán Ježíš měl pro tento zásadní obrat, bez něhož nelze pokračovat, zvláštní výraz: Změna smýšlení.
Odložit růžové brýle není požadavek neuskutečnitelný. Ježíš opakovaně vysvětloval, že stejně nikdo není dobrý, jenom Pán Bůh. Není tedy nic divného na tom, jestliže i já jsem udělal a dělám nějaké chyby. Ale lidé se s tím odmítají smířit, protože to člověka trochu znevažuje před ostatními.
Mohu rozvíjet své schopnosti a nemusím mít strach ze zakopnutí ani z posměchu
Jestliže ale uznávám své konkrétní špatné postoje a jednání - tedy hříchy, mohu teprve začít objevovat lidi jako sobě rovné, milé (obětavé, pracovité), i trpící všelijakými neduhy (nevšímavostí, samolibostí). Prostě vším, čím trpím často nebo méně často i já sám. Najednou si všimnu, že si lidí mohu vážit, spolupracovat s nimi, přemáhat i jejich eventuální nepřátelství. Mohu rozvíjet své schopnosti, nemusím mít strach ze zakopnutí ani z posměchu. Dokonce mohu přijmout i své nedostatky, držet se Pána Boha a už dnes žít v jeho pokoji. Svým narozením jsem vstoupil do věčného života a do Božího království mám otevřeno, vezmu-li Pána Boha vážně.
