Lži, které do nás vstupují
v přestrojení za pravdu

Jedna z těžkých věcí, se kterými se každý člověk musí vyrovnat, jsou lži, které do jeho mysli vstupují v přestrojení za pravdu: „Nejsem milovaný.“ „Nejsem přijímaný.“ „Nejsem oceňovaný.“ „Nejsem atraktivní.“ „Nejsem dost dobrý.“ „Jsem moc tlustá.“ „Moc hubená.“ „Moc vysoká.“ „Moc malá.“ „Moc hloupý.“ „Moc chytrý.“ „Moc všechno.“ „Jsem k ničemu“.  Zvláště pak u dětí s přechodem do puberty se tyto lži stupňují a často si je pak nesou i do dospělosti.

Každý z nás někdy zažil odmítnutí
Odmítnutí pak způsobuje další zlo

Každý z nás touží být milovaný a přijímaný. Opakem pocitu lásky a přijetí je odmítnutí. Každý z nás ho někdy ve svém životě zažil. Kdo z nás nikdy necítil ztrapnění, pokoření, neúspěch, selhání nebo něčí nesouhlas s tím, co jsme udělali? Každý z nás naráží na odmítnutí: ať už od člena rodiny, přítele nebo od někoho úplně cizího. Po některých tyto události stečou jako voda, protože někde hluboko vědí, že jsou přijímáni.

Jiní si však nesou hluboké emocionální zranění od jednoho odmítnutí ke druhému, a tak jakýkoli vnímaný nedostatek přijetí může proměnit jejich osobnost v něco negativního. Proto stojí odmítnutí v základech tolikerého zla, o němž se dočítáme v novinách. Propuštěný pracovník se vrátí na místo svého dřívějšího zaměstnání a zastřelí svého šéfa i kolegy. Odmítnutý manžel zbije nebo zabije svou manželku. Matka odmítaná ostatními týrá své dítě. Odmítnutí probouzí v lidech to nejhorší. Láska a přijetí naopak to nejlepší. Ten, kdo se už cítí odmítaný, si všechno vysvětlí jako odmítnutí – pouhý pohled, neškodné slůvko, bezvýznamnou událost –, zatímco ten, kdo se cítí milovaný a přijímaný, si o tom stejném pohledu, slovu nebo události nebude myslet nic. Dotyčný člověk ve skutečnosti nemusí být odmítnutý, ale pokud je o tom přesvědčen, má to stejně ničivé účinky, jako kdyby odmítnutý byl.

Náš život proměňuje
vědomí, že nás Bůh miluje a přijímá

Boží láska to však všechno může změnit. Vědomí, že nás Bůh miluje a přijímá, proměňuje náš život. On říká: „Tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě“ (Iz 41,9). „Miloval jsem tě odvěkou láskou“ (Jer 31,3). A potvrzuje svou lásku, protože: „Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky“ (Řím 5,8). A nadto všechno nás Bible ujišťuje: „Ani smrt, ani život, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani mocnosti, ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (srov. Řím 8,38-39).

Musíme se modlit, abychom my i naše děti porozuměli těmto skutečnostem, protože jsou základními kameny, na kterých jsou láska a přijetí v jejich osobnosti postaveny.

Lásku ve svém životě
nejprve ne/vnímáme skrze rodiče

I když je nejpodstatnější pro život každého člověka Boží láska, rodičovskou lásku (nebo její nedostatek) vnímáme a cítíme nejdřív. Rodičovská láska je první láskou, kterou dítě prožívá a kterou chápe. V podstatě je rodičovská láska často tím prostředkem, skrze který se děti ve skutečnosti otevírají lásce Boží a díky němuž jí rozumí už v útlém věku. Proto bychom se už od narození našich dětí měli modlit: „Bože, pomoz mi skutečně milovat své dítě způsobem, jakým ty chceš, a uč mě projevit to takovým způsobem, kterému bude rozumět.“ Pokud je však vaše dítě už starší (či dospělé) a vy si uvědomujete, že se z nějakého důvodu necítí milováno, můžete právě teď začít Boha prosit, aby vstoupil do jeho srdce se svou láskou a otevřel ho k přijetí vaší lásky i lásky druhých.

"Nikdo tě nikdy nemiloval.
Jak ty bys mohl kohokoli milovat?!"

Proste Boha, aby vám ukázal, jak máte svému dítěti vyjádřit svou lásku – a neposlouchejte pokušitele, který vás trápí pocity viny kvůli chybám z minulosti. Jeho taktiku znáte:

„Tvé dítě se necítí milováno, protože jsi hrozný rodič.“

„Kdybys nebyl tak neschopný, dokázal bys svému dítěti vyjádřit lásku.“

„Nikdo tě nikdy nemiloval. Jak bys ty mohl kohokoli milovat?“

Tohle jsou lži z hloubi pekla a součást satanova plánu s životem vašeho dítěte.

Pokud vás trápí vina nebo pocit selhání v této oblasti, vyznejte své myšlenky Bohu, pomodlete se za to a odevzdejte je do Božích rukou. Pak vstaňte a vyznejte pravdu. Řekněte: „Bůh miluje mé dítě. Já miluji své dítě. Ostatní lidé milují mé dítě. Pokud se mé dítě necítí milováno, je to proto, že uvěřilo lžím nepřítele. Odmítáme žít podle satanových lží.“ Ačkoli v tom zřejmě budete muset chvíli vytrvat, nepřestaňte odmítat ďáblovy lži a vyznávat Boží pravdu. Pak se modlete, aby Boží láska vstoupila do srdce vašeho dítěte a aby dokázalo vnímat a přijmout i vaši lásku.

Vaše děti potřebjí vidět vaše projevy lásky
a vaši modlitbu

Kromě modlitby potřebují vaše děti vidět projevy lásky – skrze oční kontakt, fyzický dotek (poplácání, objetí nebo polibek) a skutky lásky vyjádřené slovem i činem. Všimla jsem si, že když jsem vynaložila úsilí, abych se svým dětem podívala přímo do očí, jemně je přitom stiskla a s úsměvem řekla: „Mám tě ráda a myslím, že jsi skvělý/á“, mohla jsem zaznamenat okamžitou a viditelnou změnu v jejich obličeji a chování. Zkuste to a uvidíte, o čem mluvím. Pokud jste to nikdy předtím nedělali nebo pokud je vaše dítě starší či dospělé, může vám to zpočátku připadat zvláštní, ale přesto to udělejte. Pokud váháte, proste Boha, aby vám dal sílu to udělat a aby to bylo dobře přijato.

Pokud máte pocit, že nemáte tu lásku, kterou potřebujete dát svému dítěti, proste o ni Ducha Svatého. Písmo svaté říká: „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). Jedním z hlavních záměrů Boha s vaším životem je naplnit vás takovým množstvím své lásky, že se přeleje na ostatní. Modlitba za vaše dítě nebude jen znamení této lásky ve vašem srdci, ale i prostředek, skrze nějž se láska rozmnoží tak, aby mohla přetékat.

Jsem přesvědčena, že nikdy není pozdě začít s modlitbou za to, aby se dítě (i dospělé) cítilo být milováno a přijímáno – nejprve Bohem, pak rodinou, vrstevníky a ostatními lidmi. Můžeme s tím začít, když jsou ještě batolaty nebo ve věku, v kterém se právě teď nacházejí, a modlit se za to po celý jejich život.

Modlitba za dítě 

Pane, prosím tě za (… jméno dítěte), aby se cítil milován a přijímán.

Pronikni jeho srdce svou láskou právě teď a pomoz mu, ať plně pochopí, jak přesahující a dokonalá tvá láska je.

Tvé slovo říká, že jsi nás tolik miloval, že jsi poslal svého Syna, aby za nás zemřel (srov. Jan 3,16). Osvoboď ho od všech lží nepřítele, které by snad mohly být zakořeněny v jeho mysli a které by ho vedly k pochybnostem o této pravdě.

Ježíš řekl: „Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce“ (Jan 15,9). Pane, pomoz (… jméno dítěte) zůstat ve tvé lásce. Projev dnes zřetelně a skutečně svou lásku k tomuto dítěti a pomoz mu ji přijmout.

Prosím také o to, abys mi pomohl milovat toto dítě bezpodmínečně, jako to děláš ty, a abys mě uschopnil projevit to způsobem, který bude moci vnímat. Odhal mi, jak mohu dokázat a projevit tvou lásku k němu, aby to bylo jasně pochopeno.

Prosím, aby jej milovali a přijímali všichni členové mé rodiny a aby si získal přízeň i ostatních lidí. Jak v něm s každým dnem poroste vědomí, že je milován a přijímán, dej mu schopnost projevovat snadno lásku k ostatním.

Dej, aby rostl v lásce vhodným způsobem. Jak bude přicházet k plnějšímu chápání hloubky tvé lásky k němu a bude ji přijímat do své duše, učiň jej nádobou, skrze niž bude tvá láska plynout k ostatním. O to prosím v Ježíšově jménu.

Bible k tématu:

„V tom se ukázala Boží láska k nám,
že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna,
 abychom měli život skrze něho.
V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha,
ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna
jako smírnou oběť za naše hříchy.
Milovaní, když nás Bůh tak miloval,
máme se i my navzájem milovat.“ (1 Jan 4,9-11)

„My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku,
jakou má Bůh k nám.
Bůh je láska;
kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu
a Bůh zůstává v něm.“ (1 Jan 4,16)