V každém člověku je propast o velikosti Boha. Nemůžeme ji naplnit věcmi, penězi, postavením, mocí, sexem, drogami, alkoholem, jinými lidmi, zážitky ani úspěchem. Jen Bůh ji dokáže zaplnit. Vhoďte do ní všechny peníze světa a zjistíte, že je pořád prázdná a vy stále toužíte po něčem větším. Přihoďte Oscara, Grammy, Nobelovu cenu...
Všichni se ženeme za štěstím
Znáte někoho, kdo nechce být šťastný? Vy chcete být šťastní a já chci být šťastný. Váš přítel nebo přítelkyně chtějí být šťastní, váš manžel či manželka chtějí být šťastní, a máte-li děti, i ony chtějí být šťastné. Vaši přátelé chtějí být šťastní a vaši kolegové v práci a zákazníci chtějí být šťastní. Každý chce být šťastný a všichni se svým vlastním způsobem ženeme za štěstím. Začíná to už v útlém věku.
Jako děti si říkáme: „Teda, kdybych jen mohl mít támhletu hračku, to bych byl šťastný.“ Ale pak ji dostaneme a po chvíli zjistíme, že neuspokojí naši touhu po štěstí. A tak přesuneme svou pozornost k něčemu jinému, třeba ke kolu. Říkáme si: „Jestli někdy dostanu to kolo, budu šťastný.“ Dostaneme kolo a naše touha po štěstí samozřejmě stále není uspokojena.
Mnoho vztahů už zahynulo na nereálná očekávání
Když povyrosteme a začnou být pro nás důležité vzájemné vztahy, vkládáme svou naději na štěstí do přátelství. Nyní si myslíme: „Kdyby se stala mojí nejlepší kamarádkou, byl bych navěky šťastný.“ Ale naši touhu po štěstí nelze nasytit ani tímto způsobem. Žádná osoba nemůže naplnit naši obrovskou touhu po štěstí. A není správné vkládat tuto naději do nějaké osoby. Tolik vztahů už zahynulo pod tíhou tohoto nereálného očekávání.
Ani požitky, ani úspěchy, ani peníze…
V období dospívání přesouváme svou pozornost k požitkům. Říkáme si: „Kdybych zakusil tohle potěšení nebo tamto nebo všechna najednou, pak bych byl šťastný.“ Ale požitek je ubohou náhražkou štěstí, po kterém toužíme. Je prchavý a my dychtíme po něčem, co trvá.
Naše pozornost se v rané dospělosti přesune k úspěchům. Myslíme si: „Teď už znám odpověď. Když dokážu dosáhnout něčeho velkého, přestanu se cítit prázdný a nespokojený a budu už navěky šťastný.“ Možná dokážeme něco velkého, možná ne, v každém případě touha po štěstí, které je větší nebo hlubší, trvá dál. A v tomto bodě se většina lidí prostě cyklicky vrátí ke všem těm předchozím věcem s myšlenkou, že odpovědí na jejich neukojitelnou touhu po štěstí je víc něčeho nebo víc všeho. A tak se honí za dalšími věcmi, více penězi, zajímavějším potěšením, hledají více „skutečných“ přátel a oslnivější úspěchy. A končí nespokojení a ptají se, co pro všechno na světě ukojí tu neuvěřitelnou touhu po štěstí. Odpověď zní, že nic.
V každém člověku je propast o velikosti Boha
Nic na světě nemůže uspokojit vaši touhu po štěstí. Důvod je velmi jednoduchý: je ve vás propast o velikosti Boha. Nemůžete ji naplnit věcmi, penězi, postavením, mocí, sexem, drogami, alkoholem, jinými lidmi, zážitky ani úspěchem. Jen Bůh ji dokáže zaplnit. Vhoďte do ní všechny peníze a všechen majetek světa a zjistíte, že je pořád prázdná a vy stále toužíte po něčem větším. Přihoďte Oscara, Pulitzera, jednu Grammy nebo dvě, deset nebo dvacet milionů dolarů a Nobelovu cenu míru a pořád se bude zdát prázdná.
Jedině Bůh dokáže vyplnit všechny naše nejhlubší touhy
Často chybně doufáme, že určití lidé či věci zaplní onu prázdnotu, ale dříve či později většina z nás zjistí, že jedině Bůh dokáže vyplnit onu propast, která představuje všechny naše nejhlubší touhy. Ta propast je větší než cokoliv, co nám život může nabídnout, ale pokud dovolíme, aby ji Bůh zaplnil, vše, co nám může život nabídnout, se zlepší.
Dychtíme po štěstí, protože jsme stvořeni pro štěstí. „Touha po Bohu je vepsána do lidského srdce, protože člověk je stvořen Bohem a pro život s Bohem v plnosti; Bůh nepřestává člověka přitahovat k sobě a jen v Bohu člověk nalezne pravdu a štěstí, jež neustále hledá“ (srov. KKC 27). Tak začíná první kapitola Katechismu katolické církve.
Co to pro vás znamená?
- Touha po Bohu je vepsána do vašeho srdce. Nelze ji vymazat.
- Jste stvořeni Bohem a pro život s Bohem v plnosti.
- Bůh vás nikdy nepřestane k sobě přitahovat.
- Pravdu a štěstí, které hledáte, naleznete jedině v Bohu.
Celý smysl a cíl vašeho bytí spočívá v Bohu. Bez něj vy a váš život ztrácíte smysl.
Víc mě zajímají čokoládová vajíčka a zajíčci
Zhruba týden před letošními Velikonocemi jsem zaslechl rozhovor mezi svým nejstarším synem Walterem, kterému je šest, a svou čtyřletou dcerou Isabel.
„O čem přemýšlíš, Isabel?“
„O Ježíšovi a Velikonocích,“ odpověděla Isabel.
„Já mám sice Ježíše rád, ale víc mě zajímají čokoládová vajíčka a zajíčci.“
Páni, a je to tu! Příliš často nás víc zajímá něco jiného než Ježíš, něco jiného než štěstí, které nám Bůh chce zdarma dát.
Neodsuzujme se k trýznivé nespokojenosti
Kdo nebo co je v centru vašeho života? Jedině když umístíme Boha do samého středu, může náš život mít smysl. Když do středu umístíme něco nebo někoho jiného, odsoudíme se k trýznivé nespokojenosti. Postavit cokoliv či kohokoliv jiného než Boha do středu našeho života působí dezorientaci, která vede k ohromnému zmatku. Tento zmatek dnes pevně svírá tolik lidí. Pokud chcete všemu dát smysl, postavte Boha do středu svého života. Už jste to někdy zkusili? Co můžete ztratit?
KLÍČOVÁ MYŠLENKA
Jedině když umístíme Boha do samého středu,
může náš život mít smysl.
VÝZVA
Postavte Boha do středu svého příštího rozhodování tím,
že si nezvolíte to, co je pro vás momentálně nejvýhodnější,
ale to, co upřímně cítíte, že vás k tomu vede Bůh.
