Těžko najít člověka, který by neměl kladný vztah k přírodě, často však pro něj představuje jen cíl atraktivní dovolené. Anebo kupuje biopotraviny proto, aby se tím mohl chlubit ve společnosti, a přitom se svými činy vyznává přesně opačné hodnoty. Ale snad přibývá těch, pro něž to neplatí. Biolog a katolický kněz Marek Orko Vácha, jehož hlavními obory jsou vztah křesťanství a ekologie a lékařská a environmentální etika, pokládá ekologický způsob života za jednoznačně správný, ba pro lidstvo nezbytný. Zároveň ale neodmítá vědecké poznatky, které mohou pomoci řešit současné světové problémy.
Lidé dnes stále víc slyší na pojmy zdravý životní styl, biopotraviny, život šetrný k přírodě. Co všechno si pod tím představit?
To, že – Bohu díky – si znovu začínáme uvědomovat, že štěstí nám nepřinese hromadění věcí, nýbrž změna hodnot, změna životního stylu. Zde mají různá ekologická hnutí velikého spojence v křesťanských církvích, které tohle hlásají již dva tisíce let.
Co všechno můžeme jako jednotlivci pro lepší životní prostředí udělat?
Učit svoje děti, že příroda je místem epifanie, Božího zjevení, že živí tvorové jsou Boží děti podobně jako my. Že nejsme majitelé Země, nýbrž že jsme zde v podnájmu. Podporovat politiky citlivé k ekologickým otázkám. Dále třeba používat úsporné žárovky. Třídit odpad.
Stále se hledají alternativní zdroje energie, které by co nejméně zatěžovaly životní prostředí: slunce, voda, vítr, biomasa, bioplyn. Mají podle vás tyto zdroje budoucnost, nebo bude spíš nutné nalézt vzhledem k lidské energetické náročnosti nějaký úplně jiný, vydatnější zdroj?
Alternativní zdroje budoucnost mají, nemohou nemít, pokud jsou naše zásoby uhlí a ropy omezené. A že tyto zásoby omezené jsou, je nabíledni.
Není to dlouho, co se projevil, především ve třetím světě, nedostatek potravin – zejména rýže a jiných obilovin. Podle některých názorů k tomu dochází proto, že zemědělci raději osévají půdu řepkou pro výrobu bionafty, než aby pěstovali obilí pro lidi…
Státy subvencované produkce plodin jako kukuřice nebo řepka k výrobě etanolu skutečně ve světě zvedly ceny potravin. A je třeba si uvědomit, že každé procento, o které se zvednou ceny potravin, vede ke zvýšení počtu hladovějících v chudých zemích o cca 16 milionů. Výroba bionafty je tak v této chvíli rozhodně celosvětově sporným krokem. Zdá se, že použití biopaliv k výrobě elektřiny nebo tepla přináší mnohem lepší výsledky než výroba bionafty z kukuřice nebo řepky. Automobilová biopaliva by tak měla být nanejvýš doplňkem obnovitelných zdrojů energie, na druhé straně by nyní bylo možná ještě velmi předčasné uzavřít kapitolu biopaliv jako jeden veliký omyl.
K šetrnému životnímu stylu patří i separování odpadů. Máte za to, že má smysl? Mnoho lidí tvrdí, že když platí tolik peněz za odvoz odpadů, ať to technické služby dělají samy…
To je spíše problém politiky na komunální úrovni. Oba scénáře jsou jistě možné, ovšem nemyslím si, že by třídění odpadů vyžadovalo od občana nějaký mimořádný výkon – s trochou dobré vůle na tom opravdu nic není, nehledě k výchovnému dopadu třeba na děti dané rodiny.
Obvykle se třídí papír, plasty, sklo, ostatní házíme do kontejnerů na tuhý komunální odpad. Není to škoda – vždyť bioodpady nebo třeba kovy mohou být také užitečné?
Ten čas určitě ještě přijde. I tak je úspěch ekologického probuzení fascinující – před rokem 1989 se netřídilo nic a já jsem se ještě ve škole učil, že les je továrna na dřevo, tečka. Najednou si začínáme uvědomovat, že má cenu být šetrný k přírodě a třídění odpadu se z jakési ekologické výstřednosti stalo normální součástí provozu domácnosti.
Hodně skloňované téma jsou dnes biopotraviny. Lidé je kupují stále víc – kromě obchodů se zdravou výživou má biokoutek skoro každý supermarket. V něm ale najdeme i potraviny sice bio, ale přivezené přes půl zeměkoule. Má něco takového smysl?
Pokud je potravina přivezena přes půl zeměkoule, pak je skutečně její konzumace ekologicky problematická, ať již bio je, nebo není. Ovšem lidé nemusí kupovat biopotraviny jen z důvodů ekologických, nýbrž třeba zdravotních – a rádi si připlatí za kvalitu.
CELÝ ROZHOVOR NALEZNETE ZDE
Se svolením převzato z: webu Katolického týdeníku
Katolický týdeník 48/2008
Autor textu: Chalupová, Zita
Marek Orko Vácha - dostupné publikace
