Martin Bormann - pro nejednu generaci známé jméno, se narodil v rodině politického prominenta a důvěrného spolupracovníka vůdce Třetí říše, Adolfa Hitlera. Jeho život se zdál od počátku nalinkovaný. Nacionálně-socialistická výchova byla pro malého Bormanna samozřejmou „výbavou“ do života a přípravou na budoucí kariéru v nejvyšších kruzích SS.

Jeho iluzorní představy o světě, ve kterém je nejvyšší autoritou „velký vůdce“, krutě narážejí na přirozený vývoj dějinných událostí. Porážka Německa znamená pro dospívajícího Bormanna naprosté zhroucení světa. Přerušené kontakty s rodinou, nejistota z budoucnosti a strach z postihu za svého otce, nesoucího spoluodpovědnost za zločiny nacismu, to je východisko jeho životního příběhu…

Lze si snad představit méně výhodnější start mladého člověka té doby? Ač vlastně nevinný, musí se skrývat pod jiným jménem a vydává se za sirotka. Do jeho bezvýchodné situace vstupuje Bůh a dává ubohému člověku povstat k novému životu. V případě Bormanna rozhodně nejde o zbožnou metaforu… Před očima se nám odvíjí jedinečný příběh Božího povolání, které naplňuje lidské srdce radostí z toho, že jsem a mohu mít Boha za svého otce. Cesty Martina Bormanna vedou ke kněžství, do Afriky mezi misionáře, mezi hledající mladé lidi a nakonec k přímé účasti na díle smíření. Tento muž, ještě dlouho znevýhodněný svým jménem, se otevírá dialogu a sdílení bolesti s mnohými, kterých se válečné konflikty nějakým způsobem dotkly. Stává se poslem Božího odpuštění a hlasem volajícím proti všemu ponižování, bezpráví a totalitě.


***
Se svolením převzato z knihy: Život proti stínu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří


Několik kapitol z této jedinečné knihy naleznete zde