Mám 11 dětí. Moji kolegové mi občas poťouchle říkají: O tolik dětí se starat a ještě s postiženou manželkou (ona je učitelka a to je prý spíš diagnóza :-)!
U nás doma je to tak: Vstávám o něco dřív než žena, proklopýtám temnou ložnicí a předsíní k pokoji dcer a vzbudím Terku. Terezka začne nadšeně šramotit, že už je ráno a začíná nový den. Tím probudí starší Bětku, která poněkud nakvašeně vstane, protože je ráno a to zase bude den! Dělám, že si toho nevšímám a jdu vzbudit Vaška a Vojtu.
Vítek se budí sám a spolehlivě. Postavím vodu na čaj a jdu zjistit, jestli je koupelna tam, co večer stávala a letmým pohledem do zrcadla kontroluji, zda mají děti toho správného otce. No, včera to bylo o chlup lepší, ale jistá podoba by tu ještě byla. Je to on.
Terezka čůrá, Vítek čeká. Jdu vzbudit Vaška a Vojtu. Voda v konvici vaří, dělám čaj – sobě zelené jablko, dětem ranní Pickwick, ženě kávu. Jdu vzbudit Vaška a Vojtu.
Vítek čůrá, Bětka čeká. Sprchuju se, noční vůně odchází s teplou vodou a pro zbytek dne budu vonět Addidas. Jdu vzbudit Vaška a Vojtu. Bětka čůrá, Vašek čeká.
Nesu kávu do ložnice. Oznámím, že je ráno, ale netvrdím, že to znamená bystře vstát. Vyženu holomka Vojtu z postele.
Vašek čůrá, Vojta čeká. Oholím se. Vítek šel přiložit. Vojta čůrá, Vašek si dělá kakao, zbytek tlupy už snídá.
Žena šustí kuchyní v noční košili jako Bílá paní a dělá svačiny.
Pomocí hlasitých výzev, které se často mění v nepublikovatelné výrazy, docílím toho, že nakonec všichni (někteří dost otráveně) nasedají do auta. A vyrážíme na pravidelný okruh. Děti rozvezeny.
***
Se svolením zpracováno z časopisu Rodinný život, který vydalo Centrum pro rodinný život, Olomouc
U nás doma je to tak: Vstávám o něco dřív než žena, proklopýtám temnou ložnicí a předsíní k pokoji dcer a vzbudím Terku. Terezka začne nadšeně šramotit, že už je ráno a začíná nový den. Tím probudí starší Bětku, která poněkud nakvašeně vstane, protože je ráno a to zase bude den! Dělám, že si toho nevšímám a jdu vzbudit Vaška a Vojtu.
Vítek se budí sám a spolehlivě. Postavím vodu na čaj a jdu zjistit, jestli je koupelna tam, co večer stávala a letmým pohledem do zrcadla kontroluji, zda mají děti toho správného otce. No, včera to bylo o chlup lepší, ale jistá podoba by tu ještě byla. Je to on.
Terezka čůrá, Vítek čeká. Jdu vzbudit Vaška a Vojtu. Voda v konvici vaří, dělám čaj – sobě zelené jablko, dětem ranní Pickwick, ženě kávu. Jdu vzbudit Vaška a Vojtu.
Vítek čůrá, Bětka čeká. Sprchuju se, noční vůně odchází s teplou vodou a pro zbytek dne budu vonět Addidas. Jdu vzbudit Vaška a Vojtu. Bětka čůrá, Vašek čeká.
Nesu kávu do ložnice. Oznámím, že je ráno, ale netvrdím, že to znamená bystře vstát. Vyženu holomka Vojtu z postele.
Vašek čůrá, Vojta čeká. Oholím se. Vítek šel přiložit. Vojta čůrá, Vašek si dělá kakao, zbytek tlupy už snídá.
Žena šustí kuchyní v noční košili jako Bílá paní a dělá svačiny.
Pomocí hlasitých výzev, které se často mění v nepublikovatelné výrazy, docílím toho, že nakonec všichni (někteří dost otráveně) nasedají do auta. A vyrážíme na pravidelný okruh. Děti rozvezeny.
***
Se svolením zpracováno z časopisu Rodinný život, který vydalo Centrum pro rodinný život, Olomouc
