Až bude stan našeho pozemského života stržen,
čeká nás příbytek od Boha
Lidský život je putováním. K jakému cíli? Jak nalézt cestu? Je to, jako kdybychom na plavbě po často temném a rozbouřeném moři dějin vzhlíželi ke hvězdám, aby nám ukazovaly cestu. Světlo samotné je Ježíš Kristus, slunce, které vyšlo nad všemi temnotami dějin. Abychom k tomuto světlu dospěli, potřebujeme i nám blízká světla – osoby, které světlo čerpají z jeho světla a podle nichž se tak můžeme orientovat při svém putování. (Benedikt XVI.)
Až bude stan našeho pozemského života stržen,
čeká nás příbytek od Boha,
věčný dům v nebesích. (Bible, 2. Korintským 5,1)
Svítilnou mým nohám je tvé slovo
a světlem na mé stezce. (Bible, Žl 119,105)
Vydáváme se na cestu bez mapy,
víra je hvězdou, která osvěcuje naši cestu
Hledat Boha je dobrodružství. Nikdo z nás ale předem neví, kudy naše cesta k Bohu povede. Vydáváme se na cestu bez mapy, jako se vydali mudrci, kteří se přišli poklonit nově narozenému Kristu. Mnohdy máme dojem, že jsme sešli z cesty, že bloudíme a že jdeme oklikami. Jsme-li však rozhodnuti Boha najít, bude naše stezka v jeho očích vždycky přímá. Jediná věc nás může skutečně zavést na scestí, a sice že ztratíme z obzoru pevný cíl. Není-li jím totiž Bůh, počítejme s tím, že promarníme hodně času. Nevíme-li už, kam směřujeme, vnitřně se unavíme a zestárneme. Máme-li však pořád Boha před očima, naše srdce si uchová mládí a svěžest. Víra je hvězdou, jež nás vede k cíli. Po všechny dny a noci života, ve všech údolích i na vrcholcích hor máme vždycky vztažný bod. (Wilfrid Stinissen)
Ukaž mi své cesty, Hospodine,
a pouč mě o svých stezkách.
Veď mě ve své pravdě a uč mě,
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel. (Bible, ŽL 25)
Prožíval jsem na cestě životem
stále Boží přítomnost
Po celý svůj život jsem zakoušel Ježíšovu přítomnost, zvláště ale v kritických okamžicích. Nevěřím v Boha některých teologů, kteří o něm mluví abstraktně a často nesrozumitelně. Já věřím v Boha, který je mi neustále nablízku, přítomen se svou nezměrnou láskou. Prožíval jsem na cestě životem stále jeho přítomnost a přispění. Cítil jsem se vždy zcela v Božích rukou. Bůh je pevnou půdou pod mýma nohama. Na vlastní kůži jsem zakusil, že obrací k dobrému všechno v životě těch, kteří ho milují. Když už nevíš jak dál, leť poslepu jako pilot v mlze a svěř se vedení toho druhého – neviditelného. (Phil Bosmans)
Veleb Boha v každé době
a žádej od něho,
aby řídil tvé cesty
a všechny tvé stezky. (Bible, Tob 4,19)
Základy křesťansko-židovského náboženství
byly položeny na cestách, v cizině, v nejistém putování
Naše náboženství nás učí nezajištěnosti, spoléhání na Boha a vnímání všeho jako projevu milosti. Je to náboženství, jehož základy byly položeny na cestách, v cizině, v nejistém putování – v příběhu Abraháma, který opustil své město a šel pryč do neznáma, i v příběhu Mojžíše a jeho putování v Sinajské poušti. V těchto dvou archetypálních událostech se formovalo židovství. V Novém zákoně se spasitel světa narodí nikoli v zařízené porodnici, nýbrž na cestách, improvizovaně, v jeskyni a později bude mluvit o tom, že sice ptáci mají hnízda a lišky doupata, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil (Lk 9,58). A Ježíš nás dokonce před tou zajištěností varuje. (Marek Orko Vácha)
„Lišky mají doupata
a ptáci hnízda,
ale Syn člověka nemá,
kde by hlavu složil". (Lk 9,58)
Pán se rozhodl, že kvůli nám,
sám předem půjde naší cestou
Pán se totiž rozhodl, že kvůli nám, kteří jsme jeho tělem, sám předem půjde naší cestou v tom svém těle, ve kterém zemřel, vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa; aby tak jeho údy s důvěrou očekávaly, že i ony se dostanou tam, kam je předešla hlava... (Sv. Augustin)
Hledej blaho v Hospodinu,
svou cestu svěř Hospodinu,
doufej v něho,
on sám bude jednat. (Bible, Žl 37,4-5)
Ježíš praví: "Já jsem cesta." (Bible, Jan 14,6)
Prameny:
- Benedikt XVI., 365 dní s Benediktem XVI.
- Wilfrid Stinissen, I dnes je den Boží - Rozjímání na celý rok
- Setkání s Philem Bosmansem, Dobrodružství s Bohem a lidmi
- P. Marek Orko Vácha, Katolický týdeník
- Ekumenický překlad Bible