Ať chceme nebo nechceme, vždycky se srovnáváme s těmi okolo nás. Když si pak soused pořídí větší auto, začínáme závidět. Máme dojem, že bohatší soused má u lidí větší vliv než my s tím naším levným autíčkem. Ostatní lidé k němu vzhlížejí, zatímco na nás se dívají spatra.
Skutečně může být pravda, že bohatí jsou mnohdy společensky uznávanější než my. Na uznání druhých ale nesejde! Proti takovýmto trudným myšlenkám je možné postatvit například následující slovo z Bible: „V Hospodinu nechť se chlubí moje duše.“ (Žalm 34,3). Uznání, kterého se mi dostává a dostane od Boha, je pro mě totiž n e k o n e č n ě důležitější než potlesk lidí, který znamená příliš jednoduché řešení.
Když si pro sebe začnu opakovat tuto větu, nepřesvědčí mě to asi okamžitě o její pravdivosti. Pořád ještě ve mně bude závist a touha po uznání druhých. Ale toto slovo, opakované do všech mých vnitřních úvah, začne proměňovat mé myšlení.
***
Je třeba počítat s tím, že se v nás tu a tam přihlásí o slovo bláznivé, nepříjemné a zlé myšlenky. Taková je prostě skutečnost. Máme ale proti nim účinný a osvědčený lék: Boží slovo. Každodenní pomoc: slova z Bible
